II. ÚS 2485/14

18. 04. 2016, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele E. P., t. č. Věznice Vinařice, zastoupeného JUDr. Milanem Štembergem, advokátem sídlem Cyrila Boudy 1444, Kladno, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. ledna 2014 č. j. 8 Tdo 1218/2013-106, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. května 2013 sp. zn. 7 To 75/2013 a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 12. prosince 2012 sp. zn. 3 T 29/2012, takto :

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností, Ústavnímu soudu doručenou dne 24. 7. 2014, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, a to pro porušení čl. 14 odst. 5, čl. 32, čl. 36 odst. 1 a čl. 40 Listiny základních práv a svobod.

2. Stěžovatel dále navrhl, aby Ústavní soud rozhodl, že "účastníci jsou povinni společně a nerozdílně uhradit stěžovateli náhradu nákladů řízení".

3. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

4. Dle ust. § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Zmeškání této lhůty nelze prominout.

5. V ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. ledna 2014 č. j. 8 Tdo 1218/2013-106 o dovolání (jež stěžovatel v ústavní stížnosti nesprávně označuje za rozsudek, ačkoli jde o usnesení) mu bylo doručeno dne 7. 3. 2014 a že ústavní stížnost tedy podal až po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Stěžovatel současně požádal Ústavní soud o prominutí zmeškání lhůty.

6. Protože zmeškání lhůty stanovené k podání ústavní stížnosti v ust. § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu nelze prominout, nezbylo Ústavnímu soudu, než podanou ústavní stížnost posoudit jako opožděnou.

7. Stěžovatel v ústavní stížnosti dále navrhl, aby mu Ústavní soud přiznal náhradu nákladů řízení před Ústavním soudem. Podle ust. § 62 odst. 4 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud v odůvodněných případech podle výsledků řízení usnesením uložit některému účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi, aby zcela nebo z části nahradil jinému účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi jeho náklady řízení. V dané věci neshledal Ústavní soud důvod pro jejich přiznání, a to již s ohledem na výsledek řízení.

8. S ohledem na výše uvedené soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení podle ust. § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítl, neboť návrh byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. dubna 2016


JUDr. Radovan Suchánek v.r.
soudce zpravodaj

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 18. 4. 2016, sp. zn. II. ÚS 2485/14, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies