I. ÚS 2765/16

01. 09. 2016, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy a soudce zpravodaje Davida Uhlíře, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Tomáše Lichovníka, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti Zdeňka Hanzelky, zastoupeného JUDr. Ilonou Křížkovou, advokátkou, se sídlem Ostrava, Sokolská třída 451/11, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2016 č. j. 22 Cdo 1442/2016-99, rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. listopadu 2015 č. j. 57 Co 508/2015-61 a rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 25. května 2015 č. j. 6 C 85/2015-32, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí takto:

Vykonatelnost usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2016 č. j. 22 Cdo 1442/2016-99, rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. listopadu 2015 č. j. 57 Co 508/2015-61 a rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 25. května 2015 č. j. 6 C 85/2015-32 se odkládá do pravomocného rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.

Odůvodnění:

1. V ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu dne 18. srpna 2016, stěžovatel navrhl podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí z důvodu tvrzeného porušení jeho základních práv, konkrétně práva na spravedlnost a spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), práva na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny, práva na přístup k soudu a práva být slyšen v řízení a vyjádřit se k věci podle čl. 38 odst. 2 Listiny a práv vlastnických podle čl. 11 odst. 1 Listiny.

2. Stěžovatel současně navrhl, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost napadených rozhodnutí.

3. Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl rozsudkem pro uznání ze dne 25. května 2015 č. j. 6 C 85/2015-32 o vypořádání společného jmění manželů tak, že žalobkyni Radce Hanzelkové přikázal ze společného jmění manželů do výlučného vlastnictví rozestavěnou stavbu na pozemku parcelní číslo St. X k. ú. a obec Libhošť, a žalobkyni současně zavázal povinností zaplatit zůstatky z úvěrů u Českomoravské stavební spořitelny, a. s., a to vše až do zaplacení (výrok I.); stěžovateli pak uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 230 000 Kč do jednoho měsíce od právní moci rozsudku (výrok II.) a dále rozhodl o povinnosti stěžovatele zaplatit žalobkyni na nákladech řízení k rukám její zástupkyně částku 56 480 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

4. Proti rozsudku pro uznání stěžovatel podal odvolání, které směřovalo proti výroku v odstavcích I. až III. a namítal, že pro vydání rozsudku pro uznání nebyly dány podmínky. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 25. listopadu 2015 č. j. 57 Co 508/2015-61 rozsudek okresního soudu v odstavcích I. a II. potvrdil, v odstavci III. jej změnil tak, že stěžovatel je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 54 480 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám její zástupkyně, dále rozhodl o povinnosti stěžovatele zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 32 444,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám její zástupkyně. Opravným usnesením ze dne 25. listopadu 2015 č. j. 57 Co 508/2015-66 pak odvolací soud opravil svůj rozsudek v odstavci II. výroku tak, že stěžovatel je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 46 748,50 Kč.

5. Proti rozsudku odvolacího soudu podal stěžovatel dovolání, ve kterém spatřoval za chybný postup odvolacího soudu, který potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně založené na tzv. fikci uznání nároku, když stěžovatel nezaložil spolu s žádostí o odročení jednání do spisu plnou moc své zástupkyně a omluva z jednání tak nebyla dostatečná. Nejvyšší soud neshledal dovolání stěžovatele přípustným a podle § 243c odst. 1 o. s. ř. je odmítl.

6. Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že mu hrozí závažná újma při neprodleném výkonu rozhodnutí, a to zejména z toho důvodu, že podle jeho názoru nesprávným rozhodnutím ve věci byl připraven o vlastnictví nemovitosti, která byla ve společném jmění manželů a k tomu mu byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 230 000 Kč, a to bez jakékoliv opory v provedeném dokazování, přičemž stěžovatel namítá, že na tuto částku nemá žalobkyně nárok. Stěžovatel byl dále zavázán povinností k zaplacení nákladů řízení před soudem prvního stupně a před soudem odvolacím v celkové výši 79 193 Kč. Stěžovatel uvedl, že byl od 21. srpna 2015 veden na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a pobíral pouze podporu v nezaměstnanosti. Podpůrčí doba skončila dne 22. ledna 2016. V současné době je zaměstnán s příjmem okolo 12 000 Kč měsíčně. Z uvedených důvodů se nachází v obtížné životní situaci, kdy je zavázán zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 309 193 Kč. K tomu stěžovatel uvedl, že přestože byla žalobkyně soudem zavázána hradit zůstatky úvěrů u Českomoravské stavební spořitelny, a. s., tyto zůstatky nehradí, stěžovatel byl v tomto důsledku opakovaně vyzván k jejich úhradě, a to ve výši 61 175 Kč.

7. Na základě uvedených skutečností má stěžovatel za to, že odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a že výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutí, by znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.

8. Jedním z nástrojů, kterými Ústavní soud disponuje ve snaze efektivně přispívat k ochraně základních práv, je i oprávnění odložit vykonatelnost rozhodnutí orgánů veřejné moci. Odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí připadá v úvahu za striktně stanovených podmínek uvedených v ustanovení § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Podle něj může k tomuto opatření Ústavní soud přistoupit, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.

9. Po seznámení se s argumentací stěžovatele a obsahem napadených rozhodnutí dospěl Ústavní soud k závěru, že stanovené podmínky předpokládané ustanovením § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, byly v posuzovaném případě splněny.

10. Aniž by Ústavní soud jakkoliv předjímal konečný výsledek řízení o podané ústavní stížnosti, má za to, že stěžovatel předložil dostatečně přesvědčivé argumenty, dokládající možné dopady, jež by mu mohly vzniknout v souvislosti s výkonem napadených rozhodnutí. Z uvedených důvodů návrhu na odklad vykonatelnosti ústavní stížností napadených rozhodnutí vyhověl.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. září 2016


David Uhlíř v. r.
předseda senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2016, sp. zn. I. ÚS 2765/16, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies