Nao 419/2014 - 32

06. 11. 2014, Nejvyšší správní soud

Možnosti
Typ řízení: Ostatní
Doplňující informace

Citované předpisy:

Vztahy k předpisům:

Prejudikatura:

Právní věta

Text judikátu

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobce: M. O., proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 3/5, Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 8. 2014, č. j. JMK 26826/2014, sp. zn.: S-JMK 26826/2014 OSP, o námitce podjatosti,

takto :

Soudci Krajského soudu v Brně JUDr. Zuzana Bystřická, JUDr. Kateřina Mrázová, JUDr. Eva Lukotková, JUDr. Jaroslava Skoumalová, Mgr. Petr Pospíšil a Mgr. Petr Sedlák nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 Af 70/2014.

Odůvodnění :

Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, ze dne 8. 8. 2014, č. j. JMK 26826/2014, sp. zn.: S-JMK 26826/2014 OSP, jímž byl změněn platební výměr Městského úřadu Vyškov ze dne 18. 11. 2013, č. j. MV 55424/2013 na místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu za rok 2013 tak, že „[p]odle ust. § 11 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dle obecně závazné vyhlášky města Vyškova č. 7/2012, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, ve znění obecně závazné vyhlášky č. 5/2013, a podle zákona č. 280/2009 Sb, daňový řád ve znění pozdějších předpisů, se M. O., nar. X, trvale bytem A. 587/16, V., vyměřuje za období roku 2013 místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů ve výši 580,- Kč. Výše vyměřený poplatek se platí do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto platebního výměru na účet města Vyškova č. X vedený u Komerční banky, a. s., variabilní symbol X, konstantní symbol X, poštovní poukázkou nebo v hotovosti na Městském úřadě Vyškov.“

V podané žalobě žalobce uplatnil námitku podjatosti soudců Krajského soudu v Brně JUDr. Zuzany Bystřické, JUDr. Kateřiny Mrázové, JUDr. Evy Lukotkové a Mgr. Petra Pospíšila, kteří jsou členy senátu rozhodujícího o jeho žalobě a dále soudců JUDr. Jaroslavy Skoumalové a Mgr. Petra Sedláka, kterými může být senát rozhodující ve věci doplněn. Podle žalobce je důvodem podjatosti to, že tito soudci na jeho osobě „opětovně parazitují a dlouho době neposkytují a neposkytli žalobci podle čl. 90 Ústavy České republiky zákonem stanoveným způsobem ochranu právům nepravomocným rozhodnutím“, a to konkrétně rozsudky Krajského soudu v Brně ze dne 31. 1. 2012, č. j. 29 A 28/2010 – 71 a č. j. 29 A 29/2010 – 80, a dále usneseními ze dne 6. 8. 2014, č. j. 31 A 42/2014 – 25, 31 A 47/2014 – 23 a 31 A 39/2014 – 38.

V těchto případech přitom došlo „k opětovným konfliktům“ mezi výše uvedenými soudci, jako členy rozhodujících senátů, a žalobcem. Nyní řešená věc je opětovně přidělena soudcům, kteří nejsou schopni poskytnout žalobci ochranu jeho práv. Za takových okolností žalobce pochybuje o tom, že „soudci nejsou dotčeni takovým úsudkem o výkonu svých rozhodovacích pravomocí“. Důvodem k vyloučení soudců přitom nemají být, jak žalobce uvedl, „okolnosti, které spočívají v postupu soudců v řízení o projednávané věci nebo v jejich rozhodování ve stejných každoročně se opakujících věcech, tady jde už o střet zájmů!“ Žalobce rovněž uvedl, že k vyloučení soudců, „kteří nejsou dlouho době schopni poskytnout žalobci zákonem stanoveným způsobem ochranu práv, tak musí postačit, když jejich práci označím(e) za právní zmetky“.

Soudci JUDr. Zuzana Bystřická, JUDr. Kateřina Mrázová, JUDr. Eva Lukotková, Mgr. Petr Pospíšil, JUDr. Jaroslava Skoumalová a Mgr. Petr Sedlák se k námitce podjatosti vyjádřili tak, že k žalobci ani k předmětu řízení nemají žádný osobní poměr a nejsou nijak zainteresováni na výsledku řízení. Důvody své podjatosti pak neshledávají ani v předchozím rozhodování ve věcech žalobce.

Podle ust. § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci tehdy, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Podle ust. § 8 odst. 5 s. ř. s. účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.

Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nepodjatosti soudce v konkrétním případě. Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci má být založeno nejen na skutečně prokázané podjatosti, ale i tehdy, lze-li mít pochybnost i o jeho nepodjatosti. Při posuzování této otázky je tedy třeba posuzovat, zda s ohledem na okolnosti případu lze mít za to, že by soudce mohl být podjatý (viz nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. I. ÚS 167/94, publ. pod N 127/6 SbNU 429). K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může v zásadě dojít teprve tehdy, je-li evidentní, že jeho vztah k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci nebo schopen nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, publ. pod N 98/23 SbNU 11). Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ust. § 8 s. ř. s. totiž představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odňata příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný.

Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na výsledku projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo  dotčen na svých právech, např. kdyby mohl být osobou zúčastněnou na řízení. Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání, např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování. Shodně to platí i tehdy, má-li soudce k účastníkům řízení, případně k jejich zástupcům, příbuzenský, přátelský nebo zjevně nepřátelský vztah, příp. vztah ekonomické závislosti (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 2 Cdon 828/96).

V dané věci neexistují žádné pochybnosti o nepodjatosti soudců JUDr. Zuzany Bystřické, JUDr. Kateřiny Mrázové, JUDr. Evy Lukotkové, Mgr. Petra Pospíšila, JUDr. Jaroslavy Skoumalové a Mgr. Petra Sedláka z důvodu jejich poměru k věci, k účastníkům a k jejich zástupcům. Ani z tvrzení žalobce, ani z obsahu soudního spisu nevyplývá, byť jen v náznacích, že by existoval vztah těchto soudců k dané věci a k účastníkům, který by dosahoval takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou schopni nezávisle a nestranně rozhodovat. Z obsahu spisu také nevyplývá, že by se uvedení soudci podíleli na projednávání nebo rozhodování předmětné věci u příslušného správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Rozhodování věci v předchozím soudním řízení je třeba chápat nikoli časově, tedy jako jakékoliv řízení před správním soudem, jehož byl žalobce účastníkem a v němž se již tito soudci podílely na rozhodování, nýbrž instančně (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2003, č. j. Nao 2/2003 - 18, publ. pod č. 53/2004 Sb. NSS). Vyloučen by byl jen soudce, který by o téže věci rozhodoval nejprve v řízení u krajského soudu, a následně pak v řízení o kasační stížnosti u Nejvyššího správního soudu, příp. naopak.

V ust. § 8 odst. 1 poslední věta s. ř. s. je výslovně uvedeno, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Postup soudce v řízení o projednávané věci a rozhodování v jiných věcech proto nemůže vést k jeho vyloučení, byť by v těchto věcech byl žalobce neúspěšný. Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost. Účastníkův nesouhlas s právními závěry, které soudce dříve vyslovil, je při posuzování jeho podjatosti irelevantní. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka řízení o nespravedlivosti dřívějšího rozhodnutí či neústavnosti postupu správního soudu, které se projevuje polemikou s názory soudu a jejich zpochybňováním. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze, ale k tomu slouží opravné prostředky, jsou-li přípustné, nikoliv námitka podjatosti.

Nejvyšší správní soud proto o žalobcově námitce podjatosti vůči soudcům JUDr. Zuzaně Bystřické, JUDr. Kateřině Mrázové, JUDr. Evě Lukotkové, JUDr. Jaroslavě Skoumalové, Mgr. Petru Pospíšilovi a Mgr. Petru Sedlákovi rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. listopadu 2014

JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu.


Zdroj: Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 11. 2014, sp. zn. Nao 419/2014 - 32, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí. Povolit cookies