III. ÚS 814/16

01. 04. 2016, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatelky SLOT Group, a. s., sídlem Jáchymovská 142, Karlovy Vary, zastoupené Mgr. Alešem Smetankou, advokátem, sídlem Jungmannova 745/24, Praha 1, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. prosince 2015 č. j. 7 Afs 241/2015-38, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatelka se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, neboť má za to, že jím bylo porušeno její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces [čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")], právo vlastnit majetek (čl. 11 odst. 1 Listiny), právo na ukládání daní a poplatků jen na základě zákona (čl. 11 odst. 5 Listiny), namítá též porušení dalších principů demokratického právního státu.

2. Aby mohl Ústavní soud přistoupit k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je nejprve povinen zkoumat, zda jsou naplněny všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V projednávaném případě k takovému závěru nedospěl. Obsah ústavní stížnosti, jakož i rozhodnutí jí napadené, tak nebylo třeba blíže reprodukovat, neboť z důvodů dále vyložených bylo nutno ústavní stížnost odmítnout.

3. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy), povinnost respektovat a chránit základní práva je však úkolem všech orgánů veřejné moci, zvláště pak soudů. Z tohoto důvodu je řízení o ústavní stížnosti toliko subsidiárním prostředkem ochrany základních práv. Teprve za situace, kdy ostatní zákonné prostředky selžou (nejsou účinné, jsou bezvýsledně vyčerpány), event. nejsou k dispozici, je možné se obrátit na Ústavní soud.

4. Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejích práv poskytuje. V dané věci bylo napadeným rozsudkem Nejvyššího správního soudu rozhodnuto ke kasační stížnosti žalovaného správního orgánu (Odvolací finanční ředitelství), že se zrušuje rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 15. 7. 2015 č. j. 57 Af 6/2014-126 a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Uvedeným rozsudkem Krajského soudu v Plzni bylo zrušeno rozhodnutí žalovaného správního orgánu ze dne 21. 11. 2013 č. j. 29235/13/5000-14402-707633, jímž bylo zamítnuto odvolání stěžovatelky a potvrzen platební výměr Specializovaného finančního úřadu, Územní pracoviště v Plzni, kterým byl stěžovatelce vyměřen odvod z loterií a jiných podobných her za kalendářní rok 2012 ve výši 709 677 302 Kč.

5. Stěžovatelka podala ústavní stížnost za situace, kdy v důsledku kasačního rozsudku Nejvyššího správního soudu byla věc vrácena zpět Krajskému soudu v Plzni k dalšímu řízení. Z informace Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 3. 2016, kterou Ústavní soud obdržel, se nadto podává, že Krajský soud v Plzni po zrušovacím rozhodnutí Nejvyššího správního soudu novým rozhodnutím rozhodl dle 8. 3. 2016 tak, že žalobou napadené (pro stěžovatelku nepříznivé) rozhodnutí žalovaného správního orgánu znovu zrušil. Za této situace, kdy byla věc vrácena do stadia řízení před správními orgány, nelze výsledky tohoto správního řízení předjímat. Princip subsidiarity ústavní stížnosti neumožňuje, aby Ústavní soud v tomto okamžiku do běžícího správního řízení jakkoli zasahoval. Tento prostředek ochrany základních práv lze využít zásadně až za situace, kdy již stěžovatelka nebude mít k dispozici procesní prostředek, jímž by se mohla domoci ochrany svého práva. Taková situace ve věci stěžovatelky dosud nenastala, neboť s otevřením správního řízení se stěžovatelce v případě pro ni nepříznivého výsledku opět otevírají příslušné prostředky obrany ve správním soudnictví.

6. Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost stěžovatelky odmítl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako nepřípustnou [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. dubna 2016


Jan Filip v. r.
soudce Ústavního soudu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2016, sp. zn. III. ÚS 814/16, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies