21 Cdo 862/2022

03. 05. 2022, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 243

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu


21 Cdo 862/2022-694



USNESENÍ


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v právní věci žalobkyně MultiBio s. r. o. se sídlem v Rakovníku, Pod Nemocnicí č. 2489, IČO 02003678, zastoupené JUDr. Luďkem Lisse, Ph.D., LL.M., MPA, advokátem se sídlem v Praze 7, Jablonského č. 640/2, proti žalované Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s., se sídlem v Praze 2, Bělehradská č. 128/222, IČO 60192852, zastoupené JUDr. Alešem Klechem, LL.M., advokátem se sídlem v Ostravě, Poděbradova č. 2738/16, o určení, že nemovité věci nejsou zatíženy zástavním právem, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 3 C 184/2019, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. ledna 2022, č. j. 22 Co 219/2021-648, takto:

Návrh žalobkyně na odklad právní moci a vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. ledna 2022, č. j. 22 Co 219/2021-648, se zamítá.


Odůvodnění:


Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. 1. 2022, č. j. 22 Co 219/2021-648, potvrdil ve věci samé rozsudek Okresního soudu Praha-východ ze dne 23. 4. 2021, č. j. 3 C 184/2019-600, jímž byla zamítnuta žaloba na určení, že pozemek parc. č. st. 236, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. 184, rodinný dům, pozemek parc. č. st. 239, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba garáže bez č. p., a pozemek parc. č. 61/63, orná půda, všechny zapsány na listu vlastnictví č. 344, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Mělník, pro katastrální území a obec Čakovičky, nejsou zatíženy zástavním právem ve prospěch žalované. Rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku o nákladech řízení tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 60 307,66 Kč, a současně uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 11 677 Kč.Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání a současně navrhla, aby Nejvyšší soud odložil právní moc a vykonatelnost napadeného rozsudku. Má za to, že jeho neprodleným výkonem (neprodlenou realizací zástavního práva prodejem nemovitostí proti vůli žalobkyně) jí hrozí vážná újma minimálně ve výši „úvěru poskytnutého M.“. Z týchž důvodů je žalobkyně zachováním právní moci rozsudku ohrožena na svých právech (zejména v oblasti svého vlastnického práva k nemovitostem a případné možnosti s nimi nakládat podle vlastního uvážení), aniž by se žádaný odklad právní moci dotkl právních poměrů jakékoliv třetí osoby.

Podle ustanovení § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit

a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo

b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

Rozsudek, jímž bylo rozhodnuto podle ustanovení § 80 o. s. ř. o žalobě na určení, že nemovité věci nejsou zatíženy zástavním právem, je rozsudkem, kterým bylo uloženo něco jiného než povinnost k plnění. Takový rozsudek je vykonatelný, jakmile nabude právní moci (§ 161 odst. 2 o. s. ř.), a nelze podle něj nařídit výkon rozhodnutí podle části šesté občanského soudního řádu nebo exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb. (ve znění pozdějších předpisů); odložení vykonatelnosti podle ustanovení § 243 písm. a) o. s. ř. proto u tohoto rozsudku nepřipadá v úvahu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2018, sp. zn. 21 Cdo 361/2018).

Ohledně odložení právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí obecně platí, že toto není vyloučeno ani u rozsudku odvolacího soudu, jímž potvrdil rozsudek soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby na určení, a to tam, kde na rozsudku o žalobě na určení závisí výsledek jiného probíhajícího řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 11. 2019, sp. zn. 21 Cdo 3649/2019). V posuzované věci však návrh žalobkyně na odklad právní moci neobsahuje žádné konkrétní důvody, z nichž by vyplývalo, že by dovolatelka byla závažně ohrožena ve svých právech. Tvrdí sice, že je ohrožena na svých právech zejména v oblasti svého vlastnického práva k nemovitostem a případné možnosti s nimi nakládat podle vlastního uvážení, ale v tomto směru se na jejím postavení právní mocí rozsudku odvolacího soudu, jenž rozhodl o potvrzení rozsudku soudu prvního stupně o zamítnutí její žaloby na určení, že nemovité věci nejsou zatíženy zástavním právem, nic nemění.

Protože Nejvyšší soud neshledal z výše uvedených důvodů návrh žalobkyně na odklad právní moci a vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu opodstatněným, zamítl návrh na odklad právní moci a vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 1. 2022, č. j. 22 Co 219/2021-648.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. 5. 2022



JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu


Zdroj: Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 5. 2022, sp. zn. 21 Cdo 862/2022, ECLI:CZ:NS:2022:21.CDO.862.2022.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies