Nad 361/2014 - 41

13. 11. 2014, Nejvyšší správní soud

Možnosti
Typ řízení: Kompetenční
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové a soudců Zdeňka Kühna a Miloslava Výborného v právní věci žalobce: K. D., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 5. 2014, čj. OAM-45/ZA-ZA04-ZA04-2014, o nesouhlasu Městského soudu v Praze s postoupením této věci Krajským soudem v Hradci Králové,

takto :

K projednání a rozhodnutí věci je příslušný Krajský soud v Hradci Králové.

Odůvodnění :

[1]

Žalobou podanou dne 11. 6. 2014 ke Krajskému soudu v Hradci Králové, se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 5. 2014, čj. OAM-45/ZA-ZA04-ZA04-2014, vydaného ve věci žádosti žalobce o mezinárodní ochranu.

[2]

Krajský soud v Hradci Králové po telefonickém sdělení Pobytového střediska Kostelec nad Orlicí (dále též „pobytové středisko“), že žalobce je hlášen na adrese K. 1173/104, P., postoupil věc usnesením ze dne 23. 6. 2014, čj. 32 Az 22/2014-18, Městskému soudu v Praze s odůvodněním, že žalobce byl v den podání žaloby ve smyslu ustanovení § 32 odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „zákon o azylu“), hlášen k pobytu v obvodu Městského soudu v Praze.

[3]

Městský soud v Praze požádal přípisem ze dne 10. 9. 2014 pobytové středisko o sdělení, na jaké adrese byl žalobce ke dni 11. 6. 2014 evidován k pobytu. V odpovědi na žádost pobytové středisko uvedlo, že žalobce byl k předmětnému dni evidován k pobytu v Pobytovém středisku Správy uprchlických zařízení MV Kostelec nad Orlicí, Rudé Armády 1000, 517 41 Kostelec nad Orlicí; v uvedeném termínu se nicméně fyzicky v tomto zařízení nenacházel, ale byl ve smyslu ustanovení § 82 odst. 3 zákona o azylu na dlouhodobém opuštění střediska, přičemž udal adresu pobytu K. 104, P.3.

[4]

Na základě shora uvedených zjištění vyslovil Městský soud v Praze nesouhlas s postoupením věci Krajský soudem v Hradci Králové a předložil věc Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí podle ustanovení § 7 odst. 5 s. ř. s. s odůvodněním, že ke dni podání žaloby byl žalobce evidován k pobytu v pobytovém středisku.

[5]

Z databáze žadatelů o mezinárodní ochranu vedené žalovaným Nejvyšší správní soud ověřil, že žalobce má v evidenční kartě ke dni 13. 2. 2014 zaznamenán příchod do přijímacího střediska a dále mimo jiné v době od 6. 6. 2014 do 23. 6. 2014 zaznamenánu propustku z přijímacího střediska s poznámkou K. 1173/104, P. 3 – Ž.. Z obsahu předloženého soudního spisu dále Nejvyšší správní soud ověřil, že žaloba adresovaná Krajskému soudu v Hradci Králové byla podána k poštovní přepravě dne 11. 6. 2014.

[6]

Předmětem sporu mezi oběma soudy je vliv dočasného pobytu žalobce mimo pobytové středisko v době podání žaloby na posouzení místní příslušnosti soudu.

[7]

Podle ustanovení § 7 odst. 5 s. ř. s. platí, že není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí-li tento soud s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány. Dle § 7 odst. 2 s. ř. s. „nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.“ Tímto zvláštním zákonem ve smyslu věty první citovaného ustanovení je kupříkladu zákon o azylu, podle něhož je k řízení o žalobě „místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany (žalobce) v den podání žaloby hlášen k pobytu“ [§ 32 odst. 3 zákona o azylu]. Co považuje zákon o azylu za místo hlášeného pobytu žadatele o mezinárodní ochranu, vyplývá z ustanovení § 77 odst. 1 tohoto zákona – jedná se o azylové zařízení, do něhož je ministerstvem umístěn, nebo místo, které žadatel oznámil Ministerstvu vnitra a s nímž toto ministerstvo vyslovilo souhlas [odst. 2 až 6 uvedeného ustanovení].

[8]

V projednávané věci opustil žalobce pobytové středisko v režimu ustanovení § 82 zákona o azylu, které stanoví, že [ž]adatel o udělení mezinárodní ochrany hlášený k pobytu v pobytovém středisku může toto středisko opouštět na dobu nejdéle 10 dnů v kalendářním měsíci“ [odst. 1]. „Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen písemně oznámit ministerstvu opuštění tohoto střediska na dobu delší než 24 hodin. V oznámení žadatel o udělení mezinárodní ochrany uvede adresu, kde se bude zdržovat, a délku pobytu mimo pobytové středisko. Opuštění pobytového střediska na dobu delší než 3 dny je žadatel o udělení mezinárodní ochrany povinen písemně oznámit ministerstvu nejméně 24 hodin před odchodem z pobytového střediska.“ [odst. 2] „Ministerstvo může povolit opuštění pobytového střediska na další dny v kalendářním měsíci nad dobu stanovenou v odstavci 1, nebrání-li to řádnému provádění azylového řízení.“ [odst. 3]

[9]

Citované ustanovení upravuje krátkodobé opuštění azylové zařízení, tzv. propustku. Na rozdíl od změny místa hlášeného pobytu postupem podle ustanovení § 77 zákona o azylu, která podléhá rozsáhlé schvalovací proceduře, je krátkodobé opuštění azylového zařízení (pobytového střediska) v režimu ustanovení § 82 zákona o azylu postaveno na oznamovací povinnosti žadatele. Pouze v případě opuštění zařízení na dobu delší 10 dnů je vyžadováno povolení Ministerstva vnitra, a to za účelem možnosti řádného provádění azylového řízení. Opuštění pobytového střediska na tzv. propustku je tedy svojí povahou institut dočasný a nemá vliv na místo hlášeného pobytu žadatele o mezinárodní ochranu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2004, čj. Nad 143/2003-39, dostupné na www.nssoud.cz). Místem hlášeného pobytu žalobce bylo proto v den podání žaloby pobytové středisko a přechodná změna místa pobytu žalobce místní příslušnost krajského soudu neovlivnila.

[10]

Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud rozhodl, že v dané věci je k řízení příslušný Krajský soud v Hradci Králové, v jehož obvodu byl žalobce v den podání žaloby hlášen k pobytu (viz Příloha č. 3 bod 57. ve spojení s bodem 6. Přílohy č. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

[11]

Ve smyslu ustanovení § 7 odst. 5 s. ř. s. jsou soudy rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce vázány.

Poučení : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 13. listopadu 2014

Daniela Zemanová předsedkyně senátu

Zdroj: Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 11. 2014, sp. zn. Nad 361/2014 - 41, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies