21 Cul 5/2022

28. 04. 2022, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • 6/2002 - § 174a

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu


21 Cul 5/2022-311



USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., o návrhu navrhovatelky D. K., narozené dne XY, bytem v XY, podaném proti Vrchnímu soudu v Praze, na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 11 Cmo 32/2020, takto:

I. Návrh na určení lhůty Vrchnímu soudu v Praze k „nařízení jednání neb k rozhodnutí v této kauze“, se zamítá.

II. Navrhovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení.


Odůvodnění:


Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 12. 2019, č. j. 26 Cm 1/2014-261, kterým byla zamítnuta žaloba pro zmatečnost podaná navrhovatelkou proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 11. 2011, č. j. 50 Cm 60/2002-401, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 11. 2011, č. j. 50 Cm 60/2002-411, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 8. 2012, č. j. 6 Cmo 97/2012-475, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 2. 2012, č. j. 50 Cm 60/2002-434, podala navrhovatelka odvolání. Věc byla soudem prvního stupně předložena Vrchnímu soudu v Praze dne 16. 6. 2020 a je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. 11 Cmo 32/2020.

Návrhem na určení lhůty k provedení procesního úkonu, který byl Vrchnímu soudu v Praze doručen dne 9. 4. 2022, se navrhovatelka domáhá, aby byla určena lhůta k „nařízení jednání neb k rozhodnutí v této kauze“. Návrh odůvodnila zejména tím, že „kauza brání ukončení dědického řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 8 pod sp. zn. 20 D 1112/2003 po zůstaviteli panu L. K.“. K tomu uvedla, že „na žalovanou není vedeno insolvenční řízení“, a proto považuje za nesprávné „zrušení již nařízeného jednání“.

Předseda senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Michal Mědílek se k návrhu vyjádřil tak, že návrh považuje za nedůvodný, neboť „odvolací řízení je přerušeno z důvodu prohlášení konkursu na majetek žalované 1), který stále probíhá u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 34 INS XY, s účinky podle § 263 odst. 2 insolvenčního zákona“.

Nejvyšší soud, který je příslušný k projednání návrhu (§ 174a odst. 4 část věty před středníkem zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon o soudech a soudcích“) a kterému byla věc předložena dne 21. 4. 2022, dospěl k závěru, že návrh není důvodný.

Podle ustanovení § 1 o. s. ř. občanský soudní řád upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k dodržování smluv a zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. Podle ustanovení § 6 o. s. ř. v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.

Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (§ 174a odst. 1 věta první zákona o soudech a soudcích). Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§ 174a odst. 2 věta druhá zákona o soudech a soudcích). Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází (§ 174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích). Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy (§ 174a odst. 8 věta první před středníkem zákona o soudech a soudcích).

V řízení o návrhu na určení lhůty k procesnímu úkonu podle ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, může příslušný soud stanovit lhůtu jen ve vztahu k takovým procesním úkonům, o jejichž provedení soud, vůči němuž návrh směřuje, již rozhodl (a je v prodlení s jejich provedením) nebo jejichž potřeba provedení – i když o nich dosud nebylo rozhodnuto – je podle obsahu spisu a s přihlédnutím k povaze věci nepochybná a které ve věci musí být podle zákona učiněny. Při rozhodování o tomto návrhu může příslušný soud stanovit lhůtu jen k provedení takového procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány (tvrzeny) průtahy; navrhovanou délkou lhůty k provedení procesního úkonu však není vázán (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2005, sp. zn. 21 Cul 3/2004, uveřejněné pod č. 80/2006 Sb. rozh. obč.).

Návrhem podle ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích se nelze domáhat určení lhůty k nařízení jednání, jestliže potřeba jeho provedení není s přihlédnutím k povaze věci nepochybná (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 9. 2012, sp. zn. 21 Cul 5/2012, uveřejněné pod č. 2/2013 Sb. rozh. obč.).

Má-li být respektována nezávislost soudů a soudců při projednávání a rozhodování sporů a jiných právních věcí a zároveň zachováno právo účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, pro řízení návrhu na určení lhůty podle ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích z toho vyplývá, že příslušný soud sice může soudu, vůči němuž návrh směřuje, stanovit lhůtu k provedení procesního úkonu, avšak nesmí porušit jeho (Ústavou a zákonem zaručenou) nezávislost při rozhodování sporu nebo jiné právní věci tím, že by mu nařídil, jaké procesní úkony má za řízení učinit, a tedy jak má při projednávání a rozhodování jednotlivé věci konkrétně postupovat (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2006, sp. zn. 21 Cul 4/2006).

Nejvyšší soud ověřil v insolvenčním rejstříku, že na majetek navrhovatelky byl prohlášen usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 9. 2021, č. j. KSOS 34 INS XY, konkurs, usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku téhož dne v 9:38 hodin, tímto nastaly účinky prohlášení konkurzu [srov. ustanovení § 245 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), dále jen „IZ“]. Proti usnesení podala zdejší navrhovatelka odvolání, o němž nebylo doposud rozhodnuto.

Procesní (jakož i hmotněprávní) postavení navrhovatelky (v řízení o žalobě pro zmatečnost v postavení žalobkyně) se tedy změnilo tím, že byl zjištěn úpadek navrhovatelky a na její majetek prohlášen konkurz. Vznikla proto procesní otázka, jaký vliv má tato nová skutečnost na průběh řízení. Z obsahu spisu vyplývá, že Vrchní soud v Praze vyrozuměl účastníky řízení o žalobě pro zmatečnost, že řízení je přerušeno z důvodu prohlášení konkurzu na majetek navrhovatelky. Proto nelze vyhovět požadavku navrhovatelky na určení lhůty Vrchnímu soudu v Praze k nařízení jednání nebo k rozhodnutí ve věci, neboť by tím bylo nepřípustně zasahováno do nezávislosti soudů a soudců při projednávání a rozhodování sporů, a to v řízení, které svou povahou není určeno k „usměrňování“ (pomocí závazného právního názoru) projednávání a rozhodování jednotlivých věcí. Navrhovatelka se svým návrhem na určení lhůty totiž – důsledně vzato – domáhá přezkumu toho, zda má zjištění úpadku a prohlášení konkurzu na její majetek vliv na projednání a rozhodnutí věci zahájené její žalobou pro zmatečnost; to však v řízení o určení lhůty k provedení procesního úkonu není možné.

Protože soud je zásadně vázán žalobou (návrhem) – srov. ustanovení § 153 odst. 2 o. s. ř. a § 174a odst. 5 větu druhou zákona o soudech a soudcích, Nejvyšší soud návrh na určení lhůty podle ustanovení § 174a odst. 7 části věty za středníkem zákona o soudech a soudcích zamítl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 174a odst. 5 věty druhé zákona o soudech a soudcích a § 151 odst. 1 o. s. ř., neboť navrhovatelka nemá ve smyslu ustanovení § 174a odst. 8 věty druhé zákona o soudech a soudcích právo, aby jí stát nahradil náklady, které jí v tomto řízení vznikly.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 4. 2022



JUDr. Pavel Malý
předseda senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2022, sp. zn. 21 Cul 5/2022, ECLI:CZ:NS:2022:21.CUL.5.2022.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies