23 Nd 197/2022

27. 04. 2022, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Kompetenční, Ostatní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 14 odst. 1

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu


23 Nd 197/2022-398



USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci žalobců a) D. V., nar. XY, bytem XY, a b) V. V., nar. XY, bytem XY, obou zastoupených Mgr. Michaelou Zezulkovou, advokátkou, se sídlem ve Valašské Bystřici 533, PSČ 756 27, proti žalovaným 1) M. K., nar. XY, bytem XY, a 2) J. D., nar. XY, bytem XY, Spojené státy americké, zastoupenému opatrovníkem Mgr. Tomášem Všetečkou, LL.M., advokátem, se sídlem ve Vsetíně, Na Příkopě 814, PSČ 755 01, o vyklizení nemovitosti, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně – pobočky ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. 13 C 132/2019, o námitce podjatosti soudce Nejvyššího soudu Mgr. Michala Králíka, Ph.D., uplatněné druhým žalovaným v řízení o dovolání druhého žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 10. 2021, č. j. 11 Co 203/2021-353, vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 22 Cdo 692/2022, t a k t o :

Soudce Nejvyššího soudu Mgr. Michal Králík, Ph.D., není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 22 Cdo 692/2022.


O d ů v o d n ě n í :


Okresní soud ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí rozsudkem ze dne 20. 5. 2021, č. j. 13 C 132/2019-307, uložil žalovaným, aby vyklidili a předali žalobcům pozemek parc. č. XY v k.ú. a obci XY, zapsaný u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště XY (výrok pod bodem I), rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky pod body II a IV) a o odměně opatrovníka (výrok pod bodem III).

K odvolání žalovaných Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 14. 10. 2021, č. j. 11 Co 203/2021-353, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I (výrok pod bodem I), změnil výrok tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení pod bodem II (výrok pod bodem II), zrušil výrok rozsudku soudu prvního stupně pod bodem IV (výrok pod bodem III), rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok pod bodem IV) a o zaplacení soudního poplatku za odvolání (výrok pod bodem V).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal druhý žalovaný dovolání, jež bylo v souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2022 přiděleno k vyřízení senátu 22 Cdo.

Podáním ze dne 23. 3. 2022 dovolatel požádal „o změnu soudce Mgr. Michala Králíka, Ph. D., z důvodu, že nižší soudy ve svých rozhodnutích odkazovaly na judikaturu Nejvyššího soudu, jejímž tvůrcem byl rovněž Mgr. Michal Králík, Ph.D., a dovolatel se proto obává, že by jeho rozhodování nebylo nestranné“.

Toto podání bylo posouzeno podle jeho obsahu [§ 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)] jako námitka podjatosti soudce Nejvyššího soudu Mgr. Michala Králíka, Ph.D.

Mgr. Michal Králík, Ph.D., ve vyjádření k námitce podjatosti uvedl, že k účastníkům řízení, jejich zástupcům ani věci nemá žádný vztah a nejsou mu známy žádné důvody, které by zakládaly pochybnost o jeho nepodjatosti.

Podle § 14 odst. 1 o. s. ř., jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2022 byla věc o vyloučení soudce Mgr. Michala Králíka, Ph.D., z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 22 Cdo 692/2022 předložena senátu 23 Cdo.

Rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práva a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Soudní praxe (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 30. 10. 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001) je jednotná v tom, že soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky nabytými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeného je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která - poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“ - vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. 29 Nd 414/2014).

Dovolatel žádá „o změnu soudce Mgr. Michala Králíka, Ph. D., z důvodu, že nižší soudy ve svých rozhodnutích odkazovaly na judikaturu Nejvyššího soudu, jejímž tvůrcem byl rovněž Mgr. Michal Králík, Ph.D., a dovolatel se proto obává, že by jeho rozhodování nebylo nestranné“.

Z výše uvedeného ani z vyjádření dotčeného soudce nevyplývají žádné objektivní skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. Skutečnost, že soudy nižších stupňů respektují judikaturu Nejvyššího soudu, na níž se Mgr. Michal Králík, Ph.D., podílel, nezpochybňuje schopnost tohoto soudce nestranně ve věci jednat a rozhodnout.

Nejvyšší soud po posouzení okolností, v nichž dovolatel spatřuje důvod pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci, dospěl k závěru, že se v dané věci o případ vyloučení soudce podle § 14 odst. 1 o. s. ř. nejedná.

Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudce Mgr. Michal Králík, Ph.D., není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 22 Cdo 692/2022.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 4. 2022



JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2022, sp. zn. 23 Nd 197/2022, ECLI:CZ:NS:2022:23.ND.197.2022.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies