Konf 24/2014 - 16

22. 01. 2015, Nejvyšší správní soud

Možnosti
Typ řízení: Kompetenční
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Oddlužení je šancí na nový začátek

Text judikátu

USNESENÍ

Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Romana Fialy, Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Pavla Simonaa JUDr. Marie Žiškové, rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219 (adresa pro doručování: poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025) na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním, Obvodním soudem pro Prahu 2 a Městským soudem v Praze, a dalších účastníků sporu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 41 C 25/2013, o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 6.217,-Kč s příslušenstvím: žalobce: P. N., zastoupený Mgr. Karlem Hůzlem, advokátem se sídlem ve Strakonicích, Velké nám. 143, a žalované: obchodní společnost CG HOLDING, s.r.o., se sídlem v Praze 2, Anny Letenské 34/7, IČO 24657344, zastoupené JUDr. Petrem Hromkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohradská 30,

takto :

I. Příslušný vydat rozhodnutí ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 41 C 25/2013, o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 6.217,- Kč s příslušenstvím, je soud .

II. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 28. 5. 2013, čj. 41 C 25/2013 - 39, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2014, čj. 19 Co 394/2013 - 57, se zrušují .

Odůvodnění :

Návrhem doručeným dne 19. 8. 2014 se Český telekomunikační úřad domáhal, aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc vzniklý ve smyslu § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 131/2002 Sb., mezi ním, Obvodním soudem pro Prahu 2 a Městským soudu v Praze ve věci žaloby vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 41 C 25/2013, o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 6.217,- Kč s příslušenstvím.

Z předložených soudních spisů vyplynuly následující skutečnosti:

Dne 2. 4. 2012 podal žalobce u soudu žalobu, jíž se domáhal vydání bezdůvodného obohacení ve výši 6.217,- Kč s příslušenstvím. Uvedl, že dne 27. 6. 2011 uhradil na účet žalované částku 6217,- Kč, neboť u Českého telekomunikačního úřadu bylo zahájeno správní řízení ve věci sporu o plnění povinnosti k peněžitému plnění za poskytnutou službu mezi žalovanou a žalobcem jako účastníkem telefonní stanice č. X právě o tuto částku. Přípisem Českého telekomunikačního úřad mu však bylo oznámeno, že v rámci výše uvedeného řízení mu povinnost k úhradě dlužné částky nebyla uložena. Dopisem ze dne 20. 2. 2012 žalobce vyzval žalovanou k vrácení uhrazené částky, avšak žalovaná mu do dnešního dne částku nevrátila.

Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 28. 5. 2013, čj. 41 C 25/2013 - 39, výrokem I. řízení zastavil, výrokem II. rozhodl, že věc bude po právní moci usnesení postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu a výroky III. a IV. rozhodl o soudním poplatku a náhradě nákladů řízení. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že v dané věci se nejedná o občanskoprávní, obchodní, rodinný či pracovní vztah, o němž by mohl soud rozhodnout v občanském soudním řízení (§ 7 odst. 1 o. s. ř.)“; že „spor mezi osobou vykonávající komunikační činnost, tj. mimo jiné poskytování služeb elektronických komunikací, a uživatelem podle ustanovení § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, náleží do působnosti Českého telekomunikačního úřadu“ a že „nedostatek pravomoci soudu představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení“. (ani skutečnost, že žalobce se v dané věci domáhá vydání bezdůvodného obohacení, pak ničeho nemění na pravomoci Českého telekomunikačního úřadu spor rozhodnout, neboť žalobce byl s poskytovatelem telekomunikačních služeb ve vztahu, jak je definován ustanovením § 2 odst. 1 písm. b) zákona o elektronických komunikacích. Stejně tak postoupením věci z předchůdkyně žalované – společnosti T-mobile - na současnou žalovanou se na podstatě a charakteru ničeho nezměnilo). Výroky I., II. a III. usnesení soudu prvního stupně nabyly právní moci dne 25. června 2013. Výrok IV. usnesení soudu prvního stupně byl změněn k odvolání žalované usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2014, čj. 19 Co 394/2013 - 57, a nabyl právní moci dne 9. 3. 2014. Český telekomunikační úřad poté podal návrh zvláštnímu senátu k rozhodnutí negativního kompetenčního sporu. Uvedl, že „odmítá svou kompetenci k rozhodnutí tohoto sporu“; že „jeho pravomoc je dána pouze v případě sporů o otázkách souvisejících se samotným poskytováním služeb elektronických komunikací, eventuelně o ujednáních na ně úzce navazujících“; že „spor o povinnosti zaplatit dlužnou částku z titulu bezdůvodného obohacení přitom takovým sporem není“; že „vztah mezi spornými stranami je vztahem občanskoprávním a k rozhodování v tomto sporu má pravomoc Obvodní soud pro Prahu 2“. Odkázal na rozhodnutí zvláštního senátu čj. Konf 132/2005 - 7 ze dne 30. 6. 2006, ve kterém zvláštní senát vyslovil, že: „Je-li podání podle svého označení i obsahu žalobou na vydání bezdůvodného obohacení, přísluší rozhodovat o něm soudu v občanském soudním řízení. Soud nemůže popřít svou pravomoc jen proto, že podle jeho názoru by se měl žalobce domáhat sporné částky za použití prostředků správního (resp. daňového) řízení.“. Český telekomunikační úřad navrhl, aby zvláštní senát rozhodl, že příslušný vydat rozhodnutí ve věci je soud.

Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úřadem a obecným soudem se zvláštní senát řídil následující úvahou:

S účinností od 1. ledna 2003 se postupuje při kladných nebo záporných kompetenčních sporech o pravomoc nebo věcnou příslušnost vydat rozhodnutí podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů.

Podle § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, Český telekomunikační úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem, na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě.

Podstatou kompetenčního sporu je otázka, zda má o povinnosti vydat tvrzený neoprávněný majetkový prospěch rozhodnout soud nebo navrhovatel. Zvláštní senát přitom nesdílí názor Obvodního soudu pro Prahu 2, že by rozhodování o tomto nároku spadalo do pravomoci Českého telekomunikačního úřadu. Předmětem řízení v této věci totiž není finanční plnění za poskytování telekomunikačních služeb, ale důvodem (právním titulem), pro který se žalobce domáhá po žalované vydání předmětné částky, je bezdůvodné obohacení. Zvláštní senát již ve svém usnesení ze dne 30. 6. 2006, čj. Konf 132/2005 - 7, publikovaném ve Sb. NSS pod č. 955/2006, rozhodl, že „je-li podání podle svého označení i obsahu žalobou na vydání bezdůvodného obohacení, přísluší rozhodovat o něm soudu v občanském soudním řízení. Soud nemůže popřít svou pravomoc jen proto, že podle jeho názoru by se měl žalobce domáhat sporné částky za použití prostředků správního (resp. daňového) řízení“. Podobně rozhodl zvláštní senát také ve svém usnesení ze dne 20. 9. 2007, čj. Konf 18/2007 - 14. Zvláštní senát je toho názoru, že uvedený závěr je nutno vztáhnout i na právě projednávaný případ, neboť podání žalobce je nepochybně žalobou na vydání bezdůvodného obohacení. Pravomoc rozhodovat o žalobě o vydání bezdůvodného obohacení tedy náleží soudu.

Zvláštní senát podle § 5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb. zruší rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 28. 5. 2013, čj. 41 C 25/2013 - 39, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2014, čj. 19 Co 394/2013 – 57.

Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle § 5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb. závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány [§ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále bude tedy Obvodní soud pro Prahu 2 pokračovat v původním řízení o podané žalobě.

Poučení : Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 22. ledna 2015

JUDr. Michal Mazanec předseda zvláštního senátu

Chcete pokračovat ve čtení?

vytvořit účet zdarma

Zdroj: Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2015, sp. zn. Konf 24/2014 - 16, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies