5 A 120/2001

13. 02. 2003, Nejvyšší správní soud

Možnosti
Typ řízení: Správní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Právní věta

Rozhodnutí pozemkového úřadu o schválení dohody o vydání nemovitosti podle § 9 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 92/1992 Sb. a zákona č. 183/1992 Sb., je rozhodnutím o vlastnickém právu k nemovitosti. Správní orgány v těchto věcech rozhodují o soukromých právech, jejichž soudní ochrana je zajištěna postupem podle § 244 a násl. o. s. ř., ve znění účinném po 1. 1. 2003, tedy projednáním a rozhodnutím v civilním řízení soudním a nikoliv ve správním soudnictví [§ 68 písm. b) s. ř. s.].

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13.02.2003, čj. 5 A 120/2001)

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Antonína Koukala v právní věci žalobců a) J. V., b) B. V., a) a c) Z. Š., všech zastoupených JUDr. Františkem Vavrochem, advokátem se sídlem Nám, Přemysla Otakara II. 6, České Budějovice, proti žalovanému Ministerstvu zemědělství, se sídlem Těšnov 17, Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného – Ústředního pozemkového úřadu ze dne 18.7.2001, č.j. 13884/01-5010,

takto :

Žaloba se odmítá .

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění :

Žalobou doručenou Vrchnímu soudu v Praze dne 13.9.2001 se žalobci domáhali přezkoumání rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví tohoto usnesení, kterým byla zamítnuta jako nepřípustná odvolání žalobců proti dvěma rozhodnutím Okresního úřadu v Českém Krumlově o schválení dohod o vydání nemovitostí. Uvedené dohody žalobci napadli jako vlastníci chat na vydávaných pozemcích z toho důvodu, že podle jejich názoru nemovitosti neměly být vydány osobám označeným jako osoby oprávněné. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě poukázal na to, že dohody o vydání nemovitostí byly schváleny v roce 1995 a rozhodnutí o schválení dohod nabyla právní moci dne 9.5.1995, v současné době již tato rozhodnutí nelze ani změnit ani zrušit vzhledem k ustanovení § 68 spr.ř. Na této skutečnosti nic nemění to, že žalobci jako vlastníci chat v chatové osadě v době od roku 1995 do roku 2000 nevěděli o změně majitele pozemku.

V daném případě jde o věc, která na Nejvyšší správní soud přešla podle ustanovení § 132 zákona č. 150/2002 Sb., o soudním řádu správním (s.ř.s.) z Vrchního soudu v Praze. Nejvyšší správní soud ve věcech neskončených vrchními soudy dokončí řízení zahájené před těmito soudy jako soud prvního stupně. Podle ustanovení § 130 s.ř.s. se neskončená řízení podle části páté o.s.ř. dokončí podle ustanovení části třetí hlavy druhé dílu prvního s.ř.s. To se však netýká věcí, o nichž má od l. ledna 2003 jednat a rozhodovat soud v občanském soudním řízení, v těch případech postupuje Nejvyšší správní soud podle ustanovení § 68 písm,. b) s.ř.s.

Daná věc je věcí podle § 9 zákona č. 229/1991 Sb. (dále jen „zákon o půdě“). Podle tohoto zákona se rozhoduje o restitucích nemovitostí, uvedenou věc je proto třeba považovat za věc spadající do práva soukromého, neboť je zde správními orgány rozhodováno o vlastnickém právu k nemovitostem. Právo vlastnické je evidentně právem soukromým a soukromé právo vyžaduje vyšší stupeň soudní ochrany než jaký mu byl poskytován ve správním soudnictví do 31.prosince 2002. Proto zákonodárce stanovil v soudním řádu správním v ustanovení § 68 písm. b), že žaloba ve správním soudnictví je nepřípustná jde-li o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu. Nově od l. ledna 2003 budou v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva takové věci projednávat a rozhodovat obecné soudy podle novelizované části páté občanského soudního řádu. Tato nová právní úprava poskytne soukromým právům větší ochranu, neboť soud nebude pouze provádět přezkum správního rozhodnutí, ale je povolán k tomu, aby případně sám rozhodl o věci, není tedy pouze orgánem oprávněným v případě zjištěné nezákonnosti postupu správního orgánu napadené rozhodnutí zrušit – jako tak dosud činily soudy ve správním soudnictví.

Nejvyšší správní soud proto podle ustanovení § 46 odst. 2 s.ř.s. odmítl žalobu žalobců na přezkoumání rozhodnutí správního orgánu, čímž dochází ke skončení řízení ve správním soudnictví, v rámci poučení pak žalobce soud poučuje o následcích tohoto odmítnutí a možnosti domáhat se novou žalobou u obecného soudu rozhodnutí v uvedeném novém řízení poskytujícím soukromým právům větší ochranu.

O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 3 s.ř.s., neboť podle uvedeného ustanovení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, které bylo ukončeno odmítnutím žaloby.

Poučení : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. Žalobci mohou do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat v této věci žalobu podle části páté o.s.ř. k příslušnému okresnímu (obvodnímu) soudu, v tom případě účinky procesních úkonů v původním řízení zůstávají zachovány a posoudí se přiměřeně podle s.ř.s.

V Brně dne 13. února 2003

JUDr. Marie Součková předsedkyně senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 2. 2003, sp. zn. 5 A 120/2001, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies