III. ÚS 2262/16

26. 07. 2016, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Josefa Fialy (soudce zpravodaje) a soudců Jana Filipa a Radovana Suchánka o ústavní stížnosti Jana Vicherka, proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Frýdek-Místek ze dne 10. května 2016 sp. zn. V-4638/2015-802, za účasti Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Frýdek-Místek, sídlem T. G. Masaryka 453, Frýdek-Místek, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.
Skutkové okolnosti případu

1. Ústavní stížností podle ustanovení čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") stěžovatel míří proti vydání rozhodnutí specifikovaného v záhlaví, kterým byl povolen vklad do katastru nemovitostí, proti nezákonným zásahům a úkonům účastníka řízení, o kterých je sporné, zda-li o nich stěžovatel vědět může či má, či o kterých nebyl řádně vyrozuměn, a proti rozhodnutí samotnému.

2. Z veřejně přístupných informačních zdrojů (http://nahlizenidokn.cuzk.cz/) Ústavní soud zjistil, že účastník vedl pod sp. zn. V-4638/2015 řízení o povolení vkladu, které se týkalo nemovitostí v katastrálním území Třanovice. Dne 10. 5. 2016 bylo vydáno rozhodnutí o povolení vkladu a téhož dne byl vklad proveden.

II.
Argumentace stěžovatele

3. Stěžovatel uvádí, že již přes tři roky se "táhne" správní a následně soudní proces stran vyvlastnění domu jeho rodiny, údajně za účelem veřejně prospěšné stavby. Vyjádřil naději, že v důsledku rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se domůže náležitého přezkumu, pak by byla ústavní stížnost bezpředmětná a vzal by ji zpět.

4. Je si vědom, že ústavní stížnost bude nutno doplnit. Proto navrhl, aby Ústavní soud ji "přiřadil nízkou prioritu" a ponechal mu výrazně dlouhé lhůty pro doplnění.

5. Návrh neobsahuje žádnou ústavně právní argumentaci, ze souvislostí by bylo snad možno dovodit, že stěžovatel namítá zásah do základního práva na ochranu vlastnictví na základě čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

III.
Procesní předpoklady projednání ústavní stížnosti

6. Ústavní soud posoudil splnění podmínek řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí napadené ústavní stížností. Stěžovatel není právně zastoupen, k odstranění této vady Ústavní soud stěžovatele nevyzýval, neboť by ani její náprava neovlivnila výsledek rozhodnutí o ústavní stížnosti.

IV.
Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

7. Ústavní soud připomíná, že je soudním orgánem ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy), který stojí mimo soustavu soudů (čl. 91 odst. 1 Ústavy), a že do jeho pravomoci podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy patří rozhodování o ústavních stížnostech proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod.

8. V návrhu stěžovatel správně připomíná dikci § 18 odst. 4 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), podle níž není proti rozhodnutí, kterým se vklad povoluje, přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení, obnova řízení ani žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem. Z toho dovozuje přípustnost ústavní stížnosti.

9. Ústavní soud posoudil obsah ústavní stížnosti a dospěl k závěru, že je návrhem zjevně neopodstatněným. Stěžovatel brojí proti rozhodnutí orgánu veřejné moci, které je rozhodnutím, jímž nemůže být zasaženo do jakéhokoliv subjektivního práva, tím méně do základního práva nebo svobody. Rozhodnutí o povolení vkladu totiž není rozhodnutím konstitutivním, je jím pouze dovršena jedna fáze vkladového řízení, jejímž výsledkem je (po přezkoumání předložené vkladové listiny) "potvrzení", že katastrální úřad může provést vklad, tj. zápis do příslušných katastrálních operátů. Přitom podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 (srov. občanský zákoník č. 89/2012 Sb. a zák. č. 256/2013 Sb.) může mít vklad do katastru nemovitostí účinky konstitutivní nebo deklaratorní (v závislosti na povaze příslušné právní skutečnosti) a podle druhu těchto účinků v jednotlivé věci je pak třeba zvolit adekvátní právní prostředky pro ochranu dotčených subjektivních práv; takovým prostředkem však není ústavní stížnost proti rozhodnutí o povolení vkladu.

10. Vzhledem k uvedeným okolnostem, aniž by bylo třeba přistoupit k odstranění vad návrhu, byla stěžovatelova ústavní stížnost, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. července 2016


Josef Fiala v. r.
předseda senátu


Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 26. 7. 2016, sp. zn. III. ÚS 2262/16, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies