IV. ÚS 1454/14

03. 09. 2014, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci návrhu společnosti SLOVIA INVEST, s.r.o., IČ 293 55 516, se sídlem Brno, náměstí svobody 93/22, právně zastoupené JUDr. Mgr. Jiřím Drobečkem, advokátem se sídlem advokátní kanceláře Hodonín, Štefánikova 14, směřující proti postupu Policie České republiky, která zablokovala jeho bankovní účet, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Včasným podáním dle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se navrhovatelka domáhala zásahu Ústavního soudu ve své věci namítajíc narušení jejích ústavně zaručených práv, zakotvených v čl. 4 odstavci 1, v čl. 4 a v 11 odstavci 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i v čl. 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, postupem Policie České republiky.

Navrhovatelka uvedla, že má pro své podnikatelské účely zřízen bankovní účet, který dne 3. března 2014 shledala zablokovaným Policí České republiky, která jí, bez jakékoliv informace, znemožnila nakládat s majetkem. Dne 10. března 2014 se proto obrátila na Okresní státní zastupitelství v Hodoníně, s podnětem k prošetření tohoto postupu. Dne 25. března 2014 obdržela, cestou právního zástupce, přípis, jímž byla informována, že Policie České republiky rozhodla o zablokování účtu v souladu s ustanovení § 79a trestního řádu, na základě souhlasu státního zástupce.

Navrhovatelka v takovém jednání orgánů veřejné moci shledává zkrácení svých práv. Protože nebyla o úkonu přímo zpravena, nebylo proti ní, jejímu statutárnímu orgánu ani proti osobě Lukáše Čubíka, zahájeno jakékoliv trestní stíhání, nemohla ani využít procesních prostředků trestního práva k ochraně svých práv, a proto jí nezbylo, než se ve věci obrátit přímo na Ústavní soud. Zde se domáhala vyslovení zákazu pokračovat v porušování práv a obnovení předchozího stavu.

K žádosti sdělil Ústavnímu soudu Okresní státní zástupce v Hodoníně, že v rámci úkonů trestního řízení ve věci přečinu krádeže dle § 205 odstavce 1 písmene a) trestního zákona, vůči neznámému pachateli, vyplynulo, že prostředky z trestné činnosti byly převedeny na bankovní účet, který byl následně zablokován podle § 79a odstavce 1 trestního řádu. Teprve 25. dubna 2014 však bylo orgánům činným v trestním řízení známo, že majitelem uvedeného účtu je stěžovatelka, a disponentem její jednatel. Poté jí bylo usnesení o zajištění prostředků doručeno. Jakkoliv měla navrhovatelka již dříve o zablokování účtu povědomí, sama k prokázání vlastnictví účtu nepřispěla.

Teprve poté navrhovatelka podala proti rozhodnutí Okresního státního zástupce v Hodoníně ze dne 3. března 2014, č.j. ZN 1110/2014-7, o zajištění prostředků na bankovním účtu stížnost, kterou Okresní soud v Hodoníně dne 16. května 2014, č.j. 2 Nt 808/2014-7, zamítl jako nedůvodnou. Od 5. června 2014 je pak jednatel navrhovatelky (Lukáš Čubík) v postavení obviněného ze zločinu krádeže podle ustanovení § 205 odstavců 1 a 4 písmeno c) trestního zákona, přičemž prostředky zajištěné na bankovním účtu, činí pouze zlomek škody zločinem způsobené.

Po seznámení se s uvedenými okolnostmi dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná, a to z následujících důvodů.

Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád navrhovatelce k ochraně jejího práva poskytuje (§ 75 odstavce 1 zákona o Ústavním soudu), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny tvrzený protiústavní stav napravit (například v nálezu III. ÚS 62/95, N 78 SbNU 4/243). Pokud orgány činné v trestním řízení postupují v souladu s obsahem hlavy páté Listiny, nemůže na sebe Ústavní soud atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností. Ochrana ústavnosti není a ani z povahy věci nemůže být úkolem pouze Ústavního soudu, nýbrž je úkolem všech orgánů veřejné moci, v tom rámci zejména obecné justice (viz nález sp. zn. III. ÚS 117/2000 publ. in: N 111/19 SbNU 79). Ústavní soud tak představuje v této souvislosti ultima ratio, institucionální mechanismus, jenž nastupuje v případě selhání všech ostatních.

Jak je patrné i z podkladů poskytnutých navrhovatelkou, bylo jí známo již 10. března 2014, v jaké věci došlo k zablokování jejího účtu, přesto však neposkytla součinnost k urychlení prokázání svého vlastnictví účtu, k němuž tak došlo teprve po více než šesti týdnech. Neobstojí proto tvrzení, že jí nebyla poskytnuta možnost bránit se postupu orgánů činných v trestním řízení před podáním ústavní stížnost. Navrhovatelka se tak svou vlastní pasivitou dostala do situace, jejíhož řešení se domáhala nesprávně přímo u Ústavního soudu.

Z této skutečnosti pak nelze než dovodit, že ústavní stížnost byla podána předčasně, a proto Ústavní soud posoudil návrh jako nepřípustný podle ustanovení § 43 odstavce 1 písmeno e) ve spojení s ustanovením § 75 odstavcem 1 zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. září 2014

Vlasta Formánková v.r.
soudkyně zpravodajka

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 3. 9. 2014, sp. zn. IV. ÚS 1454/14, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies