IV. ÚS 2240/15

28. 06. 2016, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Davida Uhlíře, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky BENET GROUP, a. s., se sídlem Křesomyslova 284/23, 140 00 Praha 4, zastoupené JUDr. Pavlem Klimešem, advokátem se sídlem Dukelských hrdinů 14/975, 170 00 Praha 7, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 29 Cdo 1276/2013-783 ze dne 28. dubna 2015 a rozsudku Vrchního soudu v Praze č. j. 1 Cmo 281/2011-577 ze dne 13. března 2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení § 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, jimiž mělo dojít zejména k porušení čl. 11 a 36 Listiny základních práv a svobod.

Z napadených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. 4. 2011 č. j. 19 Cm 46/2003-473 k žalobě stěžovatelky domáhající se určení vlastnictví podniku určil, že podnik koupený společností CASH & CAPITAL, a. s., identifikační číslo osoby 25619942, smlouvou ze dne 29. 12. 2000, uzavřenou se správcem konkursní podstaty úpadkyně ČKD Blansko, a. s., identifikační číslo osoby 00002208, spadá do konkursní podstaty úpadkyně CASH & CAPITAL, a. s. (výrok I), určil, že do konkursní podstaty úpadkyně CASH & CAPITAL, a. s., spadají i ve výroku specifikované nemovitosti (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III). K odvolání obou žalovaných Vrchní soud v Praze shora označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu o určení zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Následné dovolání stěžovatelky Nejvyšší soud vpředu uvedeným usnesením odmítl dle § 243b odst. 1 občanského soudního řádu (dále též "o. s. ř.") jako zjevně bezdůvodné.

Proti rozhodnutím odvolacího a dovolacího soudu brojí stěžovatelka ústavní stížností, domáhajíc se jejich kasace. Stěžovatelka vyjádřila své přesvědčení, že v rozporu se zákonem došlo k faktickému odejmutí vlastnictví k majetku společnosti CASH & CAPITAL, a. s., a tedy i k jejímu majetku. Současně je přesvědčena o tom, že vyslovením závěru o nedostatku aktivní legitimace pro vedení daného soudního řízení Nejvyšším soudem a Vrchním soudem v Praze došlo i k porušení práva na spravedlivý proces, neboť v tomto důsledku byla dle svých slov vyloučena z možnosti domáhat se ochrany svých práv u soudu.

Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatelky, i obsah naříkaných soudních aktů, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud je nucen konstatovat, že rozhodnutí Vrchního soudu v Praze o změně výše uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze a zamítnutí určovací žaloby pro nedostatek aktivní legitimace stěžovatelky je plně v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, dle níž konkursní věřitel, který má za to, že do soupisu majetku konkursní podstaty úpadce měl správce konkursní podstaty zahrnout i další majetek, který by byl následně v konkursu zpeněžen a výtěžek zpeněžení byl použit k poměrnému uspokojení konkursních věřitelů, má k dispozici jiné právní nástroje k dosažení sledovaného cíle než žalobu o určení vlastnického práva úpadce k takové věci [§ 80 písm. c) o. s. ř.] (viz Vrchním soudem v Praze i Nejvyšším soudem vzpomínaný rozsudek sp. zn. 29 Odo 1194/2005 ze dne 25. 4. 2007, publikovaný v časopise Soudní Judikatura č. 11, roč. 2007, č. 160). Dlužno podotknout, že Ústavní soud již tuto judikaturu ve své rozhodovací činnosti jako ústavně konformní aproboval (srov. usnesení sp. zn. IV. ÚS 2290/10 ze dne 23. 11. 2010 či usnesení sp. zn. III. ÚS 128/12 ze dne 18. 10. 2012, dostupná na adrese http://nalus.usoud.cz). V podrobnostech proto na odůvodnění těchto rozhodnutí postačí odkázat.

Za daných okolností tudíž Ústavní soud musil přikročit k odmítnutí ústavní stížnosti dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrhu zjevně neopodstatněného.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 28. června 2016


David Uhlíř v. r.
předseda senátu


Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 28. 6. 2016, sp. zn. IV. ÚS 2240/15, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies