4 As 38/2019 - 39

21. 02. 2019, Nejvyšší správní soud

Možnosti
Typ řízení: Správní, Správní (kasační)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: DUMAT soukromý podnik, v.o.s., IČ: 47154292, se sídlem Čsl. letců 1677/17, Přerov, zast. JUDr. Miroslavou Kočárovou, advokátkou, se sídlem Moravcova 259/9, Kroměříž, proti žalované: Státní energetická inspekce, ústřední inspektorát, se sídlem Gorazdova 1969/24, Praha 2, proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 10. 2016, č. j. 902036516, sp. zn. 27/0711033a14, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 20. 12. 2018, č. j. 65 Af 128/2016 - 81,

takto :

Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek.

Odůvodnění :

[1]

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované, jímž žalovaná zamítla odvolání žalobce a potvrdila rozhodnutí Státní energetické inspekce, územního inspektorátu pro Olomoucký kraj ze dne 15. 6. 2016, č. j. 712008116, kterým byla žalobci za správní delikt porušení cenových předpisů podle § 16 odst. 1 písm. c) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách uložena podle § 16 odst. 4 písm. c) téhož zákona pokuta ve výši 987.000 Kč.

[2]

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost, spojenou s návrhem na přiznání odkladného účinku podle § 107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Stěžovatel svůj návrh na přiznání odkladného účinku odůvodňuje tím, že nemá k dispozici volné finanční prostředky k úhradě uvedené pokuty a s ohledem na existující provozní úvěr, kontokorent a cash flow mu banka neposkytne další úvěr k zaplacení pokuty. Úhrada předmětné pokuty by měla bezprostřední likvidační dopad jak na žalobce, tak i na společníky žalobce z titulu jejich osobních ručení za závazky společnosti. Žalované odkladem úhrady pokuty nevzniká žádná újma.

[3]

Žalovaná ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedla, že s přihlédnutím k výši uložené pokuty a odůvodněnému návrhu stěžovatele, není přiznání odkladného účinku v rozporu s veřejným zájmem a žalovaná s ním souhlasí.

[4]

Podle § 107 odst. 1 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom přiměřeně užije § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s.

[5]

Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje kumulativní splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výraznou disproporcionalitu újmy způsobenou stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a 2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem. Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel, jenž musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje a uvést její intenzitu. Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu (resp. s napadeným správním rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní.

[6]

V posuzovaném případě byly splněny obě uvedené podmínky a Nejvyšší správní soud tak shledal návrh důvodným. Výkon rozhodnutí by mohl podstatným způsobem zasáhnout stěžovatele, a tím mu způsobit závažnou újmu. Žalovaná s přiznání odkladného účinku vyjádřila souhlas a Nejvyšší správní soud neshledal žádné okolnosti, které by s přiznáním odkladného účinku spojovaly dotčení práv třetích osob nebo rozpor s veřejným zájmem.

[7]

Protože obě zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku byly splněny, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku zároveň v žádném případě nepředjímá výsledek řízení o kasační stížnosti.

Poučení : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. února 2019

Mgr. Aleš Roztočil předseda senátu


Zdroj: Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 2. 2019, sp. zn. 4 As 38/2019 - 39, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies