5 Azs 9/2008 - 83
23. 07. 2008, Nejvyšší správní soud
Text judikátu
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D., JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D., JUDr. Marie
Turkové a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní věci žalobce: A. J., zast. opatrovníkem SOZE -
Sdružením občanů zabývajících se emigranty, se sídlem Mostecká 5, Brno, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Brně ze dne 9. 11. 2007, č. j. 56 Az 100/2007 - 37,
takto :
I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění :
Kasační stížností doručenou Krajskému soudu v Brně dne 22. 1. 2008 napadl žalobce
(dále jen „stěžovatel“) v záhlaví označený rozsudek Krajského soudu v Brně, kterým byla
zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 5. 2007, č. j. OAM-10-169/LE-
PA03-PA03-2007. Tímto rozhodnutím žalovaný neudělil stěžovateli mezinárodní ochranu
dle ustanovení § 12, § 13, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o azylu“).
V kasační stížnosti stěžovatel uvedl jako adresu pro doručování adresu J. 24, P. 10.
Dne 4. 2. 2008 byla předmětná věc krajským soudem předložena Nejvyššímu správnímu
soudu s informací, že kasační stížnost byla podána opožděně, a proto z důvodu hospodárnosti
řízení nebylo krajským soudem rozhodováno o návrhu stěžovatele na ustanovení právního
zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud zjistil z předložené kasační stížnosti,
že stěžovatel nesouhlasí s vyznačenou doložkou právní moci uvedenou na napadeném rozsudku
(na rozsudku je právní moc vyznačena dnem 20. 12. 2007). V době, kdy mu měl být rozsudek
doručen, nepobýval v Pobytovém středisku Havířov, kde byl hlášen k pobytu, neboť mu bylo
umožněno odejít na dobu jednoho měsíce. Doložku nabytí právní moci proto považoval
za zmatečnou. Z důvodu odstranění těchto rozporů se Nejvyšší správní soud dotázal Pobytového
střediska Havířov, zda se zde stěžovatel zdržoval ve dnech 10. – 27. 12. 2007, a pokud ne,
zda sdělil místo svého pobytu (jaké) a zda mu bylo pobytovým střediskem sděleno, že dne
10. 12. 2007 mu byla na poště uložena zásilka určená do vlastních rukou. Z odpovědi Pobytového střediska Havířov vyplynulo, že se zde stěžovatel ode dne 28. 11. 2007 nezdržoval,
středisko opustil v souladu s § 82 odst. 3 zákona o azylu, přičemž návrat měl stanoven
na 3. 1. 2008. Jako svou adresu uvedl K., P. 5; zásilka krajského soudu, která byla uložena až do
27. 12. 2007, zůstala nevyzvednuta.
Vzhledem k výše uvedenému nemohl Nejvyšší správní soud považovat rozsudek za řádně
doručený formou náhradního doručení a je tedy třeba vycházet z toho, že rozsudek byl
stěžovateli doručen tak, že mu byl vydán krátkou cestu na krajském soudě, o čemž byl sice
do spisu pořízen úřední záznam (č. l. 44), který však neobsahuje žádné datum. Za této situace
tedy není možné považovat kasační stížnost za opožděnou. Nejvyšší správní soud
proto krajskému soudu věc bez vyřízení vrátil, a to s tím, že krajský soud má rozhodnout
o návrhu stěžovatele na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
Krajský soud následně výzvou ze dne 19. 3. 2008 stěžovatele požádal o zaslání
vyplněného formuláře o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození
od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Z adresy J. 24, P. 10 se však výzva vrátila krajskému
soudu dne 26. 3. 2008 s tím, že na uvedené adrese je adresát neznámý. Dne 2. 4. 2008 proto
krajský soud požádal evidenční odbor Ředitelství služby Cizinecké a pohraniční policie, Policie
České republiky o sdělení místa pobytu stěžovatele. Dle sdělení této složky ze dne 15. 4. 2008, č.
j. CPR-20-2281/č. j-2008-9CEVV, byla poslední známou adresou pobytu stěžovatele adresa L.
59/646, P. 2. I z této adresy se však následná výzva krajskému soudu dne 28. 4. 2008 vrátila s tím,
že je zde adresát neznámý. Přípisem ze dne 21. 5. 2008, č. j. 56 Az 100/2007 - 78, pak krajský
soud požádal o doručení výzvy Inspektorát cizinecké policie Praha – tomu se následně rovněž
nezdařilo výzvu krajského soudu stěžovateli předat, a to ani osobně při místním šetření: na adrese
L. 646/59, P. 2 se nacházel hotel Lu., kde stěžovatel nebyl vedoucímu recepce znám a znám
nebyl ani v ubytovně K., která se nachází na adrese V. 647/78, P. 5.
Z důvodu neznámého pobytu proto krajský soud usnesením ze dne 12. 6. 2008,
č. j. 56 Az 100/2007 - 80, ustanovil stěžovateli v souladu s § 29 odst. 3, větou první
o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. opatrovníka pro řízení, a to SOZE - Sdružení občanů zabývajících
se emigranty. Dne 8. 7. 2008 byl spis k rozhodnutí o kasační stížnosti opětovně předložen
Nejvyššímu správnímu soudu.
Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní
zákon. Zvláštním zákonem je v tomto řízení zákon o azylu, který v ustanovení § 33 písm. b)
ukládá soudu řízení zastavit, nelze-li zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany
(žalobce).
Vzhledem ke skutečnosti, že stěžovatelem udaná adresa pro doručování zjevně není
adresou jeho pobytu a v rámci provádění úkonů dle § 108 s. ř. s. se nepodařilo krajskému soudu
skutečný pobyt zjistit, přičemž Nejvyšší správní soud nevidí jiné možnosti, jak dále po stěžovateli
pátrat, lze mít za prokázané, že pobyt stěžovatele v současné době není znám.
Jak již bylo uvedeno, podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 33 písm. b) zákona o azylu
soud zastaví řízení ve věci přezkumu rozhodnutí ve věcech udělení mezinárodní ochrany, jestliže
nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany. Jelikož za daných okolností
Nejvyšší správní soud nevidí jinou možnost, jak zjistit skutečný pobyt stěžovatele, než jakých
využil krajský soud, nezbylo mu, než rozhodnout o zastavení řízení o kasační stížnosti.
O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s § 120 s. ř. s. V případě zastavení řízení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení.
Poučení : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. července 2008
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu..
Chcete pokračovat ve čtení?
vytvořit účet zdarmaZdroj: Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 7. 2008, sp. zn. 5 Azs 9/2008 - 83, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.