IV. ÚS 3073/16

20. 09. 2016, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl dne 20. září 2016 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Bc. Ladislava Regnarda, bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. června 2016 sp. zn. 20 Cdo 62/2016, za účasti Nejvyššího soudu České republiky, jako účastníka řízení, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Návrhem ze dne 12. 9. 2016, doručeným Ústavnímu soudu dne 13. 9. 2016, Bc. Ladislav Regnard (dále jen "navrhovatel") navrhl, jak plyne z jeho obsahu, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, jímž bylo rozhodnuto o zastavení dovolacího řízení. Dovolání bylo namířeno proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 9. 2015 č. j. 16 Co 332/2015-126.

Shora uvedená rozhodnutí obecných soudů byla vydána v exekuční věci oprávněných a) Ing. J. L., a b) BKS management s. r. o., se sídlem v Praze 2, Francouzská 75/4, identifikační číslo 48394980, pro částku 21.200,- Kč pro každého z oprávněných, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 34 EXE 2465/2014, v níž navrhovatel figuroval jako povinný.

Ústavní stížnost nesplňuje zákonné podmínky projednání v řízení před Ústavním soudem, neboť neobsahuje řadu zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stanovených náležitosti, především však stěžovatel není pro řízení zastoupen advokátem (§ 30, § 31, § 34, § 72 zákona o Ústavním soudu).

Třebaže byl již navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), z poslední doby např. v řízení ve věci sp. zn. III. ÚS 1935/16, je zřejmé, že ani nyní podaný návrh tyto podmínky nesplňuje.

Obecně platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění tohoto nedostatku (vady návrhu), přičemž podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé stěžovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil např. v odmítavém usnesení ze dne 21. 6. 2016 sp. zn. III. ÚS 1935/16, jež bylo stěžovateli doručeno) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.

I v této věci se tudíž Ústavní soud uchýlil k užití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. září 2016

Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3073/16, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies