9 Azs 273/2014 - 29

17. 12. 2014, Nejvyšší správní soud

Možnosti
Typ řízení: Správní, Správní (kasační)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: V. P., zast. JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou se sídlem Karlovo náměstí 287/18, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 1. 2014, č. j. OAM-376/ZA-ZA04-ZA04-2013, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2014, č. j. 4 Az 3/2014 - 37,

takto :

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění :

[1]

Kasační stížností ze dne 10. 10. 2014 napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) shora označené usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým bylo zastaveno řízení vedené proti shora označenému rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto tak, že mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), se stěžovateli neuděluje.

[2]

Podle § 106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), musí stěžovatel v kasační stížnosti uvést, z jakého důvodu napadá rozhodnutí soudu. Z kasační stížnosti musí být dále zřejmé, co navrhuje, tj. jakého rozhodnutí se domáhá (§ 106 odst. 1 ve spojení s § 37 odst. 3 s. ř. s.).

[3]

Kasační stížnost stěžovatele ze dne 10. 10. 2014 uvedené náležitosti nesplňovala, neboť v ní bylo pouze uvedeno, že napadá shora označené usnesení městského soudu, je podána pro zachování lhůty a zdůvodnění bude dodáno v době co nejkratší „po seznámení se spisovým materiálem a konzultaci s klientem“. Současně bylo požádáno o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

[4]

Podle § 106 odst. 3 s. ř. s. nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.

[5]

Usnesením ze dne 6. 11. 2014, č. j. 9 Azs 273/2014 - 18, Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost o důvody, pro které napadá v záhlaví označené usnesení městského soudu, a uvedl, co navrhuje. Současně stěžovatele poučil o tom, že nebude-li kasační stížnost v uvedené lhůtě doplněna, Nejvyšší správní soud ji podle § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítne.

[6]

Podle ustanovení § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle měsíců končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

[7]

Usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti, bylo doručeno zástupkyni stěžovatele dne 10. 11. 2014. Lhůta k doplnění náležitostí kasační stížnosti uplynula 10. 12. 2014. Před uplynutím výše uvedené lhůty bylo dne 8. 12. 2014 Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání ze dne 5. 12. 2014, kterým stěžovatel doplnil kasační stížnost tak, že uvedl, že je v kontaktu se svojí zástupkyní JUDr. Irenou Strakovou a požádal ji o zastupování, a proto odpadl důvod, pro který bylo řízení zastaveno. Žalobu, která je předmětem řízení, proto žádá projednat. Dále uvedl, že požádal o nahlédnutí do spisu žalovaného a po jeho prostudování doplní zdůvodnění. Podáním ze dne 8. 12. 2014 tak byla kasační stížnost doplněna o důvod, který je však na samé hranici projednatelnosti. Petit v tomto podání vůbec uveden nebyl.

[8]

Zbývá doplnit, že stěžovatel nepožádal v průběhu stanovené jednoměsíční lhůty o její prodloužení, pouze v podání ze dne 8. 12. 2014 oznámil, že rozšíří důvody kasační stížnosti dodatečně.

[9]

Zdejší soud tak uzavírá, že kasační stížnost nadále postrádá základní náležitost (petit) stanovenou zákonem a pro tento nedostatek není možné v řízení o ní pokračovat. Jelikož stěžovatel nevyhověl výzvě zdejšího soudu ve stanovené lhůtě, Nejvyššímu správnímu soudu tak nezbylo než kasační stížnost odmítnout v souladu s § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. bez věcného projednání.

[10]

Ke stěžovatelovu návrhu na přiznání odkladného účinku Nejvyšší správní soud uvádí, že podání kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany má odkladný účinek přímo ze zákona (§ 32 odst. 5 zákona o azylu), a proto bylo nadbytečné o něm rozhodovat.

[11]

O nákladech řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 a § 120 s. ř. s., podle kterých nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. prosince 2014

JUDr. Radan Malík předseda senátu


Zdroj: Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 9 Azs 273/2014 - 29, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies