III. ÚS 1140/16

24. 05. 2016, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Filipa a soudců Jaroslava Fenyka (soudce zpravodaje) a Radovana Suchánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Petra Voborného, zastoupeného JUDr. Petrem Holým, advokátem se sídlem Na Kozačce 1289/7, 120 00 Praha 2, směřující proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 6/2016-20 ze dne 3. 2. 2016, proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 11 Ad 11/2014-28 ze dne 22. 12. 2015, proti rozhodnutí náčelníka Generálního štábu Armády České republiky č. j. MOCR 40662-4/2013-1304 ze dne 4. 3. 2014, a proti rozhodnutí zástupce náčelníka Generálního štábu - ředitele Společného operačního centra Ministerstva obrany č. j. MOCR 40662-2/2013-1160 ze dne 21. 11. 2013, takto:

Řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze rozsudkem č. j. 11 Ad 11/2014-28 ze dne 22. 12. 2015 zamítl žalobu stěžovatele proti rozhodnutí náčelníka Generálního štábu Armády České republiky č. j. MOCR 40662-4/2013-1304 ze dne 4. 3. 2014. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání stěžovatele a potvrzeno rozhodnutí zástupce náčelníka Generálního štábu - ředitele Společného operačního centra Ministerstva obrany č. j. MOCR 40662-2/2013-1160 ze dne 21. 11. 2013, ve věci uplatněného nároku stěžovatele na doplacení částky 49.616 USD za vykonanou službu vojenského pozorovatele v rámci mise v Iráku ve smyslu zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech. Nejvyšší správní soud rozsudkem č. j. 6 As 6/2016-20 ze dne 3. 2. 2016 zamítl kasační stížnost stěžovatele proti rozsudku krajského soudu.

Proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím se stěžovatel bránil ústavní stížností ze dne 8. 4. 2016, ve které navrhl, aby Ústavní soud tato rozhodnutí zrušil.

Podáním ze dne 21. 4. 2016, které bylo téhož dne doručeno Ústavnímu soudu, vzal stěžovatel svoji ústavní stížnost v celém rozsahu zpět.

Podle § 77 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, může stěžovatel ústavní stížnost vzít zpět jen do okamžiku, než se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě; v takovém případě Ústavní soud řízení zastaví.

V projednávané věci byly naplněny podmínky pro zastavení řízení o ústavní stížnosti, neboť tato byla stěžovatelem výslovně vzata v celém rozsahu zpět, a to dříve, než se senát Ústavního soudu příslušný k jejímu projednání odebral k závěrečné poradě. Právní úkon stěžovatele, kterým došlo ke zpětvzetí ústavní stížnosti, splňuje veškeré právem předepsané formální i obsahové náležitosti, přičemž toto podání bylo soudu rovněž doručeno v zákonem požadované formě.

Na základě výše uvedených důvodů bylo řízení o ústavní stížnosti Ústavním soudem usnesením zastaveno podle § 77 zákona o Ústavním soudu, neboť ústavní stížnost byla stěžovatelem vzata zpět.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. května 2016

Jan Filip v. r.
předseda III. senátu Ústavního soudu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 24. 5. 2016, sp. zn. III. ÚS 1140/16, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies