4 Azs 82/2007

27. 09. 2007, Nejvyšší správní soud

Možnosti
Typ řízení: Správní, Správní (kasační)
Doplňující informace

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

I. Odvolání zpětvzetí žaloby vyjádřené v kasační stížnosti proti usnesení, jímž bylo na základě tohoto zpětvzetí řízení o žalobě zastaveno, nemá účinky odvolání úkonu podle § 41a odst. 4 o. s. ř.
II. Skutečnost, že si stěžovatelka zpětvzetí žaloby rozmyslela a chtěla by, aby se soud její žalobou zabýval, nezpochybňuje projev vůle ve zpětvzetí vyjádřené, ani správnost rozhodnutí krajského soudu, který řízení o žalobě zastavil.
(Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27.09.2007, čj. 4 Azs 82/2007)

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové, JUDr. Lenky Matyášové, JUDr. Petra Průchy a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobkyně: Z. T., zast. JUDr. Martinem Čonkou, advokátem, se sídlem Cheb, Komenského 4, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 4. 2007, č. j. 59 Az 136/2006 - 25,

takto :

I. Kasační stížnost se zamítá .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění :

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 3. 4. 2007, č. j. 59 Az 136/2006 - 25, zastavil řízení o žalobě podané žalobkyní proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 12. 2006, č. j. OAM-1284/VL-20-11-2006, a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Přezkoumávaným rozhodnutím žalovaný neudělil žalobkyni mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

V odůvodnění krajský soud uvedl, že žalobkyně v průběhu přezkumného řízení před rozhodnutím soudu ve věci, vzala svou žalobu v plném rozsahu zpět. Krajský soud proto řízení podle § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zastavil.

Proti tomuto usnesení podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) včas kasační stížnost, v níž namítala, že si zpětvzetí žaloby rozmyslela a trvá na tom, aby se příslušný soud její žalobou zabýval. Stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že kasační námitka nepředstavuje důvod kasační stížnosti podle § 103 odst. 1 s. ř. s., a navrhl odmítnutí kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatelka ve své kasační stížnosti uplatnila. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu je-li kasační stížností napadeno usnesení o odmítnutí žaloby, přicházejí pro stěžovatele v úvahu z povahy věci pouze kasační důvody dle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., spočívající v tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu. Pod tento důvod spadá také případ, kdy vada řízení před soudem měla nebo mohla mít za následek vydání nezákonného rozhodnutí o odmítnutí návrhu, a dále vada řízení spočívající v tvrzené zmatečnosti řízení před soudem. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2005, č. j. 3 Azs 33/2004 - 98, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 625/2005, www.nssoud.cz). Nejvyšší správní soud proto považoval za důvod podání kasační stížnosti důvod uvedený v § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.

Kasační stížnost není důvodná.

Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět; šlo-li však o společný návrh více osob, vezme předseda senátu toliko zpětvzetí návrhu jedním z navrhovatelů usnesením na vědomí.

Podle § 37 odst. 4 s. ř. s. navrhovatel může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl.

Z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že stěžovatelka udělila dne 19. 3. 2007 plnou moc JUDr. Martinu Čonkovi, advokátu, k zastupování ve věci „zrušení azylového řízení“. Zplnomocněný advokát podáním ze dne 23. 3. 2007 výslovně vzal zpět žalobu proti rozhodnutí žalovaného, toto podání bylo krajskému soudu doručeno dne 28. 3. 2007.

Vzhledem k tomu, že projev vůle stěžovatelky, vyjádřené v podání jejího zástupce ze dne 23. 3. 2007, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím stěžovatelka zamýšlela ukončení řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného jeho zastavením, a vzhledem k tomu, že ke dni podání zpětvzetí nebylo v řízení u krajského soudu o věci rozhodnuto, dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky pro zastavení řízení podle § 47 písm. a) s. ř. s. byly splněny.

Podle § 64 s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení ve správním soudnictví přiměřeně ustanovení prvé a třetí části občanského soudního řádu.

Podle § 41a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), úkon může být odvolán, jen jestliže jeho odvolání dojde soudu nejpozději současně s tímto úkonem.

Stěžovatelka v kasační stížnosti uvedla, že si zpětvzetí žaloby rozmyslela a trvá na jejím projednání. V kontextu citovaného § 41a odst. 4 o. s. ř. však zpětvzetí žaloby mohlo být odvoláno pouze tehdy, jestliže by stěžovatelka soudu nejpozději s tímto zpětvzetím doručila úkon, jenž by vyjadřoval její vůli pokračovat v řízení, resp. obsahoval odvolání podaného zpětvzetí.

Stěžovatelka doručila soudu kasační stížnost, obsahující úkon směřující k odvolání zpětvzetí, dne 14. 5. 2007, tj. až poté, kdy bylo zpětvzetí soudu doručeno (dne 28. 3. 2007), a dokonce i poté, kdy soud v důsledku zpětvzetí řízení o žalobě zastavil (dne 3. 4. 2007).

Nejvyšší správní soud uzavírá, že odvolání zpětvzetí žaloby vyjádřené v kasační stížnosti proti usnesení, jímž bylo na základě tohoto zpětvzetí řízení o žalobě zastaveno, nemá účinky odvolání úkonu podle § 41a odst. 4 o. s. ř. Skutečnost, že si stěžovatelka zpětvzetí žaloby rozmyslela a chtěla by, aby se soud její žalobou zabýval, nezpochybňuje projev vůle ve zpětvzetí vyjádřené, ani správnost rozhodnutí krajského soudu, který řízení o žalobě zastavil.

Podobné závěry ostatně vyjadřuje i konstantní judikatura Nejvyššího správního soudu. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 11. 2003, č. j. 3 Ads 36/2003 - 54, publikovaného ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 407/2004, www.nssoud.cz, jestliže žalobkyně ve svém podání výslovně uvedla, že žalobu proti rozhodnutí správního orgánu bere zpět, soud za splnění podmínek § 37 odst. 4 s. ř. s. řízení dle § 47 písm. a) s. ř. s. zastaví. Napadne-li poté žalobkyně toto rozhodnutí kasační stížností, ve které toliko namítá, že zpětvzetí žaloby učinila z důvodu zamítnutí její žádosti o ustanovení zástupce, je taková kasační stížnost nedůvodná.

Nejvyšší správní soud neshledal v postupu a rozhodnutí krajského soudu žádná pochybení, a proto kasační stížnost podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zamítl jako nedůvodnou.

O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 120 téhož zákona. Protože žalovaný žádné náklady neuplatňoval a Nejvyšší správní soud ani žádné náklady jemu vzniklé ze spisu nezjistil, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť stěžovatelka s podanou kasační stížností úspěch neměla.

Poučení : Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. září 2007

JUDr. Dagmar Nygrínová předsedkyně senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 4 Azs 82/2007, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies