I. ÚS 888/13

27. 03. 2013, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl dne 27. března 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera, o ústavní stížnosti Michala Budecia, zastoupeného JUDr. Jitkou Příborskou, advokátkou se sídlem v Plzni, Habrmannova 23, proti usnesením Okresního soudu Plzeň-město sp. zn. 73 Nc 970/2003 ze dne 3. září 2012 a Krajského soudu v Plzni sp. zn. 56 Co 645/2012 ze dne 15. listopadu 2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práv zaručovaných čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů v jejich výrocích pod body II. a domáhá se jejich zrušení.

Jak patrno z obsahu napadených rozhodnutí, nebylo prvým z nich vyhověno stěžovatelovu návrhu na ustanovení zástupce pro zastupování v dovolacím řízení proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 6. 2012 sp. zn. 11 Co 386/2012 v podstatě s odůvodněním, že jedna ze zákonných podmínek pro ustanovení zástupce (§ 30 odst. 1 a 2, § 138 odst. 1 o. s. ř.) není dána, neboť ze strany stěžovatele jde v dovolání o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Druhým v záhlaví označeným rozhodnutím pak odvolací soud usnesení soudu I. stupně v napadeném výroku jako věcně správné potvrdil.

V důvodech ústavní stížnosti stěžovatel s uvedeným závěrem polemizuje, zejména zpochybňuje část odůvodnění odvolacího soudu, konstatující s odvoláním na obsah exekučního spisu, že stěžovatel zná svá práva, je schopen formulovat své návrhy i volit odpovídající postupy. Toto odůvodnění odvolacího soudu podle stěžovatele, za situace, kdy v dovolacím řízení je zastoupení ze zákona povinné, není řádné a přesvědčivé a obsahuje prvek libovůle. Z těchto v ústavní stížnosti dále rozvedených důvodů navrhl zrušení napadených rozhodnutí.

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Ústavní soud připomíná svou dřívější judikaturu, v níž dal najevo, že není povolán k přezkumu interpretace a aplikace jednoduchého práva, nejde-li o extrémní excesy přesahující pod aspektem zákazu svévole do ústavněprávní roviny (srov. kupř. nálezy sp. zn. III. ÚS 126/04, III. ÚS 303/04, II. ÚS 539/02, IV. ÚS 221/04 a další). Takový stav v posuzované věci zjištěn nebyl. Soud I. stupně své rozhodnutí náležitě odůvodnil rozvedením důvodů (prodej majetku v exekuci je zákonným způsobem omezení vlastnického práva, cenu dražené nemovitosti nelze zpochybňovat teprve v rámci opravných prostředků proti usnesení o udělení příklepu a další) pro závěr, že na straně stěžovatele jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Aniž by pak Ústavní soud považoval za potřebné vyjadřovat se a hodnotit část odůvodnění odvolacího soudu stěžovatelem zpochybňovanou, nepovažuje jeho potvrzující rozhodnutí za vybočující z příslušných pravidel, vyžadující tak zásahu Ústavního soudu, neboť odvolací soud v prvé řadě v odůvodnění svého rozhodnutí odkázal na odůvodnění a správné závěry soudu I. stupně, kteréžto závěry lze akceptovat. Proto z uvedených důvodů stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. března 2013

Ivana Janů
předsedkyně senátu Ústavního soudu


Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. I. ÚS 888/13, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies