10 As 202/2014 - 42

14. 01. 2015, Nejvyšší správní soud

Možnosti
Typ řízení: Správní, Správní (kasační)

Právní věta


Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Daniely Zemanové a soudce Petra Mikeše v právní věci žalobkyně: LIFTMONT CZ s. r. o.,se sídlem Nádražní 2459/35, Šternberk, zast. JUDr. Pavlem Čapčuchem, advokátem se sídlem Orlí 18, Brno, proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem tř. Kpt. Jaroše 7, Brno, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Fakultní nemocnice Olomouc, se sídlem I. P. Pavlova 6, Olomouc, proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 10. 5. 2012, čj. ÚOHS-R2/2012/VZ-8044/2012/310/MMI, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 8. 2014, čj. 29 Af 74/2012-80,

takto :

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění :

I. Vymezení věci a dosavadní průběh řízení

[1]

Fakultní nemocnice Olomouc (zde zadavatel; dále též „osoba zúčastněná na řízení“) zadala podlimitní veřejnou zakázku „Servis výtahů“ v otevřeném řízení, jejíž oznámení bylo v ISVZ uveřejněno dne 15. 4. 2011 pod ev. č. VZ 60058698 a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 19. 4. 2011 pod ev. č. 2011/S 76-124747. Vybraným uchazečem se stala žalobkyně.

[2]

Na základě podnětu společnosti Schindler CZ, a. s., jiného uchazeče o shora uvedenou veřejnou zakázku, zahájil dne 8. 7. 2011 žalovaný správní řízení ve věci přezkoumání úkonů osoby zúčastněné na řízení při zadávání veřejné zakázky. Rozhodnutím ze dne 5. 12. 2011, čj. ÚOHS-S265/2011/VZ-14708/2011/510/Oko, žalovaný shledal, že osoba zúčastněná na řízení nedodržela postup dle § 76 odst. 1 a 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách tím, že nevyřadila nabídku žalobkyně z dalšího posuzování a hodnocení pro nesplnění požadavku zadavatele na stanovení nabídkové ceny a nevyloučila žalobkyni z účasti v zadávacím řízení, přičemž tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Jako opatření k nápravě tohoto nezákonného postupu zadavatele žalovaný zrušil úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení, a to posouzení a hodnocení nabídek ze dne 30. 5. 2011 a rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 1. 6. 2011.

[3]

Důvodem pro vyřazení měla být dle žalovaného skutečnost, že žalobkyně nesplnila požadavek na stanovení nabídkové ceny, neboť na krycím listu v kolonce označené názvem „Celkem paušální ceny bez DPH/4 roky“ žalobkyně uvedla nabídkovou cenu pouze za jeden rok doby plnění veřejné zakázky, a to ve výši 212 353 Kč. V důsledku toho se žalobkyně dopustila zjevné početní chyby, která měla vliv na nabídkovou cenu (osoba zúčastněná na řízení tuto nejasnost odstraňovala postupem dle § 76 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách tím, že se u žalobkyně dotázala, zda uvedená nabídková cena v krycím listu nabídkové ceny 212 353 Kč bez DPH je skutečně nabídková cena za celou dobu plnění zakázky, tj. za čtyři roky; viz dále – pozn. NSS). Rozklad žalobkyně jakožto vybraného uchazeče předseda žalovaného zamítl rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku.

[4]

Žalobkyně podala proti rozhodnutí předsedy žalovaného žalobu ke krajskému soudu. Krajský soud žalobě vyhověl rozsudkem označeným v záhlaví. Krajský soud konstatoval, že v dané věci se jednalo o nejasnost, která už na první pohled vyvolává dojem, že uchazeč se v části své nabídky dopustil chyby, tedy o nejasnost již na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a zároveň zřejmě lehce vysvětlitelnou. V takovém případě je namístě, aby zadavatel využil postup, který mu zákon o veřejných zakázkách umožňuje (§ 76 odst. 3) a pokusil se tuto nejasnost vysvětlit. Sankcionování zadavatele za tento postup nepovažoval soud za vhodné. Vyjasnění, že tabulka byla špatně pochopena a že uvedená cena je pouze za jeden rok, neznamenala změnu nabídky, stejně tak se nejednalo o doplnění nabídky údaji, které by šly nad rámec údajů obsažených v původně podané nabídce. Krajský soud přisvědčil žalovanému, že za podanou nabídku odpovídá uchazeč, nicméně podle § 44 zákona o veřejných zakázkách za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel. Omyl popsaný žalobkyní není zcela nereálný a nepříčí se logice. Krajský soud proto uzavřel, že přísně formální výklad zákona způsobil nezákonnost rozhodnutí předsedy žalovaného odůvodňující jeho zrušení.

II. Stručné shrnutí argumentů v kasační stížnosti a vyjádření osoby zúčastněné na řízení

[5]

Kasační stížností, resp. jejím doplněním ze dne 13. 10. 2014, se žalovaný (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení uvedeného rozsudku krajského soudu z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) a ve skutečnosti i dle písm. d) s. ř. s.

[6]

Stěžovatel nesouhlasí se závěrem krajského soudu, že sankcionuje osobu zúčastněnou na řízení za využití institutu vysvětlení nabídky dle § 76 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách. Zákon nepřipouští, aby pomocí tohoto institutu bylo uchazečům umožněno měnit, ba dokonce navyšovat nabídkovou cenu. Změna či doplnění jsou přípustné pouze, jde-li o údaje ryze formálního charakteru (§ 82 odst. 2 cit. zákona). Uchazeč je nabídnutou cenou vázán po celou dobu běhu zadávací lhůty. V okamžiku, kdy se osoba zúčastněná na řízení ujistila, že žalobkyně skutečně nestanovila nabídkovou cenu v souladu se stanovenými požadavky v zadávací dokumentaci, měla nabídku žalobkyně vyřadit z dalšího posuzování. Sankci proto uložil stěžovatel za nevyřazení nabídky a nevyloučení nabídky žalobkyně ze zadávacího řízení.

[7]

Dle stěžovatele krajský soud ani nevysvětlil svůj závěr, že nabídková cena nebyla navýšena, přestože žalobkyně v odpovědi ze dne 16. 5. 2011 uvedla, že cena 212 353 Kč bez DPH je cena za kalendářní rok plnění a cena za 4 roky činí 4 x 212 353 Kč, tj. 849 412 Kč. Hodnotící komise tedy hodnotila jinou cenu, než uvedla žalobkyně ve své nabídce.

[8]

Předseda stěžovatele byl povinen zohlednit, zda postupy osoby zúčastněné na řízení v rámci zadávacího řízení zaručovaly dodržení základních zásad řízení; v daném případě byla dle jeho názoru výrazně narušena zásada transparentnosti zadávacího řízení. K tomu odkázal stěžovatel na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010, čj. 1 Afs 145/2008-157.

[9]

Konečně, stěžovatel nesouhlasí ani s názorem krajského soudu, že postupoval příliš formalisticky. Zadávací řízení je totiž vysoce formalizovaný proces, kde i formální pochybení může mít pro uchazeče negativní důsledky, např. i vyřazení nabídky uchazeče a jeho následné vyloučení ze zadávacího řízení. Naopak, stěžovatel má za to, že krajský soud založil svůj rozsudek na příliš extenzivním výkladu možnosti změn v nabídce v rámci institutu vysvětlení nabídky.

[10]

Ze všech těchto důvodů stěžovatel navrhuje, aby zdejší soud rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

[11]

Žalobkyně možnost vyjádřit se ke kasační stížnosti nevyužila.

[12]

Osoba zúčastněná na řízení (zadavatel) ve svém stručném vyjádření ke kasační stížnosti ze dne 23. 10. 2014 uvedla, že se ztotožňuje s právním názorem vysloveným krajským soudem v napadeném rozsudku.

III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu

[13]

Důvodnost kasační stížnosti posoudil Nejvyšší správní soud v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů; námitky, kterými je soud povinen se zabývat i bez návrhu, byly součástí kasační stížnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).

[14]

Kasační stížnost není důvodná.

[15]

Stěžovatel je přesvědčen, že v daném zadávacím řízení došlo ke změně nabídky žalobkyně, neboť v krycím listu nabídky uvedla původně jinou výši ceny, než kterou uvedla poté, co jí osoba zúčastněná na řízení vyzvala k vysvětlení nabídky [kasační důvod dle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.; III.B.]. Uvedeným postupem došlo dokonce k navýšení nabídkové ceny. Dále je dle stěžovatele rozsudek krajského soudu nepřezkoumatelný, neboť krajský soud neodůvodnil svůj závěr, že ke změně nabídkové ceny nedošlo [kasační důvod dle § 103 odst. 1 písm. d); III. A.].

III.A. Námitka nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku

[16]

Nejdříve se zdejší soud zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku s vědomím, že nepřezkoumatelnost závěrů soudu v rozhodnutí je natolik závažným pochybením, pro které by obecně bylo potřeba takové rozhodnutí zrušit (k otázce nepřezkoumatelnosti dále viz bohatou a ustálenou judikaturu zdejšího soudu, zejména rozsudky ze dne 4. 12. 2003, čj. 2 Ads 58/2003-75, č. 133/2004 Sb. NSS, ze dne 4. 12. 2003, čj. 2 Azs 47/2003-130, č. 244/2004 Sb. NSS nebo ze dne 29. 7. 2004, čj. 4 As 5/2003-52, či ze dne 25. 4. 2013, čj. 6 Ads 17/2013-25).

[17]

Nejvyšší správní soud k tomu uvádí, že k posouzení této námitky je nejvhodnější přímo odkázat na příslušnou pasáž odůvodnění krajského soudu. Krajský soud v bodě 30 napadeného rozsudku doslovně uvedl, že „[n]elze však přisvědčit žalovanému, že by v rámci vysvětlení byla nabídková cena navýšena. Vyjasnění, že tabulka byla špatně pochopena a že uvedená cena je pouze za jeden rok neznamenala změnu nabídky, stejně tak se nejednalo o doplnění nabídky údaji, které by šly nad rámec údajů obsažených v původně podané nabídce. Ostatně skutečnost, že v posledním sloupci se jedná o cenu za jeden rok, bylo možné zjistit součtem předchozích tří sloupců.

[18]

Z takto učiněného závěru lze zcela jednoznačně seznat, proč se krajský soud neztotožnil se závěrem stěžovatele, že k navýšení nabídkové ceny nedošlo. Navíc, zdejší soud předesílá, že uvedený závěr považuje též za správný (viz dále). Pokud platí, že uchazeč je svou nabídkou během zadávací lhůty vázán (§ 43 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách), žalobkyně se v daném zadávacím řízení v nabídce zavázala, že za své služby bude ročně požadovat cenu ve výši 212 353 Kč bez DPH. Ani skutečnost, že žalobkyně svým omylem tuto částku nevynásobila počtem 4 (tj. celkovou dobou plnění), na tom nic nemění, neboť tímto postupem nijak svou nabídku nezměnila a vždy by platilo, že za jeden rok během trvání plnění veřejné zakázky by požadovaná cena nesměla přesáhnout tuto konkrétní částku.

[19]

Z tohoto důvodu není zdejšímu soudu zřejmé, na základě čeho se stěžovatel domnívá, že je v této části rozsudek krajského soudu neodůvodněný.

[20]

Námitka nepřezkoumatelnosti je proto nedůvodná.

III.B. Námitka neoprávněné změny nabídkové ceny

[21]

Podle stěžovatele došlo ke změně nabídkové ceny žalobkyně, což dle jeho názoru mělo vést k vyřazení její nabídky a jejímu vyloučení ze zadávacího řízení. Krajský soud však tento názor stěžovatele v napadeném rozsudku nesdílel.

[22]

Zákon o veřejných zakázkách obsahuje ustanovení týkající se hodnocení nabídek v § 76. Podle § 76 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách [h]odnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d). Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny. Jestliže nedošlo k vyřazení všech variant nabídky, nepovažuje se nabídka za vyřazenou. Ke zjevným početním chybám v nabídce, zjištěným při posouzení nabídek, které nemají vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise nepřihlíží.

[23]

Ustanovení § 76 odst. 3 cit. zákona stanoví, že [h]odnotící komise může v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. Hodnotící komise může rovněž požádat o doplnění dokladů podle § 68 odst. 3. V žádosti hodnotící komise uvede, v čem spatřuje nejasnosti nabídky, které má uchazeč vysvětlit, nebo které doklady má uchazeč doplnit. Hodnotící komise nabídku vyřadí, pokud uchazeč nedoručí vysvětlení či doklady ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti, nestanoví-li hodnotící komise lhůtu delší. Hodnotící komise může na žádost uchazeče tuto lhůtu prodloužit nebo může zmeškání lhůty prominout. Hodnotící komise dokonce může po písemném zdůvodnění nejasností nabídky přizvat uchazeče na jednání hodnotící komise za účelem vysvětlení jeho nabídky. Za tím účelem doručí uchazeči pozvánku na jednání alespoň 5 pracovních dní před jeho konáním (odst. 4 cit. ustanovení zákona o veřejných zakázkách).

[24]

Z předložených spisů vyplynuly následující pro věc rozhodné skutečnosti. Osoba zúčastněná na řízení vypsala otevřené podlimitní zadávací řízení na pravidelný servis výtahů fakultní nemocnice, který zahrnoval roční paušální poplatek za požadované služby, paušální ceny za odborné prohlídky a zkoušky, paušální ceny za mazání a hodinové zúčtovací sazby pro ocenění prací objednaných zadavatelem mimo rámec smlouvy. Doba plnění byla stanovena na 4 roky (odd. II bod 4. a 8 zadávací dokumentace). Ve lhůtě pro podání nabídek obdržela osoba zúčastněná na řízení nabídky čtyř uchazečů. Nabídky všech uchazečů dle hodnotící komise vyhověly § 71 odst. 8 zákona o veřejných zakázkách (protokol o otevírání obálek ze dne 6. 5. 2011).

[25]

Zadávací dokumentace stanovila v odd. IV bod 2. dílčí kritéria pro hodnocení tak, že nabídková cena za paušální činnosti bez DPH tvořila 85% a hodinová zúčtovací sazba bez DPH 15% z celkového hodnocení nabídky. V zadávací dokumentaci bylo dále uvedeno, že celkovou výši nabídkových paušálních cen za veřejnou zakázku bez DPH převezme zadavatel z krycího listu nabídkové ceny vyplněného uchazečem. Krycí list nabídkové ceny, který byl přílohou 2 zadávací dokumentace, obsahoval tabulku s označením následujících sloupců: - Pravidelný servis – roční paušální cena bez DPH, - Odborné prohlídky a zkoušky – roční paušální cena bez DPH, - Mazání – roční paušální cena bez DPH, - Celkem paušální ceny bez DPH/4 roky.

[26]

Dále, v části „Dílčí kritéria“, obsahoval krycí list řádek „1) Celková výše paušálních nabídkových cen za veřejnou zakázku bez DPH“ *), kde ve vysvětlivce *) bylo uvedeno, že „Cena je získána součtem hodnot posledního sloupce ’Celkem paušální ceny bez DPH/4 roky‘.“ Žalobkyně do tohoto řádku uvedla cenu 212 353 Kč bez DPH.

[27]

Dne 12. 5. 2011 požádala osoba zúčastněná na řízení žalobkyni o písemné vysvětlení nejasnosti nabídky ve smyslu § 76 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách, konkrétně, zda jí uvedená nabídková cena v krycím listu nabídkové ceny 212 353 Kč bez DPH je skutečně nabídková cena za paušální činnosti dle bodu 1. – 3. předmětu veřejné zakázky za celou dobu plnění zakázky, tj. za čtyři roky. Žalobkyně v odpovědi ze dne 16. 5. 2011 uvedla, že cena 212 353 Kč bez DPH je cena za kalendářní rok plnění za rozsah dle zadávacích podmínek za paušální činnosti dle bodů 1. – 3. Cena za čtyři roky činí tedy 4 x 212 353 Kč = 849 412 Kč bez DPH.

[28]

Krajský soud v napadeném rozsudku uvedl, že v dané věci nejde o početní chybu, neboť hodnota uvedená žalobkyní není výsledkem chybné početní operace, nýbrž jde o špatné pochopení a vyplnění formulářové tabulky, která tvořila přílohu č. 2 zadávací dokumentace. Vzhledem k pochybnostem osoby zúčastněné na řízení, resp. její hodnotící komise, o správnosti výše nabídkové ceny ve vztahu ke stanovené době plnění proto hodnotící komise využila institutu vysvětlení nabídky ve smyslu § 76 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách. Dále krajský soud uvedl, že tento postup je fakultativní, který by měl být využit po důkladné úvaze ohledně povahy nejasností a jejich vlivu na možnost posouzení nabídky z pohledu ostatních požadavků (zejména z hlediska splnění zákonných požadavků a zadávacích podmínek) a na možnost hodnocení nabídek podle § 79 zákona o veřejných zakázkách. Má-li však být zákon o veřejných zakázkách aplikován smysluplně, pak se nemůže za všech okolností jevit jako správný závěr žalovaného, že hodnotící komise není povinna a ani oprávněna přihlížet k jakýmkoli opravám a doplněním nabídek podaných uchazečem. Tento závěr se sice zásadně uplatní pro opravy a doplňování nabídek, jimiž by nabídka byla fakticky měněna, skutkové okolnosti právě posuzované věci však ukazují, že formalistická a mechanická aplikace takového zákazu jako absolutního není vždy namístě. Proto formální výklad zákona provedený stěžovatelem, který by bezúčelně zužoval okruh možných hodnocených nabídek, krajský soud nepřijal.

[29]

K tomu Nejvyšší správní soud uvádí následující. Krajský soud na žádném místě odůvodnění napadeného rozsudku neuvedl, že by prostřednictvím dodatečně podaného vysvětlení dle § 76 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách mohlo docházet k doplňování či změně nabídky. Zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace ve smyslu § 6 zákona o veřejných zakázkách musí být vždy dodrženy.

[30]

I zdejší soud, stejně jako soud krajský, si je plně vědom povahy zadávací řízení, totiž že jde o vysoce formalizovaný postup, jehož nedodržení může vést k negativním důsledkům pro konkrétního uchazeče projevujícím se např. i v zamezení získání veřejné zakázky a možnosti jejího plnění. Avšak pokud uchazeč v tomto smyslu plně odpovídá za svou nabídku, zadavatel stejnou mírou odpovídá za správnost a úplnost zadávacích podmínek. V krycím listu nabídky byly v jednotlivých sloupcích uvedeny dílčí částky za jednotlivé druhy služeb, a to vždy za časové období jednoho roku (viz bod [25] shora). Není tak s podivem, že se někteří uchazeči, tak jako v tomto případě žalobkyně, mohli domnívat, že poslední sloupec bude představovat součet všech těchto dílčích položek kalkulovaných za rok. Za daných skutkových okolností proto nelze než přisvědčit krajskému soudu, že zadávací podmínky mohly být vyloženy několika způsoby, aniž by vzbuzovaly pochybnosti o správnosti té které z nich.

[31]

Z předložených spisů též vyplývá, že i jiný uchazeč, společnost Otis, a.s., vyplnil krycí list způsobem sledujícím stejnou logiku, jakou vnímala znění sloupců žalobkyně a v řádku „Celkem paušální ceny bez DPH/4 roky“ uvedl celkovou cenu za jeden rok. Na rozdíl od žalobkyně však uvedená společnost k vysvětlivce *), tj. do zcela jiného řádku než zamýšlel zadavatel, uvedl též celkovou cenu za 4 roky. I tato skutečnost dokazuje, že formální označení názvů sloupců krycího listu, který je součástí zadávacích podmínek a jedním z oněch vysoce formalizovaných prvků zadávacího řízení, nebylo jednoznačné. Takové pochybení zadavatele však nelze přičítat k tíži uchazečů. Naopak, pokud by se tak stalo, byl by ohrožen smysl regulace oblasti veřejných zakázek a popření zásad, na kterých je zadávací řízení vystavěno.

[32]

Dle rozsudku NSS ze dne 15. 9. 2010, čj. 1 Afs 45/2010-159, č. 2189/2011 Sb. NSS (tzv. „karlovarská losovačka“) „[z]ásada transparentnosti (§ 25 odst. 1 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách) je porušena tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele“. S těmito právními závěry je napadený rozsudek krajského soudu v naprostém souladu. V nyní posuzované věci osoba zúčastněná na řízení tím, že požadovala vysvětlení nabídkové ceny žalobkyně dle § 76 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách, postupovala transparentně.

[33]

Obsahuje-li návrh smlouvy tvořící součást nabídky nejasnost spočívající v tom, že obsahuje číselnou hodnotu, která neodpovídá číselným hodnotám vyjadřujícím tentýž údaj v rámci zbylého obsahu nabídky, a jde-li zároveň o nejasnost, která už na první pohled vyvolává dojem, že uchazeč se v části své nabídky dopustil chyby, tedy o nejasnost již na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a zároveň vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelnou, pak je zadavatel povinen si uvedenou nejasnost nechat uchazečem vysvětlit, a tím ji odstranit – a využít k tomu postupu nabízeného mu v § 76 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Uvedený postup není „změnou návrhu smlouvy“ (takto již rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 6. 10. 2011, čj. 62 Af 50/2010-104, č. 2608/2012 Sb. NSS).

[34]

Tak se stalo i v dané věci. Osoba zúčastněná na řízení, zřejmě vědoma si nejasnosti v krycím listu, využila k dalšímu postupu v zadávacím řízení institut vysvětlení nabídky. Výše popsanému postupu nelze dle Nejvyššího správního soudu nic vytknout a ve shodě s krajským soudem proto zdejší soud nepovažuje tento postup za nezákonný či v rozporu se základními zásadami postupu při zadávání veřejných zakázek.

[35]

Jak již bylo uvedeno shora v bodě [18], nabídková cena žalobkyně nebyla změněna. Veškeré dokumenty předložené stěžovatelkou jsou naprosto konzistentní, operují stále se stejnou cifrou. S ohledem na konkréta věci je jednoznačné, že vysvětlením nebyla nabídka v žádném případě jakkoliv modifikována. Pochybení žalobkyně spočívalo pouze v tom, že nedošlo k výpočtu celkové ceny vynásobením příslušným počtem let doby plnění veřejné zakázky; šlo tedy o nejasnost již na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a zároveň vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelnou. Z tohoto důvodu považuje Nejvyšší správní soud posouzení věci stěžovatelem za příliš formalistické.

[36]

Zbývá jen uzavřít, že napadený rozsudek krajského soudu netrpí nezákonností z důvodu nesprávného posouzení právní otázky.

[37]

I tyto kasační námitky jsou nedůvodné.

IV. Závěr a náklady řízení

[38]

Nejvyšší správní soud proto ze všech výše uvedených důvodů kasační stížnost podle § 110 odst. 1 s. ř. s., poslední věty, zamítl jako nedůvodnou.

[39]

O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatel neměl ve věci úspěch a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení; žalobkyni v řízení o kasační stížnosti žádné náklady nevznikly, proto jí zdejší soud náhradu nákladů nepřiznal.

[40]

Podle § 60 odst. 5 s. ř. s. osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. Z důvodů zvláštního zřetele hodných může jí soud na návrh přiznat právo na náhradu dalších nákladů řízení. V posuzované věci soud osobě zúčastněné na řízení žádnou povinnost neukládal ani neshledal důvody hodné zvláštního zřetele, pro které by bylo spravedlivé jí náhradu nákladů řízení přiznat. Proto osobě zúčastněné na řízení náhradu nákladů řízení zdejší soud nepřiznal.

Poučení : Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. ledna 2015

Zdeněk Kühn předseda senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 1. 2015, sp. zn. 10 As 202/2014 - 42, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies