2 As 281/2021 - 39

22. 12. 2021, Nejvyšší správní soud

Možnosti
Typ řízení: Správní, Správní (kasační)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: L. B., Mgr. Danielem Bartošem, advokátem se sídlem Bílinská 1147/1, Ústí nad Labem, proti žalovanému: Zastupitelstvo obce Svatý Jan, se sídlem Drážkov 33, Svatý Jan, zastoupen Mgr. Davidem Barešem, advokátem se sídlem T. G. Masaryka 28, Sedlčany, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2021, č. j. 43 A 10/2021 - 76,

takto :

Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

Odůvodnění :

I. Vymezení věci

[1]

Žalobce se žalobou domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v tom, že žalovaný projednal a zamítl žalobcův návrh na změnu územního plánu obce Svatý Jan na svém zasedání dne 2. 12. 2020 přesto, že informace o místě, době a navrženém programu připraveného zasedání žalovaného nebyly zveřejněny na úřední desce obecního úřadu obce Svatý Jan ani fyzicky, ani způsobem umožňujícím dálkový přístup v době alespoň 7 dní před zasedáním žalovaného. O zasedání se dozvěděl až z přípisu starosty obce, který mu byl doručen dne 9. 12. 2020. Žalobce namítal, že byl zkrácen na svém právu vyjádřit se k podanému návrhu a svou argumentací ovlivnit rozhodování žalovaného. Kromě deklarace nezákonnosti popsaného zásahu se žalobce domáhal, aby soud žalovanému uložil zrušit přijaté usnesení, znovu uskutečnit své zasedání a opětovně rozhodnout o návrhu žalobce na změnu územního plánu.

[2]

Žalobu krajský soud zamítl v záhlaví označeným rozsudkem, proti němuž žalobce (dále jen „stěžovatel“) dne 2. 11. 2021 podal blanketní kasační stížnost. Dne 2. 12. 2021 kasační stížnost doplnil o  důvody, pro které rozsudek napadá. Zároveň navrhl, aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek, neboť by pro něj jako fyzickou osobu výkon napadeného rozsudku znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku vznikne žalovanému, jenž je orgánem územně samosprávného celku s vlastním rozpočtem a příjmem z veřejných zdrojů. Přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem.

[3]

Žalovaný ve vyjádření k návrhu na odkladný účinek uvedl, že stěžovatel neuvádí žádné skutečnosti ani důkazy, které by odůvodňovaly jeho přiznání. Napadený rozsudek se dotýká platnosti a zákonnosti usnesení žalovaného č. 20 ze dne 2. 12. 2020, které zasahuje do práv a povinností třetích osob, jejichž práv by se přiznání odkladného účinku nepřiměřeně dotklo. V porovnání s tím jsou zájmy stěžovatele v nepoměru. Jediným důsledkem nepřiznání odkladného účinku může pro stěžovatele být povinnost žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení.

II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

[4]

Nejvyšší správní soud posoudil návrh na přiznání odkladného účinku a dospěl k závěru, že podmínky pro vyhovění tomuto návrhu podle § 73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 107 odst. 1 s. ř. s. nejsou splněny.

[5]

Podle § 107 s. ř. s. „kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.“

[6]

Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. „soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.“

[7]

Z citovaných ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Odkladný účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy; je koncipován jako dočasná procesní ochrana stěžovatele jako účastníka řízení před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého soudního, resp. správního rozhodnutí (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2015, č. j. 6 Azs 163/2015 - 38).

[8]

Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel, který musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, její intenzitu a z jakých konkrétních okolností vznik této újmy vyvozuje. Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu (resp. s napadeným správním rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní. Svá tvrzení musí stěžovatel přiměřeně doložit.

[9]

V nyní projednávaném případě stěžovatel návrh na přiznání odkladného účinku nijak neodůvodnil. Toliko obecně uvedl, že jeho újma jako fyzické osoby bude nepoměrně větší než újma žalovaného jako orgánu územně samosprávného celku. Neuvedl však, v čem tato újma má spočívat a podle čeho posuzuje zmíněný nepoměr. Stěžovatel tedy neunesl nejen břemeno důkazní, ale ani prvotní břemeno tvrzení. Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že stěžovatel netvrdil, a tím méně prokázal, že by byla naplněna základní podmínka pro přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti (vznik nepoměrně větší újmy na straně stěžovatele, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám).

[10]

Není úkolem ani oprávněním soudu za účastníka dohledávat či domýšlet tyto důvody či konkrétní okolnosti, které by měly svědčit jeho požadavku vznesenému v návrhu na přiznání odkladného účinku, ať už ze správního spisu či spisu soudního. Naopak, takový postup je soudu zapovězen (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 6. 2018, č. j. 1 As 170/2018 - 46).

[11]

Nejvyšší správní soud proto kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal. Pro úplnost soud dodává, že rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žádným způsobem nepředjímá budoucí rozhodnutí o věci samé.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 22. prosince 2021

JUDr. Miluše Došková předsedkyně senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 12. 2021, sp. zn. 2 As 281/2021 - 39, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies