Pl. ÚS 10/13 #2 - Návrh na zrušení zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a na zrušení některých ustanovení zákona č. 182/1992 Sb., o Ústavním soudu

17. 04. 2013, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka (soudce zpravodaj), Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného a Michaely Židlické ve věci návrhu skupiny 18 senátorů Parlamentu České republiky, zastoupených advokátem JUDr. Karolem Hrádelou, na zrušení zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), či jeho části, jakož i na zrušení části ustanovení § 64 odst. 1 písm. b) a části ustanovení § 64 odst. 5 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení, vlády České republiky, skupiny 47 poslanců Parlamentu České republiky, zastoupených poslancem PhDr. Lubomírem Zaorálkem, a skupiny 45 poslanců Parlamentu České republiky, zastoupených JUDr. Zuzkou Bebarovou-Rujbrovou, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Návrh na zrušení části ustanovení § 64 odst. 1 písm. b) a části ustanovení § 64 odst. 5 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se vylučuje k samostatnému řízení.

Odůvodnění:

I.

Ústavní soud obdržel dne 5. února 2013 návrh skupiny 18 senátorů Senátu Parlamentu České republiky, zastoupených advokátem JUDr. Karolem Hrádelou, na zrušení celého zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), popřípadě jeho jednotlivých v návrhu blíže konkretizovaných ustanovení. Kromě toho se tato skupina 18 senátorů týmž návrhem domáhala zrušení části ustanovení § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") ve slovech "nejméně 41" a ve slovech "nejméně 17" a zrušení části ustanovení § 64 odst. 5 téhož zákona ve slovech "požadovaným počtem poslanců nebo senátorů".

Dalším návrhem, Ústavnímu soudu doručeným dne 18. února 2013, se skupina 47 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zastoupená poslancem PhDr. Lubomírem Zaorálkem, domáhala zrušení zákona č. 428/2012 Sb. Tento návrh Ústavní soud svým usnesením ze dne 26. února 2013 sp. zn. Pl. ÚS 11/13 dle § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl z důvodu překážky litispendence. Ústavní soud přibral tuto skupinu 47 poslanců ve smyslu ustanovení § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu jako vedlejšího účastníka nynějšího, dříve zahájeného řízení o návrhu skupiny 18 senátorů.

Dne 21. února 2013 byl Ústavnímu soudu skupinou 45 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zastoupenou JUDr. Zuzkou Bebarovou-Rujbrovou, podán poslední návrh ve smyslu ustanovení § 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu domáhající se zrušení zákona č. 428/2012 Sb. Usnesením ze dne 26. února 2013 sp. zn. Pl. ÚS 12/13 Ústavní soud taktéž tento návrh pro překážku litispendence odmítl a přibral i tuto skupinu poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jako vedlejšího účastníka řízení zahájeného návrhem skupiny 18 senátorů.

II.

Jsou-li v návrhu na zahájení řízení uvedeny věci, které spolu skutkově nesouvisí, může soud podle ustanovení § 112 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "občanský soudní řád"), některou věc vyloučit k samostatnému řízení.

Ústavní soud proto podle § 112 odst. 2 občanského soudního řádu ve spojení s § 63 zákona o Ústavním soudu vyloučil k samostatnému řízení návrh na zrušení části ustanovení § 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu ve slovech "nejméně 41" a ve slovech "nejméně 17" a návrh na zrušení části ustanovení § 64 odst. 5 téhož zákona ve slovech "požadovaným počtem poslanců nebo senátorů", neboť předmětem těchto návrhů je obsahově samostatná problematika aktivní legitimace v řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů.

Nelze v tomto ohledu přejít skutečnost, že navrhovatelé i vedlejší účastníci podmínky aktivní legitimace dle ustanovení § 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu splňují, a proto výsledek řízení o ústavnosti tohoto ustanovení nemůže řízení o zrušení zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), žádným způsobem ovlivnit.

Vyloučením obsahově odlišných a komplexních návrhů k samostatnému projednání vytváří Ústavní soud, v souladu s principem procesní ekonomie, prostor pro efektivnější a souběžné posouzení předložených návrhů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. dubna 2013


JUDr. Pavel Rychetský, v. r.
předseda Ústavního soudu


Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 10/13 #2, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies