Nao 287/2018 - 35

19. 12. 2018, Nejvyšší správní soud

Možnosti
Typ řízení: Ostatní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: M. M., zast. JUDr. Janem Stančíkem, advokátem se sídlem Mikulůvka č. p. 141, proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem třída Tomáše Bati 21, Zlín, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 6. 2018, č. j. KUZL 42448/2018, v řízení o žalobě vedené pod sp. zn. 65 A 84/2018, o námitce podjatosti vznesené žalobcem vůči předsedkyni senátu správního úseku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci JUDr. Zuzaně Šnejdrlové, Ph.D.,

takto :

Předsedkyně senátu správního úseku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci JUDr. Zuzana Šnejdrlová, Ph.D., není vyloučena z projednávání a rozhodnutí žalobcovy věci vedené u Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci pod sp. zn. 65 A 84/2018.

Odůvodnění :

[1]

Žalobce se žalobou u Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci (dále jen „krajský soud“) domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, který zamítl žalobcovo odvolání a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Vsetín ze dne 9. 11. 2017, č. j. MUVS- S9574/2013/OÚPSŘ-330/Hrn-33, o odstranění stavby. Na poučení soudu o složení senátu reagoval podáním, v němž vznesl námitku podjatosti proti předsedkyni senátu JUDr. Zuzaně Šnejdrlové, Ph.D., a to s ohledem na diskriminační postup této soudkyně v souvisejícím řízení vedeném pod sp. zn. 65 A 3/2017. V něm mu měla být odňata možnost řádně vykonávat svá procesní práva, když se nemohl jednání osobně účastnit pro pracovní neschopnost, a zároveň nebyla jeho zástupci uznána kolize s dříve nařízeným policejním výslechem jako důvod pro odročení jednání. Tímto postupem bylo straněno žalovanému, neboť žalovaný je rovněž orgán veřejné moci obdobně jako soudkyně. Z tohoto důvodu lze mít pochybnosti o její nepodjatosti.

[2]

JUDr. Zuzana Šnejdrlová, Ph.D., v předkládací zprávě uvedla, že žalobcova námitka není svým obsahem tvrzením o existenci skutečností, které by ji mohly z rozhodování vyloučit. Jí samé není znám žádný důvod k vyloučení, neboť nemá poměr k věci ani k účastníkům, které zná pouze z úřední činnosti. Pokud jde o tvrzení, že by měla být podjatá s ohledem na to, že ona i žalovaný jsou orgány veřejné moci, pak upozornila, že tato pravomoc rozhodovat ve správním soudnictví mimo jiné o rozhodnutích vydaných v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, byla soudům svěřena zákonem, tudíž jeho námitce nelze přisvědčit.

[3]

Podle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jsou soudci „vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“ (zvýrazněno Nejvyšším správním soudem). Podle § 8 odst. 5 s. ř. s. musí být námitka podjatosti zdůvodněna a musí v ní být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.

[4]

Námitka podjatosti není důvodná.

[5]

Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Soudce lze z projednávání a rozhodnutí přidělené věci vyloučit jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení NSS ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16). Zákon přitom stanoví, že takovým důvodem nemůže být okolnost, která spočívá v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[6]

Námitka podjatosti vznesená žalobcem vůči soudkyni krajského soudu však neobstojí, neboť ji vztahuje k jejímu údajnému postupu v souvisejícím řízení, tj. k důvodům, jež podle výslovného ustanovení § 8 odst. 1, věty poslední, s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudců z rozhodování jednoznačně být nemohou. Tento závěr zaujala i judikatura, viz např. usnesení NSS ze dne 7. 2. 2017, č. j. Nao 51/2017 - 21.

[7]

Důvodem k vyloučení nemůže být ani vykonávání pravomocí, které správním soudům zakotvuje zákon. Podle usnesení NSS ze dne 11. 6. 2010, č. j. Nao 46/2010 - 78, publ. pod č. 2102/2010 Sb. NSS, je podjatost soudců ve vztahu ke správnímu orgánu dána jen tehdy, jestliže se tito soudci přímo či nepřímo podíleli na projednávání a rozhodování věci u tohoto správního orgánu, příp. existuje-li k osobě, která před soudem za správní orgán jedná, skutečně osobní vztah. Takový vztah mezi soudkyní a žalovaným ani podílení se soudkyně na projednávání a rozhodování věci u správních orgánů však žalobce ve své námitce neuvádí.

[8]

Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že JUDr. Zuzana Šnejdrlová, Ph.D., není vyloučena z projednávání a rozhodnutí žalobcovy věci.

Poučení : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. prosince 2018

JUDr. Radan Malík předseda senátu


Zdroj: Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2018, sp. zn. Nao 287/2018 - 35, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies