IV. ÚS 2861/15

13. 06. 2016, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti ARIS TRADE s.r.o. v likvidaci, se sídlem Palackého 440, Turnov, zastoupené JUDr. Jiřím Duchoněm, advokátem se sídlem Antonína Dvořáka 293, Turnov, proti usnesením soudního exekutora Exekutorského úřadu Plzeň-město, Rychtaříkova 1, Plzeň Mgr. Jiřího Proška ze dne 24. 8. 2015 č. j. 134 EX 4266/11-797 a ze dne 24. 8. 2015 č. j. 134 EX 4266/11-798, a proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, spojené s návrhy na předběžná opatření, takto:

Ústavní stížnost a návrhy s ní spojené se odmítají.

Odůvodnění

Stěžovatelka v ústavní stížnosti navrhla zrušení obou v záhlaví uvedených rozhodnutí a vydání předběžných opatření proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, neboť má za to, že jimi došlo k porušení jejího ústavně zaručeného práva podle čl. 2 odst. 2 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

Soudní exekutor Exekutorského úřadu Plzeň-město Mgr. Jiří Prošek (dále jen "soudní exekutor") - pověřený provedením exekuce na základě usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 29. 4. 2011 č. j. 7 EXE 818/2011-53, kterým byla nařízena exekuce podle vykonatelného rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 2011 sp. zn. 9 To 6/2011 - rozhodl usnesením ze dne 24. 8. 2015 č. j. 134 EX 4266/11-797 o dražbě v usnesení specifikovaných nemovitosti povinných prostřednictvím elektronického systému dražeb dne 29. 9. 2015 ve 13,00 hod. Před zahájením dražebního jednání podala stěžovatelka vylučovací žalobu na nemovitosti povinného a soudní exekutor usnesením ze dne 27. 2. 2012 č. j. 134 EX 4266/11-238 dražební jednání odročil na neurčito. Okresní soud v Semilech rozsudkem č. j. 8 C 27/2012-458 vylučovací žalobu zamítl. Krajský soud v Hradci Králové následně rozhodnutím ze dne 12. 3. 2015 č. j. 25 Co 689/2013-609 rozsudek okresního soudu potvrdil.

Soudní exekutor pověřený provedením exekuce na základě usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 29. 4. 2011 č. j. 7 EXE 818/2011-53, kterým byla nařízena exekuce podle vykonatelného rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 2011 sp. zn. 9 To 6/2011, rozhodl usnesením ze dne 24. 8. 2015 č. j. 134 EX 4266/11-798 o dražbě v usnesení specifikovaných nemovitostí povinných prostřednictvím elektronického systému dražeb dne 29. 9. 2015 ve 13,30 hod. (dražební vyhláška). Proti tomuto rozhodnutí mohla stěžovatelka (vedle ostatních oprávněných) podat prostřednictvím soudního exekutora odvolání, o kterém rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.

Ústavní soud musí následně podotknout, že podrobnější obsah ústavní stížností napadených rozhodnutí, průběh řízení před soudy a soudním exekutorem, které jejich vydání předcházelo, netřeba podrobněji rekapitulovat, neboť jak napadená rozhodnutí, tak průběh procesu jsou stěžovatelce známy; obdobné ostatně platí o obsahu ústavní stížnosti podané ve věci.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti v prvé řadě stručně připomněla dosavadní procesní stránku souzených věcí, a to aniž by tyto od sebe důsledně rozeznávala [odlišení lze spatřit pouze v tom, že uvedla, že v řízení o excindační žalobě (tj. ve vztahu k usnesení soudního exekutora ze dne 24. 8. 2015 č. j. 134 EX 4266/11-797) podala dovolání, které však nemá odkladný účinek]. Stěžovatelka dále poukázala na to, že (sice) není účastníkem exekučního řízení, avšak ústavní stížnost podává proti zásahu orgánu veřejné moci, který jí je způsobilý přivodit vážnou škodu. Stěžovatelka proto podle § 80 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), podává návrh na předběžné opatření, kterým by Ústavní soud uložil soudnímu exekutorovi, aby nepokračoval v předmětném exekučním řízení vůči nemovitostem v návrhu uvedeným a opět nerozlišovaným ve vztahu k jednomu či druhému napadenému usnesení soudního exekutora.

Předtím, než Ústavní soud přistoupí k posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání stanovené zákonem Ústavním soudu. V souzené věci k takovému závěru nedospěl.

Jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita, která se odráží v požadavku vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje, jinak je ústavní stížnost nepřípustná. Vedle toho má princip subsidiarity i dimenzi materiální, z níž plyne, že důvodem subsidiarity jsou samotné kompetence Ústavního soudu jako orgánu ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy), tedy orgánu, který poskytuje ochranu základním právům jednotlivce teprve tehdy, pokud základní práva nebyla respektována ostatními orgány veřejné moci. V konkrétní a praktické podobě se tak realizuje ústavní princip dělby moci mezi jednotlivými orgány veřejné moci. Pokud právní předpis stanoví, že v určité procesní situaci je příslušný k rozhodování o právech jednotlivce konkrétní orgán veřejné moci, bylo by zásahem do jeho pravomoci a porušením principu dělby moci, pokud by jiný orgán o těchto právech rozhodoval bez toho, že by byla dána možnost příslušnému orgánu k realizaci jeho pravomoci. Obě tato hlediska zohlednil Ústavní soud v projednávaném případě.

Ústavní soud ve vztahu k napadenému usnesení soudního exekutora ze dne 24. 8. 2015 č. j. 134 EX 4266/11-797 musí připomenout, že stěžovatelka před podáním ústavní stížnosti musí vyčerpat efektivně opravný prostředek. V souzené věci takovým prostředkem mělo být již odvolání proti usnesení soudního exekutora ze dne 25. 1. 2012 č. j. 134 EX 4266/11-223 o dražbě v usnesení specifikovaných nemovitostí (dražební vyhláška), které mohla podat jako osoba uplatňující k předmětným nemovitostem věcné právo. Pokud tak neučinila, je ústavní stížnost podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná proti ústavní stížností napadenému usnesení soudního exekutora ze dne 24. 8. 2015 č. j. 134 EX 4266/11-797, neboť stěžovatelka nevyužila opravný prostředek již vůči usnesení soudního exekutora ze dne 25. 1. 2012 č. j. 134 EX 4266/11-223 (dražební vyhláška) a nevyužití tohoto opravného prostředku již nelze nahradit v dalším popsaném průběhu řízení. Na této skutečnosti proto již nic nemění ani to, že stěžovatelka před zahájením dražebního jednání (nařízeného na 29. 2. 2012 v 11,00 hod.) podala vylučovací žalobu na nemovitosti povinného a soudní exekutor usnesením ze dne 27. 2. 2012 č. j. 134 EX 4266/11-238 dražební jednání odročil na neurčito. Výše ostatně bylo připomenuto, že Okresní soud v Semilech citovaným rozsudkem tuto vylučovací žalobu zamítl a Krajský soud v Hradci Králové následně citovaným rozhodnutím rozsudek okresního soudu potvrdil. O podaném dovolání, které se nachází ve spise okresního soudu, nebylo doposud z dalších procesních důvodů rozhodnuto.

Ústavní soud dále, a to ve vztahu k napadenému usnesení soudního exekutora ze dne 24. 8. 2015 č. j. 134 EX 4266/11-798 o dražbě v usnesení specifikovaných nemovitosti (dražební vyhláška) musí zdůraznit, že stěžovatelka nepodala odvolání ani proti tomuto rozhodnutí. Obdobně jako v předchozím případě nevyužití tohoto opravného prostředku proti usnesení soudního exekutora nelze nahradit v dalším průběhu řízení.

V souzené věci tedy odvolání podána nebyla a nedošlo tak k vyčerpání všech procesních prostředků, jež zákon stěžovateli k ochraně jeho práv poskytuje.

Za této situace proto Ústavní soud nemůže ani v jednom z postupů soudního exekutora v napadených věcech spatřovat jiný zásah orgánu veřejné moci, který by měl jako takový posoudit. Ústavní soud proto neshledal ani důvod pro vyhovění stěžovatelčiným návrhům na vydání předběžných opatření.

Za tohoto stavu a se zřetelem na skutečnost, že nebyly zjištěny podmínky pro postup podle § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu - nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost posoudit jako nepřípustnou a mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení ji podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. června 2016


JUDr. Vladimír Sládeček
soudce zpravodaj


Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 13. 6. 2016, sp. zn. IV. ÚS 2861/15, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies