IV. ÚS 1515/16

27. 07. 2016, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl dne 27. července 2016 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti Hynka Korbela, právně zastoupeného JUDr. Tomášem Těmínem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 28, proti usnesení státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 18. srpna 2015 č. j. 7 VZV 7/2012-569 a proti usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství policie hl. města Prahy, SKPV, Odboru hospodářské kriminality, 4. oddělení, ze dne 19. července 2012 č. j. KRPA-1580-195/TČ.2011-000094, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní soud obdržel dne 11. května 2016 podání, kterým se stěžovatel domáhá kasace shora označených rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení, neboť se domnívá, že jimi bylo zasaženo do jeho ústavně zaručených práv vyplývajících z článku 8 odst. 2 a článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Dříve, než Ústavní soud přistoupí k věcnému projednání ústavní stížnosti, musí vždy zjišťovat, zda jsou splněny všechny formální náležitosti návrhu stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V projednávaném případě dospěl k závěru, že tomu tak není, neboť ústavní stížnost byla podána po lhůtě stanovené pro její podání citovaným zákonem.

Dle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Stěžovatel ústavní stížností brojí proti usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství policie hl. města Prahy, SKPV, Odboru hospodářské kriminality, 4. oddělení (dále jen "policejní orgán") ze dne 19. července 2012 č. j. KRPA-1580-195/TČ.2011-000094, kterým bylo proti němu zahájeno trestní stíhání pro spáchání v usnesení označených trestných činů. Dále napadá usnesení státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 18. srpna 2015 č. j. 7 VZV 7/2012-569, kterým bylo rozhodnuto o stížnosti proti shora uvedenému usnesení policejního orgánu a které bylo zároveň rozhodnutím o posledním procesním prostředku, jenž stěžovateli zákon poskytuje.

V podání, které Ústavní soud obdržel dne 11. května 2016, stěžovatel uvedl, že jde o doplnění ústavní stížnosti ze dne 11. září 2015, která měla být zřejmě podána bývalým právním zástupcem stěžovatele. Ústavní soud nicméně v databázi podání ověřil, že taková ústavní stížnost Ústavnímu soudu doručena nebyla. První podání, které Ústavní soud v projednávané věci obdržel, a které je tedy nutno považovat za návrh na zahájení řízení, je až podání ze dne 11. května 2016. Jak je zřejmé, stěžovatel ústavní stížnost podal takřka devět měsíců od vydání rozhodnutí o posledním procesním prostředku. Pakliže v podání tvrdil, že již dne 11. září 2015 proti rozhodnutí o posledním procesním prostředku podal ústavní stížnost, lze bezpochyby dovodit, že již toho dne musel mít napadené rozhodnutí k dispozici. Z toho důvodu nemusel Ústavní soud zjišťovat, kterého dne přesně bylo napadené rozhodnutí stěžovateli doručeno, neboť pro závěr o překročení zákonem stanovené lhůty postačuje vzít v úvahu právě datum 11. září 2015, tedy nejzazší termín, kdy logicky muselo být napadené rozhodnutí stěžovateli doručeno.

Z výše uvedeného Ústavní soud dovodil, že podání stěžovatele je zjevně podáno po zákonem stanovené lhůtě. Proto byl Ústavní soud nucen ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh opožděný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. července 2016

Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj


Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 27. 7. 2016, sp. zn. IV. ÚS 1515/16, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies