III. ÚS 1783/19

24. 07. 2019, Ústavní soud

Možnosti
Typ řízení: Ústavní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti Ilony Dočkalové, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. března 2019 č. j. 9 As 50/2019-45 a usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. května 2019 č. j. 6 As 99/2019-29, ve spojení s usneseními Krajského soudu v Brně ze dne 21. srpna 2018 č. j. 62 A 89/2018-145, ze dne 1. února 2019 č. j. 62 A 89/2018-255 a ze dne 17. dubna 2019 č. j. 62 A 89/2018-342, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 30. 5. 2019 se stěžovatelka s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v čl. 1, čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 1 a 3, čl. 4 odst. 1, 3 a 4, čl. 5, čl. 6 odst. 1, čl. 7 odst. 1 a 2, čl. 10 odst. 1, 2 a 3, čl. 11 odst. 1 a 3, čl. 23, čl. 31 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních a práv a svobod, čl. 2 odst. 1, čl. 3, čl. 5 odst. 1, čl. 8 odst. 1, čl. 13 a čl. 17 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, včetně čl. 1 dodatkového protokolu k Úmluvě a porušení čl. 1 Ústavy České republiky domáhala zrušení shora označených usnesení Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Brně.

Ústavní stížnost nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož stěžovatelka nebyla pro řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem (§ 30, § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů) a podání nesplňovalo i další zákonem stanovené náležitosti. Stěžovatelka v ústavní stížnosti avizovala, že si je vědoma povinnosti být v řízení před Ústavním soudem právně zastoupena, uvedla, že pro její "fatální sociální poměry" má šanci získat právní zastoupení pouze za pomoci České advokátní komory, má však pochyby, zda její žádosti bude vyhověno.

Ústavní soud vyzval stěžovatelku, aby ve lhůtě 20 dnů vady návrhu, spočívající zejména v absenci právního zastoupení, odstranila, a upozornil ji, že v případě neodstranění vady bude její návrh odmítnut. Výzva byla stěžovatelce doručena dne 24. 6. 2019.

Podáním ze dne 3. 7. 2019 stěžovatelka požádala o prodloužení lhůty pro odstranění vad její ústavní stížnosti s tím, že podala žádost České advokátní komoře o určení advokáta k poskytnutí právní služby.

Podáním ze dne 20. 7. 2019 stěžovatelka podala námitku podjatosti soudců Ústavního soudu Radovana Suchánka, Jiřího Zemánka a dalších soudců uvedených v jejím podání.

Dotazem u České advokátní komory dne 16. 7. 2019 Ústavní soud zjistil, že ve vztahu k napadeným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu stěžovatelka nepožádala Českou advokátní komoru o poskytnutí právní služby a že řízení vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 62 A 9/2018, ve kterém stěžovatelka žaluje Českou advokátní komoru, dosud nebylo ukončeno.

Na návrh stěžovatelky k prodloužení lhůty Ústavní soud nereagoval, neboť svůj náhled na splnění podmínek zahájení řízení o ústavní stížnosti dal stěžovatelce dostatečně zřetelně najevo již ve výzvě k odstranění vad. Při stanovení délky lhůty k jejich odstranění přihlédl také k tomu, že stěžovatelka se obrací na Ústavní soud opakovaně, má zkušenosti z řady předchozích řízení a požadavky kladené zákonem na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem jí jsou známy, což ostatně sama připouští.

Lhůta k odstranění vad marně uplynula dnem 15. 7. 2019 (pondělí).

K námitce podjatosti shora uvedených soudců Ústavního soudu Ústavní soud nad rámec uvedeného konstatuje, že vzhledem k faktu, že ústavní stížnost byla odmítnuta soudkyní zpravodajkou (proti které stěžovatelka námitku podjatosti nevznesla), nebylo třeba činit žádné procesní úkony směřující k rozhodnutí o vznesené námitce podjatosti, neboť v případě odmítnutí ústavní stížnosti pro vady podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je rozhodnutí vyhrazeno pouze soudci zpravodaji.

Vzhledem k tomu, že stěžovatelka vady svého návrhu neodstranila ve lhůtě k tomu určené, Ústavnímu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. července 2019

Milada Tomková v. r.
soudkyně zpravodajka


Zdroj: Usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2019, sp. zn. III. ÚS 1783/19, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies