I. ÚS 888/22

15. 06. 2022, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Josefa Jandy, zastoupeného JUDr. Bedri Tomáškem, advokátem se sídlem Politických vězňů 27, Kolín, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2021 č. j. 20 Cdo 1308/2021-357, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2019 č. j. 20 Co 392/2019-202 a usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 18. 7. 2019 č. j. 7 Nc 5172/2005-136, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se, s odvoláním na porušení čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), čl. 36 a čl. 38 a násl. Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 96 odst. 1 Ústavy, domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.

Z obsahu napadených rozhodnutí a ústavní stížnosti se podává, že Okresní soud v Nymburce zamítl návrh stěžovatele na zastavení exekuce s odůvodněním, že není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu. Krajský soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Nejvyšší soud odmítl dovolání, protože nesplňovalo jeho obligatorní náležitosti, zejména údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění zvoleného předpokladu přípustnosti dovolání, v důsledku čehož se dovolatel míjí i s důvodem dovolání.

Dříve, než mohl Ústavní soud přistoupit k posouzení návrhu, musel prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Tato procesní lhůta je stanovena kogentně, a proto ji Ústavní soud nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout.

Posledním opravným prostředkem ve věci stěžovatele bylo dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2019 č. j. 20 Co 392/2019-202 (stěžovatel v doplnění ústavní stížnosti nesprávně uvádí č. j. 20 Co 329/2019-202), o němž rozhodl Nejvyšší soud napadeným usnesením ze dne 23. 6. 2021. Podle sdělení Okresního soudu v Nymburce bylo usnesení Nejvyššího soudu doručeno právnímu zástupci stěžovatele dne 8. 7. 2021. Ústavní stížnost byla Ústavnímu soudu doručena dne 31. 3. 2022. Je tedy zjevné, že ústavní stížnost byla podána až po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu. Nic na tom nemění skutečnost, že stěžovatel podal ústavní stížnost datovanou ke dni 6. 9. 2021 k soudnímu exekutorovi, který ji obdržel dne 10. 9. 2021 a Ústavnímu soudu ji následně postoupil, a to právě k datu 31. 3. 2022. Ústavní stížnost je třeba doručit Ústavnímu soudu. Doručení návrhu jinému orgánu veřejné moci (tedy i soudnímu exekutorovi) nemá za následek zahájení řízení před Ústavním soudem (k tomu srov. sp. zn. IV. ÚS 867/07).

Ústavnímu soudu tak nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. června 2022

JUDr. Vladimír Sládeček, v. r.
soudce zpravodaj

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 6. 2022, sp. zn. I. ÚS 888/22, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies