29 A 83/2010 - 18 - Volby do zastupitelstev obcí: odmítnutí kandidátní listiny; sdružení nezávislých kandidátů

10. 09. 2010, Krajský soud v Brně

Možnosti
Typ řízení: Správní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

I. Registrační úřad je oprávněn odmítnout kandidátní listinu sdružení nezávislých kandidátů toliko v případě nesplnění zákonných náležitostí kandidátní listiny, resp. v případě, že kandidátní listina nebyla podána v souladu se zákonem stanovenou procedurou (§ 21 až § 23 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí). V opačném případě je povinen registraci kandidátní listiny provést.
II. Registrační úřad není oprávněn odmítnout registraci kandidátní listiny [§ 23 odst. 3 písm. b) zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí] sdružení nezávislých kandidátů (které není politickou stranou ani hnutím) z důvodu, že již byla pro téže volby do zastupitelstva obce zaregistrována kandidátní listina volební strany jiného sdružení nezávislých kandidátů.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10.09.2010, čj. 29 A 83/2010 - 18)

Text judikátu

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Tomáše Foltase, Ph.D. a JUDr. Radimy Gregorové, Ph.D., v právní věci navrhovatele: SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ, zast. zmocněnkyní Marii Fodorovou, Hrabětice č.p. 328, proti odpůrci: Městský úřad Hrušovany nad Jevišovkou,se sídlem náměstí Míru 22, 671 67 Hrušovany nad Jevišovkou, za účasti Sdružení nezávislých kandidátů, zast. zmocněncem Jakubem Gáborem, Hrušovanská 342, Hrabětice, o návrhu na zrušení registrace kandidátní listiny,

takto :

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění :

Dne 27. 8. 2010 doručil navrhovatel osobně zdejšímu soudu podání nazvané „Odvolání proti rozhodnutí registračního úřadu v Hrušovanech nad Jevišovkou“, ve kterém uváděl, že podává odvolání proti rozhodnutí registračního úřadu v Hrušovanech nad Jevišovkou z důvodu zaregistrování dvou různých volebních stran se stejným názvem (sdružení nezávislých kandidátů), což podle navrhovatele vede ke zmatení voličů. Navrhl proto, aby soud vydal rozhodnutí o nápravě podle zvláštního právního předpisu. K návrhu přiložil Potvrzení o převzetí kandidátní listiny volební strany „SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ“ (dle § 21 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o volbách do zastupitelstev obcí“), které bylo Městským úřadem Hrušovany nad Jevišovkou (dále též jen „registrační úřad“, či „odpůrce“),předáno paní M. F., zmocněnci navrhovatele, dne 2. 8. 2010. Stejně tak k návrhu přiložil Seznam volebních stran v obci Hrabětice, ze kterého mj. vyplývá, že v této obci do zastupitelstva kandiduje šest volebních stran, z nichž dvě volební strany (sdružení nezávislých kandidátů) mají identický název, liší se osobou zmocněnce a vylosovaným číslem; v případě navrhovatele, kterému bylo vylosováno číslo 3, je zmocněncem paní M. F., druhému sdružení, jehož zmocněncem je J. G., bylo vylosováno číslo 2.

Krajský soud označený návrh navrhovatele včetně příloh zaslal odpůrci (registračnímu úřadu) k vyjádření a současně jej vyzval, aby soudu předložil všechny správní spisy k věci se vztahující. Odpůrce na výzvu soudu předložil písemné vyjádření k návrhu a dva správní spisy; jeden správní spis je nadepsán jako „SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ“, druhý jako „Sdružení nezávislých kandidátů“. Ve vyjádření k návrhu pak zejména uvedl, že navrhovatel je veden (i pro účely statistického úřadu, jakož i Moravia pressu a.s., který takto vytiskne hlasovací lístky) jako „SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ“, druhý subjekt jako „Sdružení nezávislých kandidátů“. K druhému subjektu mj. doplnil, že i přes upozornění registračního úřadu v tom smyslu, že je třeba název volební strany uvést velkými písmeny, zapsal zmocněnec této volební strany do kandidátní listiny název „Sdružení nezávislých kandidátů“. Registrační úřad se proto  domníval, že se jedná o  dva jiné názvy volebních stran. Z předložených správních spisů pro krajský soud vyplynulo, že dne 2. 8. 2010 bylo registračním úřadem navrhovateli (zmocněnci volební strany „SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ“, paní M. F.) vydáno Potvrzení o převzetí kandidátní listiny (dle § 21 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí) pro volby do zastupitelstva obce Hrabětice. Rozhodnutím registračního úřadu ze dne 23. 8. 2010, ve znění opravného rozhodnutí ze dne 30. 8. 2010, došlo k registraci kandidátní listiny navrhovatele (volební strany „SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ“). Z předložených spisů dále krajský soud zjistil, že dne 5. 8. 2010 bylo registračním úřadem zmocněnci volební strany „Sdružení nezávislých kandidátů“, panu J. G., vydáno Potvrzení o převzetí kandidátní listiny (dle § 21 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí) pro volby do zastupitelstva obce Hrabětice. Rozhodnutím registračního úřadu ze dne 20. 8. 2010 došlo k registraci kandidátní listiny volební strany „Sdružení nezávislých kandidátů“.

Označené „Sdružení nezávislých kandidátů“ je podle krajského soudu vedle navrhovatele a odpůrce dalším účastníkem řízení (ve smyslu § 89 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále též „s. ř. s.“, podle něhož je účastníkem řízení i ten, o jehož registraci kandidátní listiny se jedná). Soud proto označené sdružení rovněž vyzval k vyjádření k podanému návrhu, to se však do rozhodnutí soudu k věci nevyjádřilo.

Krajský soud v Brně primárně zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady pro to, aby mohlo být přistoupeno k meritornímu projednání věci. S ohledem na skutečnost, že se v předmětné věci jedná o řízení ve věci zrušení registrace kandidátní listiny, jsou tyto předpoklady upraveny vedle zákona o volbách do zastupitelstev obcí, i v soudním řádu správním. Nejprve krajský soud zkoumal ve smyslu ust. § 92 s. ř. s. svou věcnou a místní příslušnosti k projednání podaného návrhu. Podle ust. § 7 odst. 1 s. ř. s. je k řízení věcně příslušný krajský soud, nestanoví-li s. ř. s. nebo zvláštní zákon jinak. Jelikož s. ř. s. ani zvláštní zákon (podle ust. § 61 zákona o volbách do zastupitelstev obcí je k řízení ve věcech registrace kandidátní listiny podle ust. § 59 odst. 2 téhož zákona příslušný krajský soud) jinak nestanoví, je v dané věci věcně příslušný krajský soud. Místně příslušný je pak podle ust. § 7 odst. 2 s. ř. s. soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v posledním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Ve smyslu shora uvedených ustanovení dospěl Krajský soud v Brně k závěru, že je věcně a místně příslušný k projednání podaného návrhu.

Krajský soud v Brně dále zkoumal včasnost podaného návrhu ve smyslu ust. § 59 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, podle kterého se může volební strana, která podala kandidátní listinu pro volby do zastupitelstva obce, domáhat ochrany u soudu proti registraci kandidátní listiny jiného subjektu, a to do 2 pracovních dnů od doručení rozhodnutí o registraci. Ve smyslu ust. § 67 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí se do běhu lhůty nezapočítává den rozhodný pro počátek lhůty. Podle ust. § 67 odst. 3 téhož zákona je lhůta určená podle dnů zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hod. Podle ust. § 67 odst. 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí nelze lhůty prodloužit a ani prominout jejich zmeškání. Shora uvedená ustanovení o počítání lhůt a o lhůtě stanovené pro soudní přezkum znamenají speciální právní úpravu, přičemž aplikovatelná nejsou ani ustanovení správního řádu (ust. § 71 zákona o volbách do zastupitelstev obcí). Podle ust. § 23 odst. 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí je registrační úřad povinen neprodleně vyhotovit rozhodnutí o registraci a zaslat je tomu, kdo je případně oprávněn domáhat se proti tomuto rozhodnutí ochrany u soudu. Současně rozhodnutí vyvěsí na úřední desce, vyznačí na něm datum vyvěšení, přičemž třetím dnem ode dne vyvěšení se považuje za doručené. Jak přitom vyplývá z předložených správních spisů, předmětné rozhodnutí o registraci bylo vyvěšeno na úřední desce dne 23. 8. 2010 a navrhovateli tedy doručeno dne 26. 8. 2010. Návrh byl přitom k soudu doručen osobně dne 27. 8. 2010 (v 9:15 hod.). Krajský soud proto  dospěl k závěru, že návrh byl podán včas.

Konečně se krajský soud vyjadřuje k tomu, zda podaný návrh splňuje všechny náležitosti ve smyslu § 37 odst. 3 a § 89 s. ř. s. I přesto, že návrh není zcela perfektní – navrhovatel se totiž nedržel zcela dikce zákona, a nenavrhl, aby krajský soud „vydal rozhodnutí o zrušení registrace kandidátní listiny“, jak předpokládá právní úprava, ale domáhal se vydání „rozhodnutí soudu o nápravě podle zvláštního právního předpisu“ – lze podle krajského soudu dospět na základě tvrzení obsažených v předmětném návrhu, jakož i na základě obsahu správních spisů, k závěru, čeho se navrhovatel domáhá. Krajský soud tak dospěl k závěru, že lze dovodit, čeho se navrhovatel u soudu domáhá, a že tedy zjištěný nedostatek podání nebrání soudu ve věci meritorně rozhodnout. Ostatně pokud by zdejší soud za této situace při vědomí judikatury stanovící, že návrh lze doplnit pouze ve lhůtě pro podání návrhu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2004, čj. Vol 13/2004-91), návrh odmítnul pro absenci perfektního petitu, jednalo by se podle něj o přílišný právní formalismus, který zde (s ohledem na povahu věci a skutečnost, že zákonodárce stanoví velmi krátké lhůty pro podání návrhu) nemá místo.

Vzhledem ke shora uvedeným zjištěním tedy Krajský soud v Brně dospěl k závěru, že předmětný návrh navrhovatele na zrušení registrace kandidátní listiny jiné volební strany v obci Hrabětice (z důvodu zaměnitelnosti názvů obou volebních stran, resp. matení voličů) lze připustit k meritornímu projednání a věc posoudil takto:

Podle ustanovení § 20 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí mohou být volební stranou registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice, nezávislí kandidáti, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů.

Podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb. o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sdružování v politických stranách“), mají občané právo se sdružovat v politických stranách a v politických hnutích. Podle § 3 odst. 1 téhož zákona jsou politické strany a hnutí právnickými osobami.

Podle ustanovení § 21 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí platí, že kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva obce mohou podávat volební strany; každá volební strana může podat pro volby do téhož zastupitelstva obce pouze jednu kandidátní listinu. Podle § 21 odst. 3 se kandidátní listiny se podávají nejpozději do 16.00 hodin 66 dnů přede dnem voleb registračnímu úřadu, kterým je pro účely tohoto zákona obecní úřad v obcích, kde jsou zřízeny alespoň 2 odbory; pro ostatní obce je registračním úřadem pověřený obecní úřad. Podle § 21 odst. 4 téhož zákona tvoří-li volební stranu nezávislý kandidát nebo sdružení nezávislých kandidátů, připojí volební strana ke kandidátní listině petici podepsanou voliči podporujícími její kandidaturu. Podle ustanovení § 22 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí platí, že kandidátní listina musí obsahovat: a) název zastupitelstva obce; b) označení volebního obvodu, jsou- li volební obvody vytvořeny; c) název volební strany a označení, o jaký typ volební strany jde, s uvedením názvu politických stran a politických hnutí; d) jména a příjmení kandidátů, jejich věk a povolání, část obce, nečlení-li se obec na části, obec, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, název politické strany nebo politického hnutí, jehož jsou členy, nebo údaj, že nejsou členy žádné politické strany nebo politického hnutí; e) pořadí na kandidátní listině vyjádřené pomocí arabského čísla; f) jméno a příjmení zmocněnce volební strany a jeho náhradníka s uvedením místa, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, není-li volební stranou nezávislý kandidát; g) jde-li o koalici, název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo; h) jde- li o sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, označení politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo, nebo označení, že jde o nezávislého kandidáta; i) podpis zmocněnce volební strany. Podle § 22 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí musí být ke kandidátní listině přiloženo vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta, že souhlasí se svou kandidaturou, že mu nejsou známy překážky volitelnosti, popřípadě tyto překážky pominou ke dni voleb do zastupitelstva obce a že nedal souhlas k tomu, aby byl uveden na jiné kandidátní listině pro volby do téhož zastupitelstva obce. Na prohlášení kandidát dále uvede místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu, a datum narození.

Podle ustanovení § 23 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí platí, že registrační úřad přezkoumá ve lhůtě od 66 do 60 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva obce předložené kandidátní listiny. Nemá-li kandidátní listina náležitosti podle § 22 nebo obsahuje- li nesprávné údaje nebo není- li k ní připojena petice podle § 21 odst. 4, popřípadě petice neobsahuje potřebný počet podpisů, vyzve registrační úřad písemně prostřednictvím zmocněnce volební stranu nebo nezávislého kandidáta nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby závady odstranil do 53 dnů přede dnem voleb. Ve stejné lhůtě může vady na kandidátní listině odstranit zmocněnec volební strany nebo nezávislý kandidát i bez výzvy registračního úřadu.

Podle § 23 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí pokud volební strana ve stanovené lhůtě závady neodstraní, rozhodne registrační úřad ve lhůtě do 48 dnů přede dnem voleb o škrtnutí: a) kandidáta na kandidátní listině, pokud k ní není přiloženo prohlášení podle § 22 odst. 3 nebo toto prohlášení je nesprávné či neúplné; b) kandidáta v případě, že je uveden na více kandidátních listinách, a to na kandidátní listině, k níž není připojeno prohlášení podle § 22 odst. 3; podepsal- li kandidát prohlášení u více kandidátních listin, škrtne jej registrační úřad na všech kandidátních listinách; c) kandidátů, kteří jsou na kandidátních listinách uvedeni nad nejvyšší stanovený počet podle § 22 odst. 2; d) kandidáta, u něhož nejsou uvedeny údaje podle § 22 odst. 1 písm. d), g) a h), popřípadě jsou-li tyto údaje nesprávné či neúplné; e) kandidáta, který nesplňuje podmínky volitelnosti podle § 5 odst. 1.

Podle § 23 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí registrační úřad ve lhůtě do 48 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva obce rozhodne: a) o registraci kandidátní listiny splňující náležitosti podle tohoto zákona; b) o odmítnutí kandidátní listiny, jestliže není podána podle § 21 nebo kandidátní listina neobsahuje náležitosti podle § 22 a nápravy nelze dosáhnout postupem podle odstavců 1 a 2. V případě, že politická strana nebo politické hnutí je součástí více volebních stran pro volby do téhož zastupitelstva obce, odmítne registrační úřad tu kandidátní listinu, která neobsahuje náležitosti podle § 22 odst. 1 písm. i), obsahují-li tyto náležitosti všechny kandidátní listiny, odmítne všechny. Podle § 23 odst. 4 téhož zákona registrační úřad neprodleně vyhotoví rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině a zašle je tomu, kdo je oprávněn domáhat se ochrany u soudu proti tomuto rozhodnutí. Současně se rozhodnutí vyvěsí na úřední desce registračního úřadu a vyznačí se na něm den vyvěšení. Za doručené se rozhodnutí považuje třetím dnem ode dne vyvěšení. Podle odst. 5 téhož ustanovení musí rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání. Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto. V odůvodnění se uvede, které skutečnosti byly podkladem pro rozhodnutí. Odůvodnění není třeba v případě rozhodnutí o provedení registrace. V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede registrační úřad, který rozhodnutí vydal, a datum vydání rozhodnutí. Rozhodnutí musí být opatřené úředním razítkem a podpisem s uvedením jména a příjmení zaměstnance obce, jejíž úřad plní funkci registračního úřadu.

Z výše uvedeného podle zdejšího soudu předně vyplývá, že role registračního úřadu v procesu registrace kandidátních listin volebních stran sdružení nezávislých kandidátů ve volbách do obecních zastupitelstev je významně limitována kogentní právní úpravou, která restriktivně omezuje možnosti postupu registračního úřadu. Podle citovaného ustanovení § 23 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí (nenastane- li situace předpokládaná v § 23 odst. 2 téhož zákona) totiž registrační úřad může po přezkoumání kandidátních listin toliko provést registraci kandidátní listiny splňující zákonné náležitosti, nebo odmítnout kandidátní listinu (pouze však v případě, že ta není podána v souladu se zákonem nebo neobsahuje zákonné náležitosti, popř. v případě, že politická strana nebo politické hnutí je součástí více volebních stran pro volby do téhož zastupitelstva obce). Krajský soud v této souvislosti poznamenává, že náležitosti kandidátní listiny, resp. proces jejího podávání, tedy důvody, pro které je možno odmítnout registraci kandidátní listiny, jsou primárně stanoveny zákonem o volbách do zastupitelstev obcí (podrobněji viz shora citovaný § 21 až 23 zákona o volbách do zastupitelstev obcí), přičemž tento právní předpis, ostatně ani žádný jiný právní předpis, explicitně nestanoví, že by mezi označené důvody pro odmítnutí kandidátní listiny volební strany sdružení nezávislých kandidátů patřila i existence jiného „sdružení nezávislých kandidátů“. Jinými slovy, registrační úřad může podle krajského soudu odmítnout registraci kandidátní listiny sdružení nezávislých kandidátů pouze za zákonem stanovených důvodů, mezi které patří nesplnění zákonných náležitostí kandidátní listiny, resp. její nepodání v souladu se zákonem stanovenou procedurou. Ostatně opačný postup by byl v rozporu i s imperativem obsaženým v čl. 2 odst. 3 Ústavy, resp. čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle nichž mohou správní orgány postupovat pouze v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.

Podrobněji k tomuto imperativu srov. např. nález ze dne 5. 11. 1996, Pl. ÚS 14/96, přístupný na http://nalus.usoud.cz, ve kterém se mj. uvádí, že „Dle čl. 2 odst. 3 Ústavy: Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Naplnění postulátu uvedeného v prvé části citovaného ustanovení je vymezeno požadavkem, aby se tak dělo jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. V požadavku uvedeném v této  druhé části je tak zabudována nejen garance proti zneužití státní moci, ale také nutnost zákonného podkladu pro její uskutečňování“.

Toliko pro úplnost krajský soud dodává, že volební zákony je podle konstantní judikatury Ústavního soudu třeba vykládat ve prospěch zachování práv, tedy tak, aby byl zachován jejich primární účel, tj. volit a být volen (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 275/96, přístupný na http://nalus.usoud.cz). Výše uvedené lze tedy shrnout tak, že registrační úřad je značně limitován při odmítání kandidátních listin, resp. tak, že odmítnout registraci kandidátní listiny může registrační úřad pouze v případě jednoznačného naplnění zákonných důvodů, v opačném případě je povinen provést registraci kandidátní listiny, resp. vydat rozhodnutí o registraci.

Pro podporu těchto závěrů odkazuje ostatně krajský soud i na obdobně vyznívající judikaturu, např. na usnesení zdejšího soudu ze dne 19. 4. 2006, čj. 31 Ca 161/2006-43, ve kterém bylo vysloveno, že „Ze shora citovaného ust. § 23 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb., v platném znění, tedy vyplývá, že registrační úřad musí bez možnosti jakékoli diskrece registrovat kandidátní listiny, jsou-li jinak splněny zákonné podmínky. A contrario pouze pro případ, kdy jsou splněny zákonné podmínky, registrační úřad kandidátní listinu politického subjektu odmítne pro porušení § 21 nebo § 22 citovaného zákona. Registrační úřad tudíž nemá žádné oprávnění v procesu projednání a registrace kandidátních listin posuzovat otázku možné zaměnitelnosti politických subjektů, resp. zneužití názvu.“ Podpůrně k limitaci registračních úřadů v procesu registrace odkazuje krajský soud i na odbornou literaturu např. na Šimíček, V.: Právní a politologické problémy voleb, Acta Universitatis Brunensis, svazek č. 183, Masarykova univerzita 1997, str. 23 až 26, či Vopálka, V., Mikule, V., Šimůnková, V., Šolín, M.: Soudní řád správní – komentář, C.H. Beck Praha, str. 227, jakož i na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2004, čj. Vol 11/2004-31, přístupné na www.nssoud.cz.

Krajský soud tedy v souladu s § 23 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí dospěl k závěru, že registrační úřad může odmítnout registraci kandidátní listiny pouze v případě nesplnění zákonných náležitostí, resp. v případě, že ta není podána v souladu se zákonem. S ohledem na povahu souzené věci (kdy navrhovatelem je „SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ“, které se z důvodu zaměnitelnosti, resp. matení voličů v předmětné obci domáhá vydání rozhodnutí o zrušení registrace kandidátní listiny jiné volební strany, a sice volební strany „Sdružení nezávislých kandidátů“), je dále třeba uvést, že z výše citované právní úpravy vyplývá i to, že zákonodárce činí významný rozdíl mezi stranami volebními a politickými stranami (hnutími). Volebními stranami podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí totiž mohou být vedle registrovaných politických stran či hnutí i nezávislí kandidáti, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů. Volební stranou tedy mohou být vedle politických stran či hnutí (dále též pouze „politické strany“) i jiné subjekty, např. právě sdružení nezávislých kandidátů. Pojem volební strany je tak pojmem podstatně širším než pojem strany politické. Podrobněji k tomu viz i Filip, J.: Obecní volby v roce 2006 v judikatuře ÚS – podněty pro legislativu i praxi, Právní zpravodaj, 4/2007, str. 5. Podle § 3 zákona o sdružování v politických stranách jsou přitom politické strany (na rozdíl od sdružení nezávislých kandidátů, u kterých zákon takto nestanoví) právnickými osobami s podrobně upraveným režimem (k tomu srovnej § 6 až § 20 téhož zákona, který detailně upravuje vznik, hospodaření, resp. zánik těchto politických stran). Byť tuzemská právní úprava nepodává podle krajského soudu legální definici politické strany (jako je tomu např. v případě německé právní úpravy, k tomu srovnej např. § 2 německého zákona o politických stranách - Gesetz über die politischen Parteien, BGBI I 1967, 773), jakož ani nepodává definici sdružení nezávislých kandidátů, resp. nevymezuje jejich vztah, lze z odborné literatury dovodit, že politické strany jsou privilegovaným a trvalým sdružením občanů, mají právní subjektivitu, podléhají registraci, jsou odděleny od státu, ve své organizaci a činnosti se řídí demokratickými principy a navzájem mezi sebou svobodně soutěží na základě principu rovnosti (k tomu srov. Šimíček, V.: Politické strany v právním řádu, in. J. Kunc (ed.) Demokracie a ústavnost, Karolinum, Praha 1999, str. 189). Podrobněji k politickým stranám a jejich výsadnímu postavení viz i Filip, J.: Ústavní právo České republiky, 4. opravené a doplněné vydání, Ústavní základy, Masarykova univerzita, 2003, str. 347 a násl. Ze shora označených důvodů podle krajského soudu zákonodárce politické strany důsledněji chrání. Jedním z projevů této důslednější ochrany je podle krajského soudu i § 6 odst. 3 zákona o sdružování v politických stranách, podle něhož se musí název politické strany a jeho zkratka výrazně lišit od názvu a zkratky stran, které již vyvíjejí činnost na území České republiky, aby nebyly vzájemně zaměnitelné. Podrobněji k tomu viz rovněž Filip, J.: Ústavní právo České republiky, 4. opravené a doplněné vydání, Ústavní základy, Masarykova univerzita, 2003, str. 357 a 358, který název politické strany dokonce připodobňuje k „firemní značce“. Dle krajského soudu však tuzemská právní úprava takto  důsledně označení „sdružení nezávislých kandidátů“ nechrání. To podle krajského soudu vyplývá již ze samotné podstaty tohoto institutu, neb „sdružení nezávislých kandidátů“ je na rozdíl od politické strany, k tomu viz výše, pouhým institutem  umožňujícím účast ve volbách osobám (kandidátům), které nehodlají kandidovat za politickou stranu či hnutí, tedy pouhou konstrukcí umožňující účast kandidátů, kteří nekandidují v rámci politické strany či hnutí. Krajský soud v této souvislosti doplňuje, že název „sdružení nezávislých kandidátů“ bez jakéhokoliv přívlastku či přípony (na rozdíl od názvu „Hrabětické sdružení nezávislých kandidátů“, „Sdružení nezávislých kandidátů za lepší Hrabětice“, atp.) je názvem obecným, specifikujícím pouze druh volební strany, resp. názvem umožňujícím kandidaturu v obecních volbách. S ohledem na výše uvedené závěry je proto krajský soud názoru, že registrační úřad není oprávněn odmítnout registraci kandidátní listiny sdružení nezávislých kandidátů z důvodu, že již byla pro téže volby do zastupitelstva obce zaregistrována kandidátní listina volební strany jiného sdružení nezávislých kandidátů.

Na základě shora uvedeného proto Krajský soud v Brně dospěl k závěru, že návrh je nedůvodný, a jako takový ho zamítl.

Ostatně nad rámec výše uvedeného, a pouze jako obiter dictum, konstatuje krajský soud, že podle jeho názoru volič v obecních volbách, tedy ve volbách, které se z obecně známých důvodů vyznačují zvýšenou informovaností voličů o jednotlivých kandidátech, dozajista dokáže jednotlivá sdružení nezávislých kandidátů od sebe odlišit již podle osob uvedených na hlasovacích lístcích (tím spíše, když v případě navrhovatele je na prvním místě kandidátní listiny uveden současný starosta obce Hrabětice, tedy osoba v obci Hrabětice jistě dobře známá), resp. i podle velikosti písmen uvedených v názvu volební strany, jakož i podle vylosovaného čísla volební strany, tedy celé řady atributů umožňujících jednoznačnou identifikaci volební strany.

Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech volebního soudnictví nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky (§ 104 odst. 1 s.ř.s.).

V Brně dne 10.9.2010

Mgr. Milan Procházka předseda senátu.


Zdroj: Usnesení ze dne 10. 9. 2010, sp. zn. 29 A 83/2010 - 18, dostupné zde. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies