IV. ÚS 1430/22

14. 06. 2022, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Jana Filipa a Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Přemysla Kavalce, zastoupeného Mgr. Janem Palečkem, advokátem, sídlem tř. Kpt. Jaroše 1929/10, Brno, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. března 2022 č. j. 10 As 312/2020-36, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. srpna 2020 č. j. 30 A 115/2018-55 a rozhodnutí Magistrátu města Brna ze dne 30. května 2018 č. j. MMB/0213251/2018, za účasti Nejvyššího správního soudu, Krajského soudu v Brně a Magistrátu města Brna jako účastníků řízení, o návrhu na odložení vykonatelnosti, takto:

Vykonatelnost rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. března 2022 č. j. 10 As 312/2020-36, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. srpna 2020 č. j. 30 A 115/2018-55 a rozhodnutí Magistrátu města Brna ze dne 30. května 2018 č. j. MMB/0213251/2018 se odkládá do vykonatelnosti rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.

Odůvodnění:

1. Dne 31. 5. 2022 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatele, kterou se domáhá zrušení shora uvedených rozhodnutí s tvrzením, že porušují jeho právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a právo vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny. Současně stěžovatel žádá o "přiznání odkladného účinku ústavní stížnosti".

2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh vyplývá, že Úřad městské části města Brna, Brno - Řečkovice a Mokrá Hora (dále jen "správní orgán prvního stupně") správním rozhodnutím ze dne 29. 1. 2018 č. j. MCBRMH/000836/18/2100/SVDE nařídil stěžovateli jako stavebníkovi podle § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále jen "stavební zákon"), odstranění stavby, kterou je přístavba ke dvorní části rodinného domu, nacházející se na pozemcích parcelní číslo X1 a X2 a stanovil mu podmínky pro odstranění stavby. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání. Rozhodnutím Magistrátu města Brna ze dne 30. 5. 2018 č. j. MMB/0213251/2018 bylo jeho odvolání zamítnuto a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrzeno. Správní žalobu proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu Krajský soud v Brně (dále jen "krajský soud") shora označeným rozsudkem zamítl jako nedůvodnou, přičemž předtím jí usnesením ze dne 2. 8. 2018 č. j. 30 A 115/2018-26 přiznal odkladný účinek. Proti rozhodnutí krajského soudu podal stěžovatel kasační stížnost, které Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 21. 10. 2020 č. j. 10 As 312/2020-24 rovněž přiznal odkladný účinek, avšak posléze kasační stížnost zamítl jako nedůvodnou.

3. Zásadně platí, že ústavní stížnost nemá odkladný účinek (srov. § 79 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu). V souladu s § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu však může Ústavní soud na návrh účastníka řízení odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, nebude-li to v rozporu s důležitým veřejným zájmem a znamenal-li by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění přiznaného rozhodnutím třetí osobě pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.

4. Ústavní soud posoudil návrh stěžovatele, přičemž vzal v úvahu relevantní okolnosti věci vyplývající z ústavní stížnosti i obsahu napadených rozhodnutí. Dospěl k závěru, že podmínky podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu jsou v posuzované věci naplněny, neboť přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem a výkon správního rozhodnutí by znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám. Při svém rozhodnutí bral přitom zřetel zejména to, že stěžovateli byla uložena povinnost k odstranění stavby, která je rodinným domem, pročež provedením správní exekuce na odstranění stavby by mohlo dojít k vážnému zásahu do práva vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny, jakož i práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do rodinného života podle čl. 10 odst. 2 Listiny. Vzal rovněž v úvahu, že povinnost uložená stěžovateli nebyla až do rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti vykonatelná, neboť soudy přiznaly správní žalobě stěžovatele a jeho kasační stížnosti odkladný účinek (viz bod 2 výše).

5. S ohledem na prozatím nahlížený ústavněprávní kontext předmětné věci a z toho vyplývající procesní postupy (nezbytnost vyžádání spisů a příslušných vyjádření) přitom není možno o ústavní stížnosti rozhodnout bezodkladně. Proto Ústavní soud odložil vykonatelnost napadených rozhodnutí, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Tímto rozhodnutím Ústavní soud nikterak nepředjímá meritorní rozhodnutí o ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. června 2022

Josef Fiala, v. r.
předseda senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 14. 6. 2022, sp. zn. IV. ÚS 1430/22, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies