IV. ÚS 3473/15

12. 04. 2016, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Jana Šimoňáka, bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2015 č. j. 32 Cdo 1152/2015-816, rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 11. srpna 2014 č. j. 75 Co 215/2013-772, usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 6. listopadu 2014 č. j. 26 C 202/2007-786 a rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 18. června 2012 č. j. 26 C 202/2007-623, ve znění opravného usnesení ze dne 18. února 2014 č. j. 26 C 202/2007-747, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní soud obdržel dne 25. listopadu 2015 ústavní stížnost stěžovatele, kterou napadá v záhlaví uvedená rozhodnutí, neboť jimi měla být porušena blíže nespecifikovaná ústavní práva stěžovatele a též právo na spravedlivý proces.

2. Stěžovatel nebyl při podání návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, jak vyžaduje ustanovení § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), v důsledku čehož trpělo jeho podání řadou formálních a obsahových nedostatků. Z podání stěžovatele přitom plyne, že si je této skutečnosti vědom, přičemž požaduje, aby mu byla poskytnuta "delší lhůta pro zajištění advokáta".

3. Přípisem ze dne 20. ledna 2016 Ústavní soud stěžovatele vyzval, aby vady svého návrhu spočívající v absenci právního zastoupení odstranil a zaslal Ústavnímu soudu podání sepsané advokátem, řádně doložené speciální plnou mocí. Zároveň jej upozornil, že není oprávněn ustanovit mu advokáta a informoval jej o možnosti požádat o určení advokáta Českou advokátní komoru. K odstranění vad návrhu byla stěžovateli určena lhůta 30 dnů od doručení přípisu Ústavního soudu, přičemž byl rovněž poučen, že neodstranění vad ve stanovené lhůtě bude mít za následek odmítnutí ústavní stížnosti. Vzhledem k tomu, že stěžovatel nebyl při doručování zásilky zastižen, byla písemnost dne 21. ledna 2016 uložena na poště. Stěžovatel zásilku ani v úložní době nevyzvedl, pročež mu byla dne 3. února 2016 vhozena do domovní schránky. Zásilku je třeba považovat za doručenou dnem 1. února 2016 (§ 63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř.), lhůta k odstranění vad tudíž uplynula dne 2. března 2016.

4. Ústavní soud obdržel dne 2. března 2016 žádost stěžovatele o prodloužení stanovené lhůty, která byla odůvodněna tím, že se na doručovací adrese nezdržoval a výzvu k odstranění vad vyzvedl z poštovní schránky až dne 29. února 2016. Dále uvedl, že dle poučení ve výzvě neprodleně písemně požádal o určení advokáta Českou advokátní komoru.

5. Přípisem ze dne 9. března 2016 Ústavní soud informoval stěžovatele, že mu prodlužuje lhůtu do 25. března 2016 a opět jej poučil o tom, že nebudou-li odstraněny vady ani v tomto novém termínu, bude návrh odmítnut. Ani tentokrát nebyl stěžovatel na uvedené doručovací adrese zastižen, pročež byla zásilka opět uložena k vyzvednutí na poště. Protože si stěžovatel zásilku nevyzvedl, byla dne 23. března 2016 vložena do poštovní schránky.

6. Dne 30. března 2016 stěžovatel telefonicky oznámil, že doposud neobdržel vyjádření České advokátní komory, kterou požádal o určení advokáta. V přípisu doručeném dne 31. března 2016 stěžovatel doplnil, že z tohoto důvodu není schopen dodržet lhůtu stanovenou Ústavním soudem a požádal o její přiměřené prodloužení.

7. Ústavní soud se dne 31. března 2016 obrátil na pobočku České advokátní komory v Brně, přičemž zjistil, že stěžovateli byla dne 8. března 2016 na jím uvedenou doručovací adresu odeslána výzva k doplnění jeho žádosti ze dne 1. března 2016. Jelikož si stěžovatel tuto zásilku nepřebral a ani ve lhůtě nevyzvedl, byla dne 30. března 2016 vrácena na pobočku České advokátní komory v Brně a opětovně odeslána dne 1. dubna 2016.

8. Ústavní soud úvodem poznamenává, že lhůta dvou měsíců stanovená zákonem o Ústavním soudu by měla být plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti. Její faktické prodlužování určováním dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by mělo být jen výjimečné, neboť jím dochází ke zvýhodňování oproti ostatním navrhovatelům, kteří své zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli.

9. V této souvislosti je též namístě připomenout zásadu vigilantibus iura scripta sunt (bdělým náležejí práva). Jak již vícekrát zdejší soud uvedl, jde o zásadu rozvíjenou v poměrech moderního právního státu, jež subjekty právních vztahů pojímá jako emancipované jedince, kteří se musí aktivně přičinit o to, aby jejich práva byla respektována a chráněna, srov. např. nález sp. zn. IV. ÚS 1106/08 ze dne 10. 3. 2009 (N 52/52 SbNU 519). Takto sami jedinci nesou odpovědnost za průběh a výsledek svého sporu, přičemž je nezbytné dát jim k dispozici takové nástroje, aby svá práva mohli náležitě hájit.

10. V projednávaném případě měl stěžovatel k dispozici dostatečně dlouhou dobu na to, aby vady svého podání odstranil. Lhůtu poskytnutou k odstranění vad považuje Ústavní soud za zcela dostatečnou i vzhledem ke skutečnosti, že vady návrhu byly navrhovateli známy již při sepisu jeho návrhu, a tedy již od tohoto okamžiku se měl snažit o jejich odstranění. Přesto Ústavní soud stěžovateli lhůtu na jeho žádost dvakrát prodloužil. Chování stěžovatele, jenž řádně nepřebírá poštovní zásilky na jím uvedené doručovací adrese a opakovaně žádá o prodlužení lhůty v její poslední den, resp. až po jejím uplynutí, ovšem svědčí o jeho laxním přístupu k věci a je zcela v rozporu s výše uvedenou zásadou vigilantibus iura. Po zvážení okolností projednávaného případu již Ústavní soud další žádost o prodloužení lhůty nemohl akceptovat.

11. S ohledem na to, že lhůta k odstranění vad již marně uplynula, Ústavnímu soudu nezbylo než postupovat podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) návrh odmítnout z důvodu neodstranění vad návrhu v určené lhůtě.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. dubna 2016


Pavel Rychetský v. r.
soudce zpravodaj

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 4. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3473/15, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies