Jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti politické strany nebo politického hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena, rozhodne Nejvyšší správní soud o rozpuštění politické strany nebo hnutí podle § 13 odst. 6 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 04.12.2003, čj. Pst 5/2003 - 43)
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Miluše Doškové, JUDr. Brigity Chrastilové,
JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Petra Průchy a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci
navrhovatele vlády České republiky, se sídlem Praha 1, nábř. E. Beneše 4, proti odpůrci
Republikánské unii, se sídlem Praha 1, Široká 14, v řízení o návrhu na rozpuštění politické
strany,
takto :
I.
Republikánská unie, se sídlem Praha 1, Široká 14 se rozpouští.
II.
Navrhovateli se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
III.
Likvidátorem se určuje JUDr. Drahoslav Sojka, advokát se sídlem Rosice,
Palackého nám. 46.
Odůvodnění:
Dne 26. 3. 2003 podal u Nejvyššího správního soudu navrhovatel návrh na rozpuštění
politické strany Republikánská unie na základě § 15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb.,
o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (dále jen zákon o politických
stranách), který odůvodnil tím, že odpůrce ani po pozastavení činnosti usnesením Nejvyššího
soudu České republiky ze dne 25. 9. 2001, sp. zn. 11 Zp 13/99 neučinil žádný úkon zaměřený
na odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení jeho činnosti, tj. že nepředložil
Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávy za rok 1998, 2000, 2001 a zprávu za rok 1999
nepředložil v úplnosti stanovené zákonem.
Odpůrce nevyužil možnosti se k návrhu vyjádřit.
Z usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 9. 2001, sp. zn. 11 Zp 13/99
vyplývá, že činnost odpůrce byla pozastavena proto, že nesplnil zákonnou povinnost
stanovenou v § 18 odst. 1 zákona o politických stranách, když nedoručil Poslanecké
sněmovně v zákonné lhůtě výroční finanční zprávy za roky 1996 a 1997, dále že výroční
finanční zprávy za roky 1998 a 2000 nepředložil vůbec a za rok 1999 po lhůtě stanovené zákonem a ve stavu, který nesplňoval všechny zákonné náležitosti. Uvedené usnesení nabylo
právní moci dne 26. 10. 2001.
Podle § 13 odst. 6 zákona o politických stranách platí, že strana a hnutí mohou být
zrušeny rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění, jestliže je jejich činnost v rozporu s § 1
až § 5 zákona o politických stranách nebo jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí
soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich
činnost pozastavena. V rozhodnutí o rozpuštění strany a hnutí určí soud současně likvidátora,
kterým nesmí být osoba, jež byla členem této strany a hnutí.
Podle § 14 odst. 2 zákona o politických stranách může při pozastavení činnosti strana
a hnutí činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí
soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li i nadále
skutečnosti, pro které byla činnost strany pozastavena, podají orgány uvedené v § 15 tohoto
zákona žalobu ve správním soudnictví na rozpuštění strany.
Ve smyslu § 15 odst. 1 zákona o politických stranách o rozpuštění strany a hnutí
rozhoduje na návrh vlády, případně na návrh prezidenta republiky, Nejvyšší správní soud
v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
(dále jen „s. ř. s.“). Podle § 96 s. ř. s. rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany nebo
politického hnutí soud podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný návrh je důvodný, protože odpůrce
po pozastavení jeho činnosti v zákonem stanovené době 1 roku, neučinil žádné úkony
k odstranění stavu, který byl důvodem pro rozhodnutí Nevyššího soudu České republiky
o pozastavení jeho činnosti, tj. že do dnešního dne nepředložil Poslanecké sněmovně výroční
finanční zprávy za roky 1998, 2000 a za rok 1999 nepředložil výroční finanční zprávu, která
by obsahovala veškeré zákonem požadované náležitosti. Navíc odpůrce nepředložil výroční
finanční zprávu ani za rok 2001, jak vyplývá z usnesení Poslanecké sněmovny č. 2299
z 49. schůze 3. 5. 2002.
Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o rozpuštění uvedené politické strany. Ve věci
rozhodl soud bez jednání za podmínky souhlasu účastníků (§ 51 odst. 1 s. ř. s.).
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s., když úspěšný
navrhovatel náhradu nákladů řízení nepožadoval.
Podle § 13 odst. 6 zákona o politických stranách určil Nejvyšší správní soud
likvidátorem JUDr. Drahoslava Sojku, advokáta se sídlem Rosice, Palackého nám. 46, který
bude postupovat přiměřeně podle předpisů o likvidaci majetku a závazků obchodních
společností (§ 12 odst. 4 zákona o politických stranách).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. prosince 2003
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu
Zdroj:
Rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003,
sp. zn. Pst 5/2003 - 43,
dostupné na
www.nssoud.cz.
Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.