7 A 148/2001 - Rozhodování ve věcech soukromoprávních: zákon o půdě

04. 02. 2003, Nejvyšší správní soud

Možnosti
Typ řízení: Správní

Právní věta

V řízení podle § 9 odst. 7 a § 6 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, správní orgány rozhodují o vlastnickém právu k nemovitostem a součástí tohoto řízení je i rozhodování o povinnostech s vydáním nemovitostí souvisejících. Ochrana soukromých práv, byť byla předmětem řízení u správního orgánu, je zajištěna postupem podle § 244 a násl. o. s. ř., ve znění účinném od 1. 1. 2003, tedy projednáním a rozhodnutím v občanském soudním řízení a nikoli ve správním soudnictví [§ 68 písm. b) s. ř. s.].

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 04.02.2003, čj. 7 A 148/2001)

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Miluše Doškové a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce L. K., zastoupeného JUDr. Miroslavem Zrůstem, advokátem se sídlem Louny, Jeronýmova 695 proti žalovanému Ministerstvu zemědělství, se sídlem Praha 1, Těšnov 17 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22.2.2001 zn. 1246/00-5010,

takto:


Žaloba se odmítá.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou Vrchnímu soudu v Praze dne 27.3.2001 se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Ústředního pozemkového úřadu ze dne 22.2.2001 zn. 1246/00-5010, kterým bylo v odvolacím řízení změněno rozhodnutí Okresního úřadu, okresního pozemkového úřadu v Lounech ze dne 3.8.2000 č.j. 483/2000- R/1216/92/ZH o určení lhůty k zaplacení nedoplatku přídělové ceny tak, že byl rozšířen výrok o vymezení dalšího přídělu a odůvodnění doplněno o další částku náhrad vztahujících se ke změně výroku. Rozhodnutí žalovaného žalobce označil za nezákonné, když pozemkový úřad byl pouze oprávněn k určení lhůty k zaplacení nedoplatku přídělové ceny, nikoliv k určení výše nedoplatku, kterou mohl pouze sdělit, a to v zákonné lhůtě - ta ovšem byla v daném případě překročena. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě uvedl, že rozhodnutí bylo vydáno v souladu s ust. § 9 odst.7 zákona č. 229/1991 Sb. ve znění po novele provedené zákonem č. 183/1993 Sb. a takové rozhodnutí muselo být vydáno, neboť žalobce nedoplatek přídělové ceny neuhradil, žádným rozhodnutím mu předtím nebyla sdělena výše nedoplatku a původně stanovená lhůta k úhradě nebyla realizovatelná. Žalovaný v průběhu odvolacího řízení zjistil další neuhrazený nedoplatek, proto prvostupňové rozhodnutí změnil.

V daném případě jde o věc, která na Nejvyšší správní soud přešla podle ust. § 132 zákona č. 150/2002 Sb., o soudním řádu správním (s.ř.s.) z Vrchního soudu v Praze. Nejvyšší správní soud ve věcech neskončených vrchními soudy dokončí řízení zahájená před těmito soudy jako soud prvního stupně. Podle ust. § 130 s.ř.s. se neskončená řízení podle části páté o.s.ř. účinného přede dnem účinnosti tohoto zákona dokončí podle ustanovení části třetí hlavy druhé dílu prvního s.ř.s. To se však netýká věcí, o nichž má od 1. ledna 2003 jednat a rozhodovat soud v občanském soudním řízení; v takových případech postupuje Nejvyšší správní soud podle ust. § 68 písm. b) s.ř.s. V daném případě se věcně jedná o rozhodnutí podle § 9 odst.7 a § 6 odst.3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění po novele provedené zákonem č. 30/1996 Sb. Předmětem řízení bylo stanovení a označení povinností spojených s vydáním nemovitostí v restitučním řízení. Restituční řízení je třeba považovat za věc spadající do práva soukromého, neboť je zde rozhodováno správními orgány o vlastnickém právu k nemovitostem; součástí tohoto řízení je i rozhodování o povinnostech s vydáním nemovitostí souvisejících. Právo vlastnické je evidentně právem soukromým a soukromé právo vyžaduje vyšší stupeň soudní ochrany, než jaký mu byl poskytován ve správním soudnictví podle právní úpravy účinné do 31.12.2002. Proto zákonodárce stanovil v soudním řádu správním v ust. § 68 písm.b), že žaloba ve správním soudnictví je nepřípustná, jde-li o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích pravomoci správního orgánu. Nově od 1.1.2003 budou v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva takové věci projednávat a rozhodovat obecné soudy podle novelizované části páté občanského soudního řádu. Tato nová právní úprava poskytne soukromým právům větší ochranu, neboť soud nebude pouze provádět přezkum správního rozhodnutí, ale je povolán k tomu, aby případně sám rozhodl o věci; není tedy pouze orgánem oprávněným v případě zjištěné nezákonnosti postupu správního orgánu napadené rozhodnutí zrušit, jako tak dosud činily soudy ve správním soudnictví.

Nejvyšší správní soud proto podle ust. § 46 odst. 2 s.ř.s. odmítl žalobu žalobce na přezkoumání rozhodnutí správního orgánu, čímž dochází ke skončení řízení ve správním soudnictví, v rámci poučení pak žalobce soud poučuje o následcích tohoto odmítnutí a možnosti domáhat se novou žalobou u obecného soudu rozhodnutí v uvedeném novém řízení poskytujícím soukromým právům větší ochranu.

O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 60 odst. 3 s.ř.s., kdy žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, které bylo ukončeno odmítnutím žaloby.

Poučení : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. Žalobce může do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat v této věci žalobu podle části páté o.s.ř. k příslušnému okresnímu (obvodnímu ) soudu, v tom případě účinky procesních úkonů v původním řízení zůstávají zachovány .

V Brně dne 4. února 2003

JUDr. Petr Příhoda předseda senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 2. 2003, sp. zn. 7 A 148/2001, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies