IV. ÚS 3177/15

19. 07. 2016, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti R. V., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Valdice, zastoupeného JUDr. Václavem Chumem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská 60, proti rozhodnutím Vězeňské služby České republiky ze dne 9. 10. 2015 a ze dne 1. 10. 2015, č. j. VS 28/912/004/2015-22/OVT/319, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Rozhodnutím Vězeňské služby České republiky ze dne 1. 10. 2015, č. j. VS 28/912/004/2015-22/OVT/319, byl stěžovateli uložen kázeňský trest - důtka podle § 46 odst. 3 písm. a) zákona č. 169/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o výkonu trestu odnětí svobody"), za urážlivé dopisy ze dne 3. 8. 2015 a ze dne 13. 8. 2015, adresované stěžovatelem vrchnímu státnímu zástupci a řediteli odboru vrchního státního zastupitelství. Rozhodnutím odvolacího orgánu vězeňské služby ze dne 9. 10. 2015 byla zamítnuta stížnost stěžovatele proti rozhodnutí ze dne 1. 10. 2015.

Proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu, a obsahově rovněž proti rozhodnutí odvolacího orgánu, se stěžovatel brání ústavní stížností doručenou soudu dne 27. 10. 2015, v níž navrhuje, aby je Ústavní soud zrušil. Namítá zásah do svobody projevu podle čl. 17 odst. 1 a do práva na spravedlivý proces podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, který spatřuje v tom, že v odůvodnění nebylo specifikováno (citováno), za jaká konkrétní tvrzení byl kázeňský trest uložen. Dopisy se týkaly trestních kauz stěžovatele a byly adresovány úředním osobám, které musí snášet vyšší míru kritiky.

Ústavní soud za účelem posouzení věci připojil spis kázeňského řízení vedený vězeňskou službou pod č. j. VS 28/912/004/2015-22/OVT/319. V minulosti se stěžovatel na Ústavní soud obrátil s řadou ústavních stížností proti uložení jiného kázeňského trestu a rozhodnutím vydaným v rámci trestního stíhání pro zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, a účast na organizované zločinecké skupině; trestnou činností měl spáchat škodu v řádu stovek milionů korun českých.

Ústavní stížnost byla podána včas a osobou oprávněnou, přičemž stěžovatel je v souladu s § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), zastoupen advokátem. Rovněž není nepřípustná podle § 75 odst. 1 téhož zákona; § 52 odst. 4 zákona o výkonu trestu odnětí svobody vylučuje rozhodnutí o uložení typově mírnějších kázeňských trestů, mj. i důtky, z přezkumu správními soudy. Odsouzený nemá k dispozici jiný procesní prostředek obrany, a je tak oprávněn proti nim brojit přímo ústavní stížností. K ústavní konformitě výluky viz nález Ústavního soudu ze dne 29. 9. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 32/08 (341/2010 Sb., N 204/58 SbNU 809, dostupný na http://nalus.usoud.cz) a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 6. 2012, č. j. 5 As 73/2012-40 (2692/2012 Sb. NSS, dostupný na www.nssoud.cz).

Povaha důtky a okolnost, že proti rozhodnutí o jejím uložení se nelze bránit u obecných soudů, se musí nutně projevit v přezkumu Ústavním soudem; k zásahu do rozhodovací činnosti vězeňské služby by byla nutná mimořádná intenzita zásahu do ústavně zaručených práv nebo svobod odsouzeného; žádné pochybení tohoto druhu Ústavní soud v projednávané věci neshledal. Vězeňská služba odůvodnila rozhodnutí řádně a ústavně konformním způsobem, zohlednila obsah dopisů, absenci vztahu k trestnímu řízení a okolnost, že jediným jejich účelem bylo zneuctít a urazit adresáty.

Na ústavnosti napadených rozhodnutí nemůže nic změnit, že v nich nebyly citovány početné pasáže z dopisů, pro které byl kázeňský trest uložen. Ze spisu kázeňského řízení, ke kterému měl přístup i stěžovatel, je zjevné, za jaké výroky byla důtka uložena; jednalo se např. o formulace, jimiž stěžovatel nazval státního zástupce "svazáckým stalinistou" a "stalinistickým proletářem", pracovníky státního zastupitelství "souhvězdím volů" či "platformou dementních schizofreniků s příznaky Parkinsonovy demence"; jinde píše o "stolici ve formě úplatků". U druhého dopisu již na obálce označil adresáta "ředitelem nezákonných řešení" či "procesním popletou"; v textu tituluje osoby podílející se na prošetřování jeho závažné trestné činnosti "policejními osly", "tupými represivními prasaty" či "státní teroristickou skupinu, která má hovno pod čepicí".

Na základě výše uvedených důvodů Ústavní soud stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. července 2016


Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu


Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 19. 7. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3177/15, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies