I. ÚS 189/16

16. 05. 2016, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Jana Stepniewskeho, bez právního zastoupení, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. října 2015 č. j. 4 Ads 165/2015-48, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti podané k poštovní přepravě dne 14. ledna 2016, sepsané v polském jazyce, napadá stěžovatel v záhlaví uvedené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, které bylo jeho právnímu zástupci doručeno dne 16. listopadu 2015.

Stěžovatel nebyl při podání návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, jak vyžaduje ustanovení § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), v důsledku čehož trpělo jeho podání řadou formálních a obsahových nedostatků.

Přípisem ze dne 25. ledna 2016 byl stěžovatel vyzván k odstranění vad návrhu, k čemuž mu byla stanovena lhůta 30 dnů. Uvedený přípis byl stěžovateli doručen dne 1. února 2016.

Dne 4. března 2016 obdržel Ústavní soud žádost stěžovatele o prodloužení původní třicetidenní lhůty na šedesát dnů. Stěžovatel uvádí, že byl ve dnech 14. února - 27. února indisponován v důsledku nemoci, proto nemohl včas odstranit vady svého podání, především zabezpečit si advokáta.

Ústavní soud stěžovateli lhůtu prodloužil přípisem ze dne 9. března 2016, a to do 1. dubna 2016. Stěžovatel byl opět poučen o následcích neodstranění vad podání v uvedené lhůtě.

Přípisem ze dne 29. března 2016, který byl Ústavnímu soudu doručen 8. dubna 2016, stěžovatel žádá o další prodloužení lhůty o 14 dní, z důvodu jeho špatného zdravotního stavu a pobytu v nemocnici (aniž by toto tvrzení jakkoliv doložil).

Ústavní soud poznamenává, že lhůta dvou měsíců stanovená § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu by měla být plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti. Její faktické prodlužování určováním dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by mělo být jen výjimečné, neboť jím dochází ke zvýhodňování oproti ostatním navrhovatelům, kteří své zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli.

Zákonná lhůta, jež v daném případě uplynula dne 18. ledna 2016, byla stěžovateli prodloužena až do 1. dubna 2016. Stěžovatel měl k dispozici dostatečně dlouhou dobu na to, aby vady svého podání odstranil. Přesto Ústavní soud vyčkal, zda stěžovatel ústavní stížnost doplní ve čtrnáctidenní lhůtě uvedené v jeho podání ze dne 29. března 2016. Do dnešního dne však vady svého podání neodstranil.

S ohledem na to, že lhůta k odstranění vad již marně uplynula, Ústavnímu soudu nezbylo než postupovat podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) návrh odmítnout z důvodu neodstranění vad návrhu v určené lhůtě.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. května 2016


Pavel Rychetský v. r.
soudce zpravodaj

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 16. 5. 2016, sp. zn. I. ÚS 189/16, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies