Nad 135/2003 - 23

04. 12. 2003, Nejvyšší správní soud

Možnosti
Typ řízení: Kompetenční
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Právní věta

I. Přikázání věci jinému soudu podle § 9 odst. 2 s. ř. s. představuje opatření povahy zřídkavé, jež musí být náležitě odůvodněno z hlediska přesvědčivosti a významnosti uplatňovaných důvodů, neboť představuje průlom do ústavního principu zákonného soudce (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).
II. Jestliže žalobce v azylové věci změní po podání žaloby místo svého pobytu tak, že nové místo pobytu patří do obvodu jiného než k řízení původně místně příslušného soudu, a současně trvá na projednání věci s nařízením jednání, avšak tato skutečnost nemůže nijak ovlivnit rychlost ani hospodárnost řízení, zejména proto, že vzdálenost z místa pobytu k místně příslušnému soudu i soudu, k němuž se navrhuje věc přikázat, je přibližně stejná, není tato změna pobytu důvodem pro přikázání věci soudu příslušnému podle místa nového pobytu (§ 9 odst. 2 s. ř. s.).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 04.12.2003, čj. Nad 135/2003 - 23)

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci žalobkyně B. T. O., proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem

Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 7. 2003, č. j. OAM - 3507/VL - 20 - 05 - 2003, ve věci azylu vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 24 Az 1892/2003, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 9 odst. 2 s. ř. s.,

takto :

Projednání věci Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 24 Az 1892/2003 se nepřikazuje Krajskému soudu v Brně.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě předložil Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí vlastní návrh na přikázání výše označené věci Krajskému soudu v Brně; důvodem měla být skutečnost, že žalobkyně se v současné době zdržuje v pobytovém středisku v Kašavě (Zlínský kraj), tedy v obvodu Krajského soudu v Brně, a požaduje, aby věc byla rozhodnuta při nařízení jednání. Krajský soud v Ostravě předložil účastníkům řízení tento návrh k vyjádření, žalobkyně na výzvu nereagovala a žalovaný s delegací souhlasil.

Podle § 9 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), může Nejvyšší správní soud věc přikázat jinému než místně příslušnému soudu, je-li to pro rychlost nebo hospodárnost řízení nebo z jiného důležitého důvodu vhodné. Účastníci mají právo - podle odstavce 3 téhož ustanovení s. ř. s. - vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a k důvodu přikázání.

Ze spisu sp. zn. 24 Az 1892/2003 Nejvyšší správní soud zjistil, že žalobkyně změnila v průběhu řízení místo pobytu z pobytového střediska ve Vyšních Lhotách do pobytového střediska Kašava.

Podle § 32 zákona č. 325/1999 Sb. (zákon o azylu), je k řízení o žalobě místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení azylu v den podání žaloby hlášen k pobytu. S ohledem na pobyt žalobkyně ve středisku ve Vyšních Lhotách v den podání žaloby je tedy místně příslušným k řízení Krajský soud v Ostravě. Krajský soud v Ostravě navrhuje tzv. delegaci vhodnou z důvodu rychlosti a hospodárnosti řízení. Nejvyšší správní soud proto musel posoudit, zda skutečnost, že žalobkyně změnila pobyt výše uvedeným způsobem, a že trvá na nařízení jednání, je důvodem pro přikázání věci jinému soudu.

Nejvyšší správní soud konstatuje, že přikázání věci jinému soudu by mělo být opatřením velmi zřídkavým, neboť představuje výjimku z ústavně zaručeného principu, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (§ 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu tedy musí být natolik přesvědčivé a významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do tohoto ústavního principu.

Rychlost řízení a jeho hospodárnost by měla být v kladném slova smyslu podle navrhujícího soudu ovlivněna tím, že žalobkyně se nyní zdržuje v pobytovém středisku v Kašavě. Nejvyšší správní soud zjistil z dosažitelných údajů o vzdálenosti z místa pobytu Kašava do Ostravy a Brna, že z hlediska silniční vzdálenosti činí nejkratší trasa do Ostravy cca 87 km, do Brna cca 103 km. Doprava veřejnými hromadnými prostředky (autobus, vlak) do Ostravy bude trvat přibližně 3,5 hodiny, do Brna v průměru 3 hodiny, s tím, že cena jízdného je srovnatelná. Nejvyšší správní soud neshledává žádný aspekt, který by mohl vést k tomu, že by řízení v této věci rychleji a hospodárněji provedl Krajský soud v Brně. Soud rovněž přihlédl ke skutečnosti, že žalobkyně se k věci nevyjádřila, tedy neprojevila výslovný zájem o delegaci ke Krajskému soudu v Brně.

V posuzované věci Nejvyšší správní soud neshledal žádné konkrétní okolnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci Krajskému soudu v Brně. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 4. prosince 2003

JUDr. Bohuslav Hnízdil předseda senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, sp. zn. Nad 135/2003 - 23, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies