29 Cdo 1231/2021

10. 06. 2021, Nejvyšší soud

Možnosti
Typ řízení: Civilní, Civilní (dovolací)
Doplňující informace

Vztahy k předpisům:

  • 99/1963Sb. - § 243 písm. a)

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu


29 Cdo 1231/2021-537



USNESENÍ



Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce VPI CZ, v. o. s., se sídlem v Praze 8, Sokolovská 5/49, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 03007740, jako insolvenčního správce dlužníka NOVOPLAN beta spol. s r. o., v likvidaci, identifikační číslo osoby 64832007, proti žalovanému Z. V.,se sídlem XY, jako správci konkursní podstaty úpadce M. U., identifikační číslo osoby XY, zastoupenému Mgr. Pavlem Panoškou, advokátem, se sídlem v Plzni, Na Roudné 443/18, PSČ 301 00, o zaplacení 6 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 46 Cm 146/2010, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. října 2020, č. j. 2 Cmo 145/2017-504, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti, takto:

Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. října 2020, č. j. 2 Cmo 145/2017-504, se zamítá.


Odůvodnění:


1. Rozsudkem ze dne 2. listopadu 2015, č. j. 46 Cm 146/2010-416, Krajský soud v Plzni:[1] Uložil žalovanému (Z. V., jako správci konkursní podstaty úpadce M. U.) zaplatit žalobci (společnosti NOVOPLAN beta spol. s r. o., v likvidaci) částku 527 400 Kč se specifikovaným příslušenstvím do 3 dnů od právní moci rozsudku (bod I. výroku).

[2] Uložil žalobci zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 308 970 Kč (bod II. výroku).

2. Doplňujícím rozsudkem ze dne 17. února 2016, č. j. 46 Cm 146/2010-436, Krajský soud v Plzni dále:

[1] Zamítl žalobu co do částky 5 472 600 Kč s příslušenstvím (bod I. výroku).

[2] Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení spojených s vyhlášením doplňujícího rozsudku (bod II. výroku).

3. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 14. října 2020, č. j. 2 Cmo 145/2017-504:

[1] Změnil rozsudek soudu prvního stupně ve znění doplňujícího rozsudku v rozsahu, v němž byla žaloba zamítnuta co do částky 5 472 600 Kč s příslušenstvím (jakož i v nákladovém výroku) tak, že žalovanému uložil zaplatit žalobci částku 5 472 600 Kč se specifikovaným příslušenstvím do 3 dnů od právní moci rozsudku (první výrok).

[2] Uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku, „jejíž výše bude určena v písemném vyhotovením tohoto rozhodnutí“ (druhý výrok).

4. Jako s žalobcem přitom odvolací soud již jednal se společností VPI CZ, v. o. s., coby „správcem konkursní podstaty“ (správně insolvenčním správcem) původního žalobce.

5. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Dovolatel současně navrhl, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí, aniž by tento návrh blíže odůvodnil.

6. S přihlédnutím k době vydání napadeného rozsudku je pro dovolací řízení (a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí Nejvyšším soudem) rozhodný zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v aktuálním znění (srov. bod 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že v projednávané věci nejde o spor vyvolaný konkursem (podle zákona č. 328/1991 Sb.) [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. července 2015, sp. zn. 29 Cdo 2913/2013, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. listopadu 2009, sp. zn. 29 Cdo 5394/2008, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2011, pod číslem 106].

7. Podle ustanovení § 243 písm. a/ o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.

8. Nejvyšší soud návrh dovolatele zamítl, jelikož s přihlédnutím ke kritériím formulovaným pro odklad vykonatelnosti v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2019, pod číslem 5, nemá v dané věci předpoklady pro odklad vykonatelnosti za splněné. Ze spisu totiž neplyne, že by ve smyslu § 243 písm. a/ o. s. ř. neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli (konkursní podstatě, kterou reprezentuje) „závažná újma“ a dovolatel potud v návrhu na odklad vykonatelnosti ničeho netvrdí.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. 6. 2021



JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2021, sp. zn. 29 Cdo 1231/2021, ECLI:CZ:NS:2021:29.CDO.1231.2021.1, dostupné na www.nsoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies