5 A 160/2002 - 41

09. 10. 2003, Nejvyšší správní soud

Možnosti
Typ řízení: Správní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Podle ustanovení § 320 odst. 1 písm. c) zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 113/1997 Sb. a zákona č. 1/2002 Sb., platí pro řízení před celními orgány při vyměřování a vybírání cla předpisy o správě daní a poplatků. Podle § 56a odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., je použití mimořádného opravného prostředku Podle části páté tohoto zákona nepřípustné vůči těm rozhodnutím správců daně, která byla pravomocně přezkoumána soudem.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 09.10.2003, čj. 5 A 160/2002 - 41)

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Radan Malíka a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce F. H., bytem Kunžak, Nová 381, zastoupeného JUDr. Janem Pavlíkem, advokátem v Praze 1, Na Příkopě 391/7, proti žalovanému Ministerstvu financí se sídlem v Praze 1, Letenská 15, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ve věci povolení obnovy řízení,

takto :

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění :

Žalobou podanou v zákonné lhůtě u Vrchního soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 10. 2002, č. j. 32467/02-11, kterým byla zamítnuta jeho odvolání proti rozhodnutím Celního ředitelství v Brně ze dne 15. 7. 2002, č. j. 4393/02-0101-01/01 až 4393/02-0101-03/12. V odůvodnění žalovaný uvedl, že žalobce žádal o obnovu řízení pravomocných rozhodnutí – platebních výměrů Celního úřadu v Břeclavi – dálnice. Celní ředitelství v Brně tuto žádost zamítlo z důvodu, že citovaná rozhodnutí vykazují zákonnou překážku pro použití požadovaného mimořádného opravného prostředku ve smyslu § 56a odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSDP), neboť byla přezkoumána soudem. Protože žalovaný neshledal nové skutečnosti v případu, které by zakládaly důvod pro povolení obnovy řízení, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku.

V podané žalobě žalobce uvedl, že nezákonnost rozhodnutí o zamítnutí jeho žádosti o povolení obnovy řízení spatřuje v tom, že žalobce byl označen za toho, kdo nezajistil splnění povinností vyplývajících z režimu tranzitu a přitom se celní úřady nezabývaly spáchaným trestným činem odnětí zboží celnímu dohledu. V novém řízení chce žalobce prokázat, že celní úřad se nejen podílel na trestném činu odnětí zboží celnímu dohledu, ale tentýž celní úřad zneužil pravomoci veřejného činitele a zatajil důležité skutečnosti při vyměřovacím řízení tak, aby se žalobce nemohl účinně bránit. Vzhledem k tomu, že důvody pro obnovu řízení vyšly najevo až po pravomocném přezkoumání předmětných rozhodnutí soudem, je nepřípustnost použití mimořádného opravného prostředku v rozporu s právy zaručenými ústavou. Toto právní stanovisko žalobce potvrzuje rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 10. 1998, sp. zn. 6 A 24/97, kterým byla povolena možnost nařídit i v takovém případě obnovu řízení. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že žalobce v návrhu na obnovu řízení poukazoval na jednání, které je předmětem šetření orgánů činných v trestním řízení a které podle jeho názoru mělo být důvodem povolení obnovy řízení. K těmto žalobcem uváděným důvodům žalovaný odkázal na podrobné odůvodnění rozhodnutí Celního ředitelství v Brně ze dne 10. 7. 2002 a na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Podle názoru žalovaného nemohla být obnova řízení povolena s odkazem na § 56 odst. 2 ZSDP, neboť ve věci bylo pravomocně rozhodnuto soudem.

Protože Vrchní soud v Praze ve věci do 31. 12. 2002 nerozhodl, převzal dnem 1. 1. 2003, kdy nabyl účinnosti zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.), v souladu s ustanovením § 132 s. ř. s. neskončenou věc, u níž byla dána věcná příslušnost vrchního soudu, Nejvyšší správní soud a dokončí v ní řízení. Podle ust. § 130 odst. 1 s. ř. s. postupuje Nejvyšší správní soud v tomto řízení podle ustanovení části třetí hlavy druhé dílu prvního s. ř. s. Účinky procesních úkonů v těchto řízeních učiněných zůstávají zachovány a posoudí se přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona. Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně správního řízení, které jeho vydání předcházelo a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Podle ustanovení § 320 písm. b) platí pro řízení před celními orgány při vyměřování vybírání cla předpisy o správě daní a poplatků. Podle ustanovení § 56a odst. 2 ZSDP je použití mimořádného opravného prostředku podle části páté tohoto zákona nepřípustné vůči těm rozhodnutím správců daně, která byla pravomocně přezkoumána soudem.

V daném případě byla rozhodnutí celního úřadu přezkoumána Krajským soudem v Brně a rozsudkem ze dne 17. 4. 1998, č. j. 30 Ca 22/96 - 18 byla žaloba zamítnuta. Je proto právně irelevantní námitka žalobce, že důvody pro povolení obnovy vyšly najevo až po pravomocném přezkoumání soudem, protože zákaz použití mimořádných prostředků platí, jak vyplývá z citovaného § 56a odst. 2 ZSDP, bezvýjimečně. Také odkaz na rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 10. 1988 je nutno označit za zcela nepřípadný, protože v něm byla sice pozitivně řešena otázka přípustnosti obnovy řízení, bylo-li původní rozhodnutí přezkoumáno soudem, ale za situace, že se jednalo o obnovu řízení podle § 62 a násl. zákona č. 71/1967 Sb., přičemž citovaný zákon nemá, n rozdíl od ZSDP, žádné ustanovení, které by použití mimořádného opravného prostředku po přezkoumání rozhodnutí soudem vylučovalo.

Z důvodů výše uvedených Nejvyšší správní soud podle ust. § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu jako nedůvodnou zamítl. V souladu s ust. § 51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl Nejvyšší správní soud ve věci bez nařízení jednání.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s. ř. s., když žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 9. října 2003

JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 10. 2003, sp. zn. 5 A 160/2002 - 41, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies