III. ÚS 1418/14

25. 09. 2014, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy a soudce zpravodaje Jana Filipa a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Tomáše Horáka, zastoupeného Mgr. Jiřím Buchvaldkem, advokátem se sídlem Ovocný trh 2/580, Praha 1, proti jinému zásahu veřejné moci - postupu Obvodního soudu pro Prahu 4 v řízení vedeném pod sp. zn. 56 EC 335/2011, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností ze dne 17. 4. 2014, doručenou Ústavnímu soudu téhož dne, stěžovatel brojil proti postupu Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále jen "obvodní soud") spočívajícím v tom, že - ač měly být naplněny podmínky ustanovení § 9 odst. 7 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů - obvodní soud nezrušil své usnesení ze dne 16. 1. 2014 č. j. 56 EC 335/2011-136, kterým bylo zastaveno řízení o odvolání stěžovatele (proti rozsudku téhož soudu ze dne 18. 10. 2013 č. j. 56 EC 335/2011-118, jímž bylo vyhověno žalobě GE Money Auto, s. r. o., proti stěžovateli na zaplacení 137 546,61 Kč s příslušenstvím) a kterým bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

2. V této souvislosti stěžovatel tvrdil, že obvodní soud zasáhl do jeho práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, přičemž se domáhal toho, aby Ústavní soud podle § 82 odst. 3 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") zakázal obvodnímu soudu v porušování tohoto základního práva pokračovat a přikázal mu obnovit stav před porušením - "zejména" zrušit usnesení ze dne 16. 1. 2014 č. j. 56 EC 335/2011-136.

3. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou dány předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti (§ 42 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.

4. Jak totiž Ústavní soud zjistil z vyžádaného soudního spisu, odvolací řízení dále pokračuje, a to poté, co obvodní soud usnesením ze dne 2. 7. 2014 č. j.
56 EC 335/2011-159 výše označené usnesení ze dne 16. 1. 2014 č. j.
56 EC 335/2011-136 na základě ustanovení § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích zrušil (přičemž zjevně vyšel z toho, že pokud stěžovatel soudní poplatek z odvolání zaplatil dne 18. 2. 2014, stalo se tak ve lhůtě stanovené citovaným ustanovením).

5. Z výše uvedených skutečností zřetelně plyne, že namítaný zásah obvodního soudu do ústavně zaručeného základního práva stěžovatele, spočívající v nečinnosti, byl již ukončen, resp. že se stěžovatelův požadavek na to, aby Ústavní soud obvodnímu soudu přikázal předmětné usnesení o zastavení řízení zrušit, stal bezpředmětným.

6. Vzhledem k tomu Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněný návrh odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. září 2014


Jan Filip v. r.
předseda senátu Ústavního soudu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. III. ÚS 1418/14, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies