II. ÚS 1447/14

15. 08. 2014, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Jiřího Bila, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Machálkem, advokátem AK se sídlem Palackého 470, 757 01 Valašské Meziříčí, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. července 2010 č. j. 22 Cdo 4743/2008 -131, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. května 2008 č. j. 56 Co 473/2007-116, proti rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně, pobočky ve Valašském Meziříčí ze dne 12. července 2007 č. j. 18 C 211/2006-75 a proti rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Brně ze dne 19. června 2006 sp. zn. ZKI-O-77/307/2006, za účasti 1) Nejvyššího soudu, 2) Krajského soudu v Ostravě, 3) Okresního soudu ve Vsetíně a 4) Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Brně, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění
I.
Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 22. dubna 2014, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, a to pro porušení čl. 90 Ústavy České republiky, čl. 2 odst. 2, čl. 11 odst. 1, čl. 36 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

II.
Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Dle ust. § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Zmeškání této lhůty nelze prominout.

Dotazem na Okresním soudu ve Vsetíně, pobočky ve Valašském Meziříčí Ústavní soud zjistil, že ústavní stížností napadené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. července 2010 č. j. 22 Cdo 4743/2008-131 nabylo právní moci dne 12. srpna 2010. Z uvedeného vyplývá, že nejpozději tímto dnem bylo toto usnesení doručeno stěžovateli. Dvouměsíční lhůta pro podání ústavní stížnosti, která se počítá od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, tedy uplynula daleko dříve, než stěžovatel předmětnou ústavní stížnost podal a ústavní stížnost proti napadenému usnesení Nejvyššího soudu a jemu předcházejícím rozhodnutím obecných soudů byla podána opožděně. Uvedené platí i pro těmto soudním rozhodnutím předcházející rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Brně ze dne 19. června 2006 sp. zn. ZKI-O-77/307/2006.

Podle ust. § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.

Při shrnutí výše uvedených skutečností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. 8. 2014´


Radovan Suchánek, v. r.
soudce zpravodaj


Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 15. 8. 2014, sp. zn. II. ÚS 1447/14, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies