Pl. ÚS 95/20

13. 10. 2020, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského (soudce zpravodaj) a soudkyň a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Pavla Šámala, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové a Davida Uhlíře o návrhu Ing. Mgr. Jaroslava Kužela, zastoupeného Mgr. Janem Bažantem, advokátem, sídlem Zahradní 767, Kosmonosy, na zrušení zákona č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.
Vymezení věci

1. Dne 27. 8. 2020 byl Ústavnímu soudu doručen návrh označený jako 1) ústavní stížnost proti zákonu č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o státním rozpočtu na rok 2020") a 2) návrh na zrušení zákona o státním rozpočtu na rok 2020, jímž se navrhovatel domáhá zrušení uvedeného zákona pro tvrzený rozpor s čl. 1, čl. 2 odst. 1 a 3 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a čl. 2 odst. 2 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

II.
Argumentace stěžovatele

2. Ve svém podání stěžovatel uvedl, že zákon je právní teorií definován jako obecně závazný právní předpis upravující společenské vztahy určitého druhu a neurčitého počtu, obsahuje hypotézu, dispozici a sankci. Zákon o státním rozpočtu na rok 2020 předestřenou definici nenaplňuje, čímž porušuje základní právo stěžovatele na právní stát, a dále je v rozporu s čl. 3 odst. 1 Listiny, který zaručuje základní práva a svobody všem bez rozdílu, a to i bez rozdílu věku, neboť poškozuje děti a vnoučata na generace dopředu. Naše děti (a vnoučata) mají právo rodit se a vstupovat do ekonomicky aktivního života bez toho, aby musely splácet státní dluhy (a úroky z dluhů), které vytvořily předchozí neodpovědné generace. Jestliže víme, že nám narůstá státní dluh, není správné čekat, až se dluh vyšplhá na 60 % nominálního HDP a až problém eskaluje, vyžádá si nejasná razantní opatření a vyvolá případně s tím související sociální otřesy. Správné je začít problém bezodkladně řešit. Zákon o státním rozpočtu jako specifická ústavní kategorie podle čl. 42 Ústavy je pouze finanční plán a de facto půjčka (individuální právní akt). Parlament má mít dostatečný čas a prostor k tomu, aby po zevrubném projednání schvaloval perfektní právní normy, tzn. takové zákony, které nebudou několikrát ročně novelizovány, ale které budou podporovat princip právní jistoty, nemá se sám zapojovat do procesu schvalování dluhů. Žádný zdravý subjekt nemůže existovat dlouhodobě na dluh, jinak bankrotují jednotlivci, firmy, právnické osoby i státy. Česká republika by v tomto ohledu měla jít svým občanům příkladem, nikoli naopak. Dohlížení na dodržování povinnosti spravovat veřejné rozpočty s péčí řádného hospodáře představuje naplnění atributů právního státu, přičemž tato povinnost dosahuje úrovně ústavního pořádku. Náš státní mechanismus by měl aplikovat dnes a denně inovaci a invenci a neustále se zdokonalovat a zlevňovat svůj chod. Pokud stát potřebuje půjčku, nechť si ji vezme vláda/exekutiva, nikoli parlament/legislativa. Při řešení společensky a právně kontroverzních otázek, respektive při vytyčování mezí základních práv a respektu k nim ze strany orgánů veřejné moci, se více než kde jinde ukazují skutečné kvality právního státu. Odpovědní činitelé by měli záležitost zadlužování budoucích generací řešit směrem k vyrovnaným nebo přebytkovým státním rozpočtům v nejlepším zájmu ochrany ústavních práv občanů.

III.
Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

3. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že návrh splňuje formální předpoklady návrhu podle § 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu") a navrhovatel je zastoupen advokátem podle § 30 odst. 1 a § 31 zákona o Ústavním soudu, avšak není splněna podmínka oprávněnosti navrhovatele.

4. Přestože je návrh označen nejen jako návrh na zrušení zákona, ale i jako "ústavní stížnost", z jeho obsahu plyne, že o ústavní stížnost nejde, neboť chybí její základní pojmový znak, jímž je tvrzený individualizovaný zásah do práv navrhovatele v podobě rozhodnutí či jiného zásahu orgánu veřejné moci [§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu], a navrhovatel se tak ve skutečnosti domáhá abstraktní kontroly ústavnosti zákona o státním rozpočtu na rok 2020. Možnost iniciovat kontrolu ústavnosti právních předpisů však svěřuje § 64 zákona o Ústavním soudu taxativně vymezenému okruhu subjektů, do něhož fyzické a právnické osoby bez dalšího nenáleží a mohou se kontroly ústavnosti domáhat právě pouze v konkrétním případě za současného podání ústavní stížnosti či návrhu na obnovu řízení podle § 64 odst. 1 písm. e) a § 64 odst. 2 písm. d) zákona o Ústavním soudu.

5. Z výše uvedeného plyne, že navrhovatel není osobou, která by v konkrétní věci byla účastníkem řízení o ústavní stížnosti, s níž by předmětný návrh eventuálně mohla spojit [§ 74 zákona o Ústavním soudu], nýbrž brojí přímo proti uvedenému právnímu předpisu; k takovému izolovanému návrhu však jako fyzická osoba není aktivně legitimován.

IV.
Závěr

6. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud přistoupil k aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu, podle nichž mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou. V souladu s ustanovením čl. 1 odst. 2 písm. b) rozhodnutí pléna Ústavního soudu č. Org. 24/14, o atrahování působnosti, publikovaného jako sdělení Ústavního soudu č. 52/2014 Sb., tak učinil v plénu.

7. Ústavní soud doplňuje, že nevyzýval navrhovatele k odstranění vad návrhu, přestože tento byl zjevně sepsán přímo navrhovatelem a nikoli jeho advokátem, který toliko doložil plnou moc k zastupování, neboť taková výzva vzhledem k neoprávněnosti navrhovatele neměla významu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. října 2020

Pavel Rychetský v. r.
předseda Ústavního soudu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 13. 10. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 95/20, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies