I. ÚS 1020/13

09. 04. 2013, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl dne 9. dubna 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Güttlera a Pavla Holländera ve věci navrhovatele Martina Kociána, zastoupeného Mgr. Dušanem Minaříkem, advokátem, advokátní kancelář se sídlem Brno, Slovákova 351/2, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 4. prosince 2012 č. j. 15 Co 147/2012-222, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výroku rozsudku, jímž Krajský soud v Brně změnil rozhodnutí soudu prvního stupně o nákladech řízení a rozhodl o nákladech řízení odvolacího. Uvedl, že žaloba, směřující proti němu, byla zcela neúspěšná, a proto byl žalobce zavázán zaplatit mu náklady řízení. Žalobce podal proti rozsudku soudu prvního stupně odvolání, odvolací soud ve věci samé rozhodnutí potvrdil, o nákladech řízení však výrok změnil tak, že žádnému z účastníků se právo na jejich náhradu nepřiznává, stejně pak rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Vyslovil přesvědčení, že odvolací soud neměl ve věci nákladů řízení aplikovat ustanovení § 150 obč. soudního řádu, když základní zásadou pro rozhodování o nich je zásada úspěchu v řízení, poukázal na judikaturu Ústavního soudu, vztahující se k rozhodování o nákladech řízení, které nesmí být libovolné - proto se napadenými výroky cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozsudku, zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Brně na základě odvolání žalobce přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, včetně výroku o nákladech řízení, a přestože ve věci samé rozhodnutí potvrdil, výrok o nákladech řízení, jímž byl žalobce zavázán k jejich úhradě žalovanému, opodstatněně změnil tak, že žádnému z účastníků jejich náhradu nepřiznal. Okolnosti pro jejich nepřiznání stěžovateli, který se v řízení o žalobě, směřující proti němu, obhájil, vyčerpávajícím způsobem v odůvodnění rozhodnutí vyložil tak, že jeho rozhodnutí nelze považovat za libovolné či nahodilé, nýbrž za rozhodnutí, opírající se o zjištěné důvody hodné zvláštního zřetele, pro něž žalovanému soud výjimečně nemusel náhradu nákladů řízení přiznat (§ 150 obč. soudního řádu). Na odůvodnění rozsudku odvolacího soudu lze v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut (§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu).

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. dubna 2013

Ivana Janů v. r.
předsedkyně senátu Ústavního soudu


Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 9. 4. 2013, sp. zn. I. ÚS 1020/13, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies