II. ÚS 1419/16

16. 05. 2016, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Arnošta Hermana, t. č. Vazební věznice Hradec Králové, P. O. BOX 62, 500 01 Hradec Králové, bez právního zastoupení, proti postupu Okresního soudu v Trutnově ve věci sp. zn. 17 T 85/2015, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 4. 5. 2016 se stěžovatel domáhal konstatování, že Okresní soud v Trutnově v hlavním líčení ve věci sp. zn. 17 T 85/2015 porušuje zákonnost, když předvolaným svědkům předestírá jejich výpovědi z přípravného řízení, u nichž nebyla přítomna obhájkyně stěžovatele, přestože šlo o případ tzv. nutné obhajoby.

Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou, zda podaná ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Především je zřejmé, že ústavní stížnost byla sepsána samotným stěžovatelem, a nesplňuje tedy formální náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu (zejména § 30 odst. 1, § 31 odst. 2). Přesto však Ústavní soud nepovažoval za účelné vyzývat navrhovatele k odstranění vad jeho podání, spočívajících i v absenci právního zastoupení, neboť ani odstranění vad podání by nemohlo nic změnit na závěru, že se jedná o návrh nepřípustný.

Ústavní soud setrvale judikuje, že ústavní stížností lze napadat především konečná a pravomocná meritorní rozhodnutí, resp. jiné zásahy orgánů veřejné moci, proti nimž se nelze bránit, resp. protiústavnost napravit jiným způsobem (srov. nález sp. zn. III. ÚS 62/95 ze dne 30. 11. 1995). Ústavní stížnost je totiž vůči ostatním prostředkům sloužícím k ochraně práv ve vztahu subsidiarity. Ta se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Ochrana ústavnosti totiž není, a z povahy věci ani nemůže být, pouze úkolem Ústavního soudu. V souladu s čl. 4 Ústavy České republiky je svěřena všem orgánům veřejné moci, v tomto smyslu zejména obecným soudům; Ústavní soud může do jejich rozhodování zasáhnout teprve tehdy, jestliže při plnění uvedeného úkolu selžou.

Z výše uvedeného mimo jiné plyne, že ústavní stížností zásadně nelze brojit proti postupu soudu, jestliže k němu dochází v řízení, které dosud probíhá; takový postup je totiž ve své podstatě neoddělitelnou částí celého řízení a svou povahou a ve svých důsledcích je zatěžuje jako celek (včetně z něj vyplynuvšího rozhodnutí); proto i případné protiústavní procesní vady lze napravit obvyklým a zákonem předvídaným způsobem ještě v rámci předmětného řízení, včetně využití příslušných opravných prostředků proti výslednému rozhodnutí [nález ze dne 30. listopadu 1995 sp. zn. III. ÚS 62/95 (N 78/4 SbNU 243)].

Stěžovatel v ústavní stížnosti brojí proti postupu okresního soudu spočívajícímu v předestření výpovědí svědkům; jinými slovy zpochybňuje způsob provádění důkazů v hlavním líčení. Uvedené námitky však může uplatnit v řízení před tímto soudem, nebo v opravných prostředcích proti výslednému rozhodnutí, bude-li mít za to, že jej namítané vady protiústavně zatížily. Jejich projednáním v současné fázi řízení by Ústavní soud nepřípustně zasáhl do pravomoci obecných soudů, neboť jsou to primárně ony, které jsou povolány k provádění a hodnocení důkazů za účelem rozhodnutí o vině a trestu (viz čl. 90 Ústavy České republiky). Ústavní stížnost proti uvedenému postupu soudu je proto za daných okolností předčasná.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. května 2016


Pavel Rychetský v. r.
soudce zpravodaj

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 16. 5. 2016, sp. zn. II. ÚS 1419/16, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies