3 As 220/2014 - 17

11. 12. 2014, Nejvyšší správní soud

Možnosti
Typ řízení: Správní, Správní (kasační)
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta


Text judikátu

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci navrhovatelky: J. M., zastoupené JUDr. Ing. Martinem Florou, Dr., advokátem v Brně, Lidická 57, proti odpůrci: Město Jistebnice, se sídlem v Jistebnici, Náměstí 1, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy - územního plánu Města Jistebnice schváleného usnesením zastupitelstva č. 99 ze dne 23. 6. 2011, o kasační stížnosti odpůrce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 10. 2014, č. j. 10 A 89/2014 – 136,

takto :

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění :

Včas podanou kasační stížností napadl odpůrce v záhlaví uvedené usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, jímž byla zamítnuta jeho žádost o přiznání osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy vedené u tohoto krajského soudu pod sp. zn. 10 A 89/2014. Kasační stížnost byla podána dne 29. 10. 2014. V mezidobí dne 22. 10. 2014 krajský soud rozhodl rozsudkem č. j. 10 A 89/2014 – 143 o meritu věci tak, že opatření obecné povahy, jímž byl vydán územní plán Města Jistebnice schválený usnesením zastupitelstva č. 99 ze dne 23. 6. 2011, zrušil ke dni právní moci rozsudku. Rozsudek nabyl právní moci dne 31. 10. 2014.

Nejvyšší správní soud předně uvádí, že krajský soud sice rozhodl o žádosti odpůrce o osvobození od soudních poplatků, tento výrok však neměl žádné právní účinky. Jak je zjevné z jeho procesního postavení, odpůrce návrh na zahájení řízení nepodal, v řízení před krajským soudem neučil ani jiný úkon, s nímž by byla spojena poplatková povinnost. Povinnost odpůrce uhradit soudní poplatek tedy vůbec nevznikla, krajský soud proto neměl o osvobození odpůrce od této povinnost rozhodovat. Výrok I. napadeného usnesení je nutno chápat tak, že jím krajský soud vyjádřil svůj závěr, že jedna z podmínek pro ustanovení zástupce odpůrci nebyla splněna.

Podle § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále též jen „s. ř. s.“). Ve spojení s § 120 s. ř. s., Nejvyšší správní soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. Nejvyšší správní soud měl v nyní projednávané věci rozhodnout o kasační stížnosti směřující proti rozhodnutí krajského soudu o návrhu na ustanovení zástupce.

Jednou z podmínek, za níž může krajský soud rozhodnout o návrhu na ustanovení zástupce podle § 35 odst. 8 s. ř. s. pro řízení o žalobě či o návrhu na zrušení opatření obecné povahy, je (s výjimkou případu, kdy soud zástupce ustanovuje pro konkrétní, dosud nezahájené řízení) existence takového řízení, tedy skutečnost, že je řízení o této věci stále vedeno a že o věci samé nebylo ještě rozhodnuto. Stejně tak Nejvyšší správní soud může o kasační stížnosti směřující proti usnesení krajského soudu o neustanovení zástupce rozhodovat jedině tehdy, kdy řízení ve věci před krajským soudem stále probíhá. Nemůže totiž posuzovat, zda má být účastníkovi ustanoven zástupce pro řízení, které již bylo ukončeno. Skončením řízení ve věci samé, pro které účastník o ustanovení zástupce žádal, tak odpadá předmět řízení o této kasační stížnosti, neboť Nejvyšší správní soud již nemá o čem rozhodovat. Tento nedostatek věcné podmínky řízení je neodstranitelný

Smyslem rozhodování Nejvyšší správní soudu o kasační stížnosti účastníka proti usnesení krajského soudu o neustanovení zástupce je ochrana jeho procesních práv v rámci probíhajícího soudního řízení. Otázkou, zda neustanovení zástupce a tedy absence zastoupení účastníka představovalo vadu již skončeného řízení, by se mohl Nejvyšší správní soud zabývat eventuálně v řízení o kasační stížnosti podané proti rozhodnutí krajského soudu o věci samé.

V nyní projednávané věci bylo řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy pravomocně ukončeno již dne 31. 10. 2014. To pro rozhodování o této kasační stížnosti znamená neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, neboť již není vedeno řízení, pro které odpůrce o ustanovení zástupce žádal.

Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odpůrce podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl. O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož nemá při odmítnutí kasační stížnosti žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 11. prosince 2014

JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu

Zdroj: Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. 3 As 220/2014 - 17, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies