6 Azs 236/2014 - 31

11. 12. 2014, Nejvyšší správní soud

Možnosti
Typ řízení: Správní, Správní (kasační)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců Mgr. Jany Brothánkové a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: N. T., zastoupeného Mgr. et Bc. Filipem Schmidtem, LL.M., advokátem, se sídlem Čihákova 871/15, Praha 9, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 12. 2013, č. j. OAM-176/ZA-ZA05-ZA08-2012, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 8. 2014, č. j. 29 Az 4/2014 - 60,

takto :

I. Kasační stížnost se odmítá .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovenému zástupci žalobce, advokátu Mgr. et Bc. Filipu Schmidtovi, LL.M., se nepřiznává odměna za zastupování v řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění :

Podanou kasační stížností se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“) ze dne 15. 8. 2014, č. j. 29 Az 4/2014 - 60 (dále jen „napadený rozsudek“), jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-176/ZA-ZA05-ZA08-2012 ze dne 13. 12. 2013 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím nebyla stěžovateli udělena mezinárodní ochrana podle § 12 až § 14b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.

Nejvyšší správní soud vyhověl návrhu stěžovatele na ustanovení zástupce a usnesením ze dne 23. 10. 2014, č. j. 6 Azs 236/2014 - 21 mu ustanovil pro řízení o kasační stížnosti advokáta Mgr. et Bc. Filipa Schmidta, LL.M., současně vyzval ustanoveného advokáta, aby ve lhůtě 1 měsíce od doručení usnesení doplnil kasační stížnost stěžovatele, a to zejména z jakých důvodů a v jakém rozsahu napadený rozsudek napadá a o jaké konkrétní námitky směřující k uplatnění kasačních důvodů uvedených v § 103 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), svou kasační stížnost opírá. V usnesení byl stěžovatel poučen o tom, že nebudou-li vady kasační stížnosti ve stanovené lhůtě odstraněny, bude kasační stížnost ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítnuta. Toto usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 29. 10. 2014 do datové schránky.

Podle pravidel pro běh lhůt uvedených v § 40 odst. 2 s. ř. s. připadl poslední den lhůty na sobotu 29. 11. 2014, proto byl ve smyslu § 40 odst. 3 s. ř. s. posledním dnem lhůty nejbližší pracovní den, a to 1. 12. 2014. Do dnešního dne Nejvyšší správní soud neobdržel doplnění kasační stížnosti, jak bylo požadováno usnesením tohoto soudu ze dne 23. 10. 2014, č. j. 6 Azs 236/2014 - 21. Samotná kasační stížnost ze dne 18. 9. 2014 žádné kasační důvody ve smyslu § 103 s. ř. s. neobsahuje a je tak čistě blanketní.


Podle ustanovení § 106 odst. 3 nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání; tato lhůta může být soudem na včasnou žádost stěžovatele prodloužena, a to pouze z vážných důvodů a nejdéle o jeden měsíc. Jak vyplývá z výše uvedeného, kasační stížnost nebyla doplněna ve stanovené lhůtě.

Podle ustanovení § 106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení § 37 s. ř. s. platí obdobně. Podle ustanovení § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen. Veškeré tyto zákonné kroky byly Nejvyšším správním soudem v tomto řízení učiněny.

Stěžovatelem podaná kasační stížnost nemá náležitosti požadované ustanovením § 106 odst. 1 s. ř. s., neboť zejména neobsahuje jediný tvrzený důvod ve smyslu § 103 odst. 1 s. ř. s., ani z ní není patrné, jaká pochybení stěžovatel vytýká krajskému soudu, resp. v čem spatřuje nezákonnost či nesprávnost napadeného rozsudku.

Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu, pokud stěžovatel v kasační stížnosti neuvede, v jakém rozsahu a z jakých důvodů napadá rozhodnutí, proti němuž kasační stížnost směřuje (§ 106 odst. 1 s. ř. s.), a tyto vady k výzvě soudu nebyly odstraněny, nelze v řízení pokračovat a soud kasační stížnost odmítne (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2003, č. j. 2 Ads 29/2003 – 40, dostupné na www.nssoud.cz).

Nejvyšší správní soud shledal, že stěžovatel prostřednictvím ustanoveného zástupce navzdory řádně doručené výzvě k odstranění vytýkaných vad kasační stížnosti tyto vady ve stanovené lhůtě neodstranil, a nebyly tak splněny podmínky § 106 odst. 1 s. ř. s. pro meritorní projednání kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud z těchto důvodů stěžovatelovu kasační stížnost podle § 37 odst. 5 s. ř. s. odmítl. Zároveň byly naplněny i důvody pro odmítnutí podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.

Ze spisu vyplývá, že ustanovený zástupce stěžovatele neučinil v projednávané věci žádné podání ani jiný úkon právní služby ve smyslu § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů. Proto Nejvyšší správní soud ustanovenému zástupci stěžovatele odměnu za zastupování nepřiznal, a to ani v rozsahu jednoho úkonu za převzetí a přípravu zastoupení, neboť tento úkon právní služby lze přiznat pouze tehdy, pokud ustanovený zástupce v řízení činí jiné úkony právní služby.

Poučení : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. prosince 2014

JUDr. Petr Průcha předseda senátu


Zdroj: Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. 6 Azs 236/2014 - 31, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies