Pst 25/2007 - 1
20. 11. 2007, Nejvyšší správní soud
Text judikátu
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Brigity Chrastilové, JUDr. Jana Passera, JUDr. Petra
Průchy, JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Daniely Zemanové v právní věci navrhovatele:
vláda, se sídlem Praha 1, nábř. E. Beneše 4, zastoupeného JUDr. V. H., vrchním ředitelem
Sekce legislativy a všeobecné správy Ministerstva vnitra, Náměstí Hrdinů 3, Praha 4, proti
odpůrci: politická strana „Sebeobrana voličů – Váš hlas nepodpoří financování planých
řečí, ale zdravotnictví Vašeho obvodu“, v řízení o návrhu na pozastavení činnosti politické
strany,
takto :
I.
Činnost politické strany „Sebeobrana voličů – Váš hlas nepodpoří financování planých
řečí, ale zdravotnictví Vašeho obvodu“ se pozastavuje.
II.
Navrhovateli se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění :
Dne 5. 10. 2007 podala u Nejvyššího správního soudu vláda (dále jen „navrhovatel“)
návrh na pozastavení činnosti politické strany „Sebeobrana voličů – Váš hlas nepodpoří
financování planých řečí, ale zdravotnictví Vašeho obvodu“ (dále jen „odpůrce“) podle
ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách
a v politických hnutích (dále jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh odůvodnil
navrhovatel tím, že odpůrce opakovaně nesplnil svoji zákonnou povinnost předložit
Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávu, což vyplývá z usnesení Poslanecké sněmovny
č. 1699 ze 44. schůze konané 12. 5. 2005 ve vztahu k roku 2004, z usnesení č. 2447
z 55. schůze konané dne 26. 4. 2006 ve vztahu k roku 2005 a konečně z usnesení č. 295
ze 14. schůze konané dne 27. 4. 2007 ve vztahu k roku 2006. Za roky 2004, 2005 a 2006 tak
odpůrce nesplnil svoji zákonnou povinnost řádně předložit výroční finanční zprávy. Proto
lze mít za to, že činnost odpůrce není v souladu s ustanovením § 4 písm. a) zákona
o politických stranách, podle něhož vznikat a vyvíjet činnost nemohou strany a hnutí,
které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu.
Odpůrce nevyužil možnosti se k návrhu vyjádřit, ačkoliv k tomu byl vyzván.
Z obsahu spisu soud zjistil zejména následující skutečnosti. Z citovaného usnesení
Poslanecké sněmovny č. 1699 k výročním finančním zprávám politických stran a politických
hnutí za rok 2004 vyplývá, že odpůrce nepředložil výroční finanční zprávu za rok 2004
a z tohoto důvodu Poslanecká sněmovna požádala vládu o podání návrhu na pozastavení jeho
činnosti. Z usnesení Poslanecké sněmovny č. 2447 se dále zjišťuje, že odpůrce nepředložil
výroční finanční zprávu ani za rok 2005 a z tohoto důvodu Poslanecká sněmovna opětovně
požádala vládu o podání návrhu na pozastavení jeho činnosti. Konečně z usnesení Poslanecké
sněmovny č. 295 plyne, že odpůrce nepředložil výroční finanční zprávu ani za rok 2006.
Z přípisu ing. M. H., tajemnice kontrolního výboru Poslanecké sněmovny PČR ze dne
29. 10. 2007, č. j. KV/25.10.07/10093/00356/066H, dále plyne, že k uvedenému datu odpůrce
Poslanecké sněmovně nepředložil výroční finanční zprávy za roky 2004, 2005 a 2006.
Podle ustanovení § 4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat
a vyvíjet činnost strany a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem
je odstranění demokratických základů státu. Z ustanovení § 18 odst. 1 stejného zákona vyplývá
povinnost stran a hnutí předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci
výroční finanční zprávu v členění konkretizovaném pod body a) až e) tohoto ustanovení.
Podle ustanovení § 14 odst. 1 zákona může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu
pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu s § 1 až 5, § 6 odst. 5 a § 17 až 19 nebo
se stanovami.
Ustanovení § 15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů
od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické
strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje
Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Podle ustanovení § 96 s. ř. s.
rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí soud podle
skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.
Na základě výše uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru,
že podaný návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise (konkrétně z citovaných
usnesení Poslanecké sněmovny vyžádaných Nejvyšším správním soudem), jež odpůrce
nikterak nezpochybnil, bylo zjištěno, že odpůrce skutečně nesplnil zákonem uložené
povinnosti, když opakovaně v zákonem stanoveném termínu nepředložil příslušnému orgánu,
tj. Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, výroční finanční zprávy, a to za roky
2004, 2005 a 2006 a neučinil tak ani později. Odpůrce tak nesplnil zákonnou povinnost
stanovenou v § 18 odst. 1 zákona o politických stranách, přičemž nesplnění této povinnosti
představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout
o pozastavení činnosti strany.
Ze smyslu ustanovení § 14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé,
že za situace, kdy politická strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily
buď vůbec, anebo ji nepředložily se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo
opakovaně, takové porušení ustanovení § 18 odst. 1 zákona opodstatňuje pozastavení činnosti
politické strany nebo politického hnutí. Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel
i z nálezu Ústavního soudu ze dne 18. 10. 1995, Pl. ÚS 26/94, podle kterého strany a hnutí
trvale porušující zákon (tedy nikoli které zákon jednorázově porušily, nýbrž toto porušování má charakter perpetuálního chování – viz znění § 4 zákona) nemohou vyvíjet činnost,
neboť tímto opakovaným porušováním zákonů se chovají způsobem ohrožujícím
demokratické základy státu. Smyslem institutu pozastavení činnosti politické strany
je v těchto případech vytvořit právní rámec pro nápravu vadného stavu, a pokud k této
nápravě ve stanovené lhůtě nedojde, k následnému podání návrhu na rozpuštění strany. Podle
ustanovení § 14 odst. 2 zákona o politických stranách totiž mohou strany a hnutí
při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem
k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle podobu jednoho roku. Trvají-li
i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany pozastavena, podají orgány uvedené
v ustanovení § 15 tohoto zákona žalobu ve správním soudnictví na rozpuštění strany. Podle
ustanovení § 14 odst. 3 zákona pokud dojde ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl
důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí za řádně
obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem
(k tomu blíže viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2007,
sp. zn. Obn 1/2006, in: www.nssoud.cz).
Nejvyšší správní soud proto rozhodl na podkladě návrhu oprávněného
subjektu - vlády - o pozastavení činnosti politické strany „Sebeobrana voličů – Váš hlas
nepodpoří financování planých řečí, ale zdravotnictví Vašeho obvodu“, a to z důvodu
uvedeného v ustanovení § 18 odst. 1 zákona o politických stranách, přičemž tak učinil
se souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání (§ 51 odst. 1 s. ř. s.).
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s., když úspěšnému
navrhovateli podle obsahu spisu náklady řízení přesahující jeho běžnou činnost nevznikly
a neúspěšný odpůrce právo na náhradu nákladů řízení nemá.
Poučení: Proti tomuto rozsudku je přípustná obnova řízení za podmínek uvedených
v § 111 a násl. s. ř. s. Návrh na obnovu řízení lze podat k Nejvyššímu
správnímu soudu ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy ten, kdo obnovu řízení
navrhuje, se dozvěděl odůvodu obnovy. Po třech letech od právní moci
napadeného rozhodnutí však může být návrh podán jen tehdy, jestliže byl
zrušen trestní rozsudek, jímž byl soud při svém rozhodování vázán.
V Brně dne 20. listopadu 2007
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu
Chcete pokračovat ve čtení?
vytvořit účet zdarmaZdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 11. 2007, sp. zn. Pst 25/2007 - 1, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.