25 Cdo 1332/2021

23. 05. 2022, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • OSŘ - § 243 písm. a)

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu


25 Cdo 1332/2021-742



USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce: R. O., IČO XY, se sídlem XY, zastoupený Mgr. Robertem Kvasničkou, advokátem se sídlem Dlouhá 705/16, Praha 1, proti žalovanému: M. Š., narozený XY, bytem XY, zastoupený Mgr. Jaroslavem Mišingerem, advokátem se sídlem Minská 3173/38, Brno, o 6 687 548 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 34 C 97/2010, o odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 10. 2020, č. j. 25 Co 166/2019-704, takto:

Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 10. 2020, č. j. 25 Co 166/2019-704, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání.


Odůvodnění:


Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 27. 10. 2020, č. j. 25 Co 166/2019-704, potvrdil rozsudek ze dne 1. 3. 2017, č. j. 34 C 97/2010-491, ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 20. 12. 2017, č. j. 34 C 97/2010-560, a doplňujícím usnesením ze dne 20. 9. 2018, č. j. 34 C 97/2010-596, kterými Okresní soud Praha-východ uložil žalovanému zaplatit žalobci 6 687 548 Kč s příslušenstvím a na náhradě nákladů řízení 1 540 643 Kč a rozhodl o nákladech řízení státu; dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný včas dovolání. Následně doručil dovolacímu soudu návrh na odklad provedení exekuce dražbou nemovitých věcí v jeho vlastnictví s tím, že jejich prodej by byl nevratným krokem a v případě úspěchu jím podaného dovolání by již vlastnické právo nezískal zpět. Vyjádřil rovněž obavu o zpětné vymáhání žalobci přisouzených pohledávek v případě úspěchu dovolání.

Podle ustanovení § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že dovolání nemá vady, které by bránily pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo nařídit exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17).

Ačkoli se žalovaný domáhal odkladu výkonu exekuce, k němuž není dovolací soud funkčně příslušným [srov. § 54 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů], obsah jeho podání ve spojení s přílohami v podobě dražebních vyhlášek a s ohledem na znění § 243 o. s. ř. umožňuje dovolacímu soudu rozhodnout i bez návrhu o odkladu vykonatelnosti rozhodnutí napadeného dovoláním.

Žalovaný ve svém podání uvedl nebezpečí prodeje jím vlastněných nemovitých věcí, nemožnost v případě úspěchu podaného dovolání nabýt vlastnické právo k nemovitým věcem zpět a obavu o zpětné vymožení pohledávek přiznaných žalobci. Podle dražebních vyhlášek má dojít k dražbě tří nemovitých věcí ve vlastnictví žalovaného. Lze proto dovodit reálnou hrozbu závažné újmy, jež by mohla žalovanému vzniknout, bylo-li by rozhodnutí vykonáno. Z dražebních vyhlášek plyne, že je tato hrozba aktuální. Vymožení přisouzeného peněžitého plnění by zasáhlo do majetkové sféry žalovaného, a to v poměrně značné míře (prodej dvou bytů a jednoho jiného nebytového prostoru), navíc stěží reparovatelným způsobem. Současně lze uzavřít, že dovolání nemá vady, které by bránily jeho projednání, je včasné, není ze zákona nepřípustné, podle napadeného výroku lze nařídit výkon rozhodnutí nebo exekuci a odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí se nedotkne právních poměrů jiné osoby. Aniž by dovolací soud jakkoli předjímal výsledek dovolacího řízení, podle obsahu spisu úspěch dovolání není vyloučen. Nejvyšší soud proto odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí odvolacího soudu do doby právní moci rozhodnutí o dovolání.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 5. 2022



JUDr. Robert Waltr
předseda senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2022, sp. zn. 25 Cdo 1332/2021, ECLI:CZ:NS:2022:25.CDO.1332.2021.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies