I. ÚS 1658/14

30. 07. 2014, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o ústavní stížnosti stěžovatele J. Z., t.č. ve Věznici Kuřim, zastoupeného Mgr. Hanou Vašicovou, advokátkou se sídlem Brno, Příkop 4, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 16 T 33/2011-296 ze dne 13. 12. 2011 a proti usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 10 To 21/2012 ze dne 17. 4. 2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví tohoto usnesení uvedená rozhodnutí pro rozpor se svými ústavními právy. Napadenými rozhodnutími byl stěžovatel shledán vinným ze spáchání trestného činu a zločinu znásilnění a trestného činu a zločinu pohlavního zneužití, za což mu byl uložen trest odnětí svobody v délce sedm let a ústavní ochranné sexuologické léčení.

2. Proti napadenému usnesení Vrchního soudu v Praze si stěžovatel nepodal dovolání, což vysvětlil tím, že jej ve věci zastupoval státem přidělený obhájce, který mu sdělil, že nemá zkušenosti s podáváním dovolání, a proto si ponechá lhůtu k rozmyšlení, zda dovolání podat či ne. Stěžovatel se jej údajně později pokoušel kontaktovat, obhájce však nebyl k zastižení a dodnes nereaguje na zaslanou poštu. Stěžovatel byl v napadeném usnesení vrchního soudu řádně poučen o možnosti podat dovolání.

3. Podle judikatury Ústavního soudu je podání dovolání v trestní věci podmínkou přípustnosti ústavní stížnosti [stanovisko pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14 ze dne 4. 3. 2014 (40/2014 Sb.)].

4. Ústavní stížnost musí být tedy odmítnuta jako návrh nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, neboť stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

5. Ústavní soud nad to uvádí, že se dle obsahu napadeného rozhodnutí i ústavní stížnosti pravděpodobně jedná i o podání opožděné. Ústavní stížnost byla Ústavnímu soudu doručena 13. 5. 2014, přičemž napadené rozhodnutí vrchního soudu bylo vydáno v dubnu 2012 a stěžovateli pravděpodobně doručeno v srpnu 2012. Včasností podání se Ústavní soud z důvodů hospodárnosti řízení podrobněji nezabýval, neboť považuje za najisto postavený již důvod nepřípustnosti pro nevyčerpání procesních prostředků.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. července 2014

Kateřina Šimáčková, v. r.
soudkyně zpravodajka


Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 30. 7. 2014, sp. zn. I. ÚS 1658/14, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies