11 Tdo 771/2021

21. 07. 2021, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Trestní, Trestní (dovolací)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

  • TrŘ - § 265h odst. 3

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu


11 Tdo 771/2021-
USNESENÍ



Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. 7. 2021, o návrhu předsedkyně senátu Krajského soudu v Praze, na odklad výkonu rozhodnutí podle § 265h odst. 3 tr. ř., v trestní věci obviněné T. V., nar. XY v XY, trvale bytem XY, okres Praha-východ, která podala dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 4. 2021, sp. zn. 11 To 3/2021, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 7 T 18/2020, t a k t o :

Podle § 265h odst. 3 tr. ř. se návrh předsedkyně senátu Krajského soudu v Praze na odklad výkonu rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2020, sp. zn. 7 T 18/2020, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 4. 2021, sp. zn. 11 To 3/2021, do doby rozhodnutí o podaném dovolání, zamítá.

Odůvodnění:



1. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2020, sp. zn. 7 T 18/2020, byla obviněná T. V. uznána vinnou zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku, za což byla podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl podle § 85 odst. 1 tr. zákoníku odložen na zkušební dobu v trvání tří roků za současného vyslovení dohledu. Podle § 85 odst. 2 a § 48 odst. 4 tr. zákoníku bylo obviněné uloženo vyvarovat se ve zkušební době požívání marihuany a příp. i dalších drog. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, se sídlem Roškotova 1225/1, 140 21 Praha 4, odkázána s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

2. O odvoláních, která proti tomuto rozsudku podali, jednak v neprospěch obviněné státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze, jednak poškozená Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, se sídlem Roškotova 1225/1, 140 21 Praha 4, IČ 471 14 321, rozhodl ve druhém stupni Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 12. 4. 2021, sp. zn. 11 To 3/2021, tak, že z podnětu odvolání státního zástupce a poškozené Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. b), d), e), f), odst. 2 tr. ř. v celém rozsahu zrušil a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněnou T. V. uznal vinnou zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, za což ji podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku odsoudil k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků, pro jehož výkon ji podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. obviněné uložil povinnost uhradit poškozené Oborové zdravotní pojišťovně zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, majetkovou škodu ve výši 586.500 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. poškozenou se zbytkem jejího nároku odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních.

3. Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 4. 2021, sp. zn. 11 To 3/2021, podala dne 27. 5. 2021 obviněná T. V. prostřednictvím svého obhájce dovolání, jehož součástí byla i žádost obviněné o odložení výkonu uloženého trestu odnětí svobody.

4. Uvedenou žádost učinila obviněná s ohledem na podané dovolání a dále s poukazem na svoji rodinnou situaci, k čemuž předložila čestné prohlášení svých prarodičů J. V. a M. V., z něhož se podává, že obviněná, která u nich žije již od jejích 16 let, se o ně z důvodu jejich pokročilého věku a zdravotního stavu každodenně stará a pomáhá též s údržbou domu a zahrady. V opačném případě by totiž byli odkázáni na sociální služby či služby soukromé pečovatelky, kterou si však z finančních důvodů nemohou dovolit. V případě, že by obviněná byla nucena nastoupit do výkonu trestu odnětí svobody na delší dobu, by tak zůstali bez jakékoli nezbytné asistence a každodenní pomoci. Dovolatelka rovněž předložila pracovní posudek současného zaměstnavatele TýVí s. r. o. s tím, že okamžitým nástupem výkonu trestu odnětí svobody a ztrátou příjmu by přišla o možnost hradit řádně a včas splátky poškozené dle uzavřené dohody ze dne 7. 7. 2020 (č. l. 576 a 577 tr. spisu).

5. Předsedkyně senátu Krajského soudu v Praze, u kterého obviněná podala dovolání podle § 265e odst. 1 tr. ř., předložila dne 15. 7. 2021 podle § 265h odst. 3 tr. ř. Nejvyššímu soudu předmětné dovolání spolu se spisy a s návrhem na odložení výkonu trestu, který odůvodnila následujícím způsobem:...Zároveň dávám návrh na odklad výkonu trestu s odkazem na čestné prohlášení prarodičů odsouzené na č. l. 576 a pracovní posudek na č. l. 577“.

6. Podle § 265h odst. 3 tr. ř. platí, že dospěje-li předseda senátu soudu prvního stupně na podkladě dovolání a obsahu spisů k závěru, že by měl být odložen nebo přerušen výkon rozhodnutí, předloží bez zbytečného odkladu spisy s příslušným návrhem na takový postup Nejvyššímu soudu, který o jeho návrhu rozhodne usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisů, a nebylo-li v mezidobí již dokončeno řízení u soudu prvního stupně, vrátí mu spisy k dokončení řízení. Podle § 240 tr. ř. rozhodne Nejvyšší soud o takovém návrhu v neveřejném zasedání.

7. Na tomto místě je nicméně nezbytné zdůraznit, že v pouhém podání dovolání jako takovém nelze spatřovat důvod k odložení výkonu rozhodnutí ve smyslu § 265h odst. 3 tr. ř., neboť přijetím tohoto názoru by důvod k navrhovanému úkonu byl dán vždy. Dovolání jako mimořádnému opravnému prostředku by tak zároveň byl v rozporu se zákonnou úpravou v podstatě přiznán suspenzivní účinek. Proto k návrhu na odklad nebo přerušení výkonu tohoto rozhodnutí nepostačuje paušální odkaz na kasační pravomoc Nejvyššího soudu, kterou lze obecně uplatnit z podnětu dovolání (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2002, sp. zn. 5 Tdo 243/2002, publ. pod č. 9/2003 Sb. rozh. tr., rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. 6. 2012, sp. zn. 5 Tdo 464/2012, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2021, sp. zn. 6 Tdo 303/2021). Jde totiž o závažný zásah do vykonatelnosti pravomocného rozhodnutí, proto musí být podložen dostatečně vážnými důvody, které musí předseda senátu soudu prvního stupně v podaném návrhu blíže rozvést. Návrh na odklad nebo přerušení výkonu rozhodnutí ve smyslu § 265h odst. 3 tr. ř. je tedy nezbytné opírat o takové konkrétní okolnosti, které vyplývají z podaného dovolání nebo z obsahu příslušného spisu a vyvolávají pochybnost o vhodnosti dalšího výkonu napadeného rozhodnutí, zejména jestliže lze důvodně předpokládat úspěšnost dovolání s ohledem na jeho argumenty a s přihlédnutím k obsahu napadeného rozhodnutí.

8. Důvod pro odložení výkonu rozhodnutí je v posuzovaném případě navrhovatelkou spatřován v žádosti obviněné, která argumentuje podáním dovolání a rodinnou situací. V návrhu předsedkyně senátu ve věci obviněné T. V. ovšem nejsou obsaženy žádné z uvedených důvodů, na jejichž podkladě by bylo možné dospět k závěru o nezbytnosti odložení výkonu trestu odnětí svobody uloženého napadeným rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 4. 2021, sp. zn. 11 To 3/2021. Návrhem ve smyslu citovaného ustanovení se přitom rozumí samostatně předsedou senátu koncipované podání, jehož součástí je i přiměřené zdůvodnění toho, proč je návrh činěn, a to s ohledem na podané dovolání a obsah spisu.

9. Nejvyšší soud v daném případě neshledal, že by uvedené podmínky pro vyhovění návrhu byly v této fázi řízení naplněny. Především je třeba uvést, že návrh předsedkyně senátu soudu prvního stupně je velmi obecný, tento pouze odkazuje na předložené listiny na č. l. 576 a 577 tr. spisu), aniž by v něm byly uvedeny konkrétní okolnosti vyplývající z podaného dovolání nebo z obsahu spisu vyvolávající opodstatněné pochybnosti o vhodnosti dalšího výkonu rozhodnutí. Zde je na místě z pohledu podaného návrhu předsedkyně senátu soudu prvního stupně nezbytné uvést, že tato musí svůj návrh řádně odůvodnit tak, aby skutečně bylo patrno, na základě jakých konkrétních skutečností dospěla k závěru, že výkon pravomocného rozhodnutí, napadeného dovoláním, není na místě, a že lze s vyšší mírou pravděpodobnosti předpokládat úspěšnost podaného dovolání.

10. Pokud jde o další důvody, uvedené navrhovatelkou spočívající ve shora popsané rodinné a pracovní situaci dovolatelky, Nejvyšší soud konstatuje, že se jedná o záležitost pravděpodobně dlouhodobého charakteru. Přijetí navrhované argumentace by ve vztahu k obviněné znamenalo nutnost odložit případný výkon rozhodnutí na dobu mnoha let. Navíc argumentace rodinnou situací obviněné nesouvisí s podaným dovoláním ani s důvody, o které se tento mimořádný opravný prostředek opírá, proto Nejvyšší soud nemůže řešit takové důvody postupem podle § 265h odst. 3 tr. ř.

11. Protože podání předsedkyně senátu soudu prvního stupně nelze posoudit jako odůvodněný návrh ve smyslu vyložené interpretace uvedeného ustanovení, kdy nebyly zjištěny důvody k odložení výkonu trestu odnětí svobody v trestní věci obviněné T. V., Nejvyšší soud jej podle § 265h odst. 3 tr. ř. zamítl.

Poučení: Proti rozhodnutí Nejvyššího soudu není stížnost přípustná.

V Brně dne 21. 7. 2021



JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2021, sp. zn. 11 Tdo 771/2021, ECLI:CZ:NS:2021:11.TDO.771.2021.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies