III. ÚS 2754/16

29. 08. 2016, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti Ilony Ponerové, zastoupené JUDr. Zuzanou Kudynovou, advokátkou, sídlem Na Příkopech 64, Jičín, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. května 2016 č. j. 25 Co 153/2016-111 a proti výroku II. rozsudku Okresního soudu v Jičíně ze dne 4. března 2016 č. j. 4 C 30/2014-95, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové a Okresního soudu v Jičíně, jako účastníků řízení, a Luboše Janouda, jako vedlejšího účastníka, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatelka se podanou ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že v řízení před obecnými soudy bylo porušeno její právo na spravedlivý proces zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

2. Stěžovatelka se žalobou podanou u Okresního soudu v Jičíně (dále jen "soud prvního stupně") proti vedlejšímu účastníkovi domáhala vyloučení věcí z exekuce vedené proti ní jako manželce povinného JUDr. Ondřejem Hanákem, Ph.D., soudním exekutorem Exekutorského úřadu Praha 5, pod sp. zn. 147 EX 639/13. Výrokem I. rozsudku soudu prvního stupně ze dne 4. 3. 2016 č. j. 4 C 30/2014-95 byla její žaloba zamítnuta.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto výrokem II. tak, že stěžovatelka je povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi částku 61 924,90 Kč. Tento výrok byl potvrzen usnesením Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen "odvolací soud") ze dne 31. 5. 2016 č. j. 25 Co 153/2016-111. Stěžovatelka byla v tomto usnesení poučena o možnosti podání dovolání k Nejvyššímu soudu.

3. Před tím, než Ústavní soud může přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, je jeho povinností zkoumat, zda jsou splněny požadavky kladené na takový návrh zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Z tohoto hlediska dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.

4. Vzhledem ke skutečnosti, že ústavní stížnost je založena na principu subsidiarity vyjádřeném v ustanovení § 75 zákona o Ústavním soudu, je nutno setrvat na závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. To platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení.

5. Podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dále platí, že proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, není dovolání přípustné.

6. S ohledem na znění § 237 a 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a výši přiznaných nákladů soudem prvního stupně s potvrzením odvolacího soudu je zřejmé, že stěžovatelka disponovala procesním prostředkem, na jehož základě mohla nechat přezkoumat, zda závěr odvolacího soudu, příp. soudu prvního stupně, byl v souladu se zákonem, potažmo s ústavním pořádkem. Z tohoto důvodu je třeba dovolání považovat za procesní prostředek, jehož vyčerpání je předpokladem přípustnosti ústavní stížnosti. Z napadeného usnesení odvolacího soudu navíc jednoznačně vyplývá, že stěžovatelka byla o této možnosti řádně poučena.

7. S ohledem na výše uvedené Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. srpna 2016

Josef Fiala v. r.
soudce zpravodaj

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Usnesení Ústavního soudu ze dne 29. 8. 2016, sp. zn. III. ÚS 2754/16, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies